„V dělání naschválů jsou miniprasátka přeborníky!“ směje se chovatelka Neradová

Minulý týden jsme si povídali s Věrou Neradovou z Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti o tom, kdo by si rozhodně neměl pořizovat miniprasátko a proč. Pokud jste si poctivě prošli všechna úskalí jejich chovu, ale přesto si myslíte, že byste to zvládli, čtěte dál.

Jak velký by měl být byt, ve kterém chce prasátko chovat? Má mít prasátko nějaký kotec, co kterého by bylo možné jej zavřít?
Některá prasátka jsou chována výhradně v městských bytech a chodí ven na vycházky, tak jako psi. Jiná jsou zase chována venku, většinou mají zateplené boudy, kde se mohou ukrýt před chladem. Nejideálnější způsob chovu je takový, že v době nepřítomnosti majitele je prasátko venku. Samozřejmě s možností ukrýt se v dobře zateplené boudě. A v době, kdy je majitel přítomen, je prasátko v domě. Dospělá (5 let stará) prasátka již zpravidla může majitel nechávat doma i v době jeho nepřítomnosti, protože jsou již klidná a většinu dne prospí.

Co všechno majitel potřebuje, myslím vybavení, než si prasátko pořídí?
V případě prasátka, které žije s majiteli v bytě či domě, stačí běžné vybavení jako pro psa nebo kočku. Kšíry, vodítko, pelíšek, miska na vodu a miska na jídlo. Jestliže jednou prasátko vezmete do postele, pelíšku už nebude potřeba. (smích) U prasátek žijících venku je nezbytné vybudovat zateplenou (minimálně 10cm polystyrénem) boudu se závětřím, a tu každý den doplňovat senem či slámou! Prase jako živočišný druh je stavěno na minimální teplotu 15 stupňů Celsia. Proto je velmi důležité zateplení a velké množství steliva.

Chodí prasátko na nějaký „záchod“? Jak takový záchod vypadá? Naučí se na něj každé prasátko?
Co se týká venčení, není s prasátky z pravidla žádný problém. I když známe i výjimečná čuňata. (smích) Hygieně se naučí rychleji než pes a konat potřebu třeba na kočičí záchod budou už pár dní po tom, co si prasátko přineseme domů. Jakmile začneme s prasátkem chodit ven, přestane používat kočičí záchod a venčit se bude jen venku. Dokonce i na zahradě bude mít své místo, takže nám ubude práce s procházením zahrady a úklidem, jako je to u psů, kteří se venčí na zahradě. Oproti psům nejsou prasátka cítit, ani když zmoknou. A s úklidem štětin, které ztrácí 1x ročně, je to jednodušší než se psí či kočičí srstí.

Jak často je třeba prasátko venčit?
Doporučujeme chodit s prasátkem alespoň třikrát za den na procházku, aby se unavilo, a nezbyly mu síly na ničení domácnosti.

Naučí se chodit na kšírech? Může i na volno?
Chodit na kšírech se naučí, je ovšem nutné je na kšírky naučit co nejdříve. V místech, kde mu nehrozí nebezpečí, může chodit na volno.

Čím je možné prasátko krmit? Říká se, že prase sní všechno, je to pravda? Nemůže mu něco zdravotně ublížit?
Prase je sice všežravec, ale pro svou zdravou a vyváženou výživu nepotřebuje tolik živočišné bílkoviny. Proto v žádném případě nedoporučujeme krmit prasátka krmivy pro psy nebo kočky. V současné době již máme pro naše prasátka kompletní krmnou směs, kterou jsme vyvinuli ve spolupráci s naším veterinářem panem MVDr. Petrem Matušinou. V části roku, kdy je možné, aby se prasátko páslo, mohou majitelé krmit k celodenní pastvě jen zeleninou, omezeně ovocem a přidávat vitaminový přípravek Roboran pro prasata.

Asi je třeba prasátko vychovávat. Jakou chybu majitelé často ve výchově dělají?
Prase je opravdu velice inteligentní zvíře a mnoho vědeckých výzkumů ukázalo, že je inteligentnější než pes. Rychleji se učí, lépe si pamatuje, ale nikdy nebude nic dělat pro potěšení svého majitele. Prasátka svou vysokou inteligenci používají výhradně pro vlastní prospěch. Naučí se velmi rychle kde co, ale nikdy to nebudou dělat na požádání. Přistrčí si židli ke stolu, aby se dostala k jídlu, posunou si na zahradě lehátko do stínu, když už jim je na sluníčku horko, přemístí si do stínu misku s vodou, aby ji neměla teplou. Bez povšimnutí vniknou do spíže, když ji zapomenete zavřít. Potichu za sebou přivřou dveře a budou hodovat na zásobách. S obyčejnou petlicí na ledničce si poradí raz dva. Šuplíky, dvířka od nábytku nebo kuchyňské linky, nic není pro prasátka žádnou překážkou. Velmi rychle odhalí, co majiteli vadí, a tím se pak mstí třeba za nezájem, když nemá majitel čas se prasátku věnovat, protože právě musí doma pracovat. V dělání naschválů jsou prasátka přeborníky!

To zní až děsivě. Jak tedy prasátko vychovat?
Co se týče výchovy, prasátko vyžaduje zcela odlišný přístup než pes. U prasátek vládne matriarchát, takže ty dominantnější, tvrdohlavější a méně tvárné jsou prasečí holky. Prasečí kluci se zpravidla lépe ovládají a bývá s nimi soužití jednoduší. Prasátka se snadněji nechají ovládat ženami než muži. Za největší chybu považuji skutečnost, že valná většina majitelů prasátek přistupuje k jejich výchově stejně jako k výchově psa. Platí zde laskavá důslednost. Po zlém se nic nezmůže. Prasátka nebudou nikdy podřízená, násilím se dosáhne pouze toho, že by mohla být zlá. A to je cesta do pekla.

Kde tedy prasátko pořídit a na co dát pozor, abychom nekoupili miniprasátko, ze kterého vyroste až příliš velký čuník?
Jak veliké bude prasátko, až dospěje, je vždy překvapením. A vzhledem k tomu, že všechna prasátka chovaná jako pet zvířata (domácí mazlíčci) jsou prasečími voříšky, nikdo nemůže dát seriózní odpověď. Pakliže zájemce není schopen se třeba 20 let starat o velmi náročné, i 200 kg vážící zvíře, ať si prasátko rozhodně nepořizuje. Doporučujeme zájemcům, aby si pořizovali prasátka starší osmi týdnů. Často se setkáváme s chovateli, kteří prodávají i ani ne tři týdny stará selátka, se kterými jsou, když přežijí, velké problémy. Jak zdravotní, tak socializační. Dále doporučujeme kontaktovat se záměrem pořídit si miniprasátko klub. Vedeme evidenci a máme přehled, jakými chorobami trpí prasátka od různých chovatelů.

Takže neexistují čistokrevná miniprasátka? Jaké je tedy nejvhodnější si pořídit?
V České republice je vedena jedna plemenná kniha dle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) § 9. Tato kniha eviduje pouze osm plemen prasat, a to výhradně jatečných. Z toho vyplývá, že všechna prasátka chovaná v domácnostech jsou vlastně prasečími voříšky. Navzdory tomu, co mnozí chovatelé tvrdí, a za co je nabízejí. Chov miniprasátek probíhá v praxi většinou tak, že chovatel vybírá velmi malé (často ne zcela zdravé) jedince a ty pak připouští s jinými velmi malými jedinci. Vzhledem k tomu, že tento chov je neustálený, kupující nikdy neví, co mu ze zakoupeného mazlíčka vyroste. Setkáváme se s tím, že sourozenci z jednoho vrhu mají v dospělosti (3 roky věku) jeden 50, druhý 100 a třetí 150 kg. Ve světě jsou za miniprasátka označována prasátka, která mají hmotnost v dospělosti do 140 kg.

Jak je tedy možné, že někteří chovatelé nabízejí prasátka konkrétních vyšlechtěných plemen?
Ráda bych zde osvětlila "standard“ Gottingenského zakrslého prasete a možnosti dovozu Royal Dandies ze zahraničí, i když si myslím, že by to měl znát každý seriózní chovatel.

Gottingenské zakrslé prase bylo vyšlechtěno v německém Gottingenu pro laboratorní účely. Pro šlechtění byla použita vietnamská prasata pro svůj malý tělesný rámec, ale také landrace pro narůžovělou barvu s bílými štětinami. Vietnamská prasata jsou černá a pro laboratorní účely byl požadavek na prasata bílá. Landrace má běžně váhu 250-450kg proto jsou gottingenská zakrslá prasata daleko větší než prasata vietnamská! Stačí se podívat na stránky university v Gottingenu. Při pročítání rubriky růstových křivek je třeba mít na paměti, že prase je dospělé ve třech letech a ve zmíněných tabulkách končí růstová křivka v 18 měsících. Je to logické, protože se u laboratorních zvířat se nepočítá s tím, že by žila déle.

Co se týká Royal Dandies toto plemeno vyšlechtila paní Patty Sorensen v USA. A protože jsou její prasátka registrována jako pet zvířata, nemůže prodat nekastrovaného jedince. Zákony jí dále neumožňují prodat prasátko jinam, než do USA nebo části Kanady. S paní Patty jsme ve spojení a potvrdila nám, že nikdy žádné prasátko do Evropy neprodala ani prodat nemohla. Přivézt jakékoli prase z USA na evropskou půdu je legislativně nemožné (vakcinace atd.) Čeští chovatelé inzerující Royal Dandies tudíž lžou.

Existují ještě nějaké podvody, se kterými se mohou zájemci o prasátko při koupi setkat?
Ráda bych upozornila na praktiky některých chovatelů, kteří se snaží zahltit zájemce o prasátko různými registracemi, razítky a zápisy rodičů v plemenné knize. Žádná plemenná kniha pro gottingenská ani jiná zakrslá prasátka se v ČR nevede! Stačí se podívat na stránky ČMSCH. V ČR se vedou plemenné knihy pro pět plemen prasat, a to výhradně masných!

Co se týká registrace hospodářství, je to stejné jako by řidič autobusu lákal cestující na to, že má řidičské oprávnění. Každý, kdo má více než jedno prasátko, musí mít ze zákona registrované hospodářství. Dle plemenářského zákona jsou chovatelé povinni označovat selátka tetováním do ušního boltce číslem hospodářství. Označovat prasátka identifikačním mikročipem mají dohodnuto jen prasátka registrována v Českém klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti, o.s. viz stránky SVS ČR.

Čtěte také:

• Prasátko jako domácí mazlíček? Počítejte i se 140 kg!
• Odnaučte psa jednou provždy loudit

Uložit

Uložit

Uložit