„Oba pracujeme, máme slušné platy, žádné dluhy, a přesto jsme při každé prohlídce bytu odcházeli s pocitem, že na vlastní bydlení prostě nikdy nedosáhneme. Když jsme si spočítali hypotéku na obyčejný byt 3+kk, vyšlo nám, že bychom většinu života spláceli jen střechu nad hlavou. To nám přestalo dávat smysl,“ vypráví jednatřicetiletá Lucie.
S manželem několik měsíců zvažovali, jestli nezůstat v nájmu. Jenže nájemné dál rostlo a šance našetřit potřebnou částku na vlastní bydlení se stále vzdalovala.
„Přišlo nám absurdní, že platíme skoro třicet tisíc měsíčně za pronájem a stejně si nemůžeme dovolit vlastní byt. Přitom oba pracujeme na plný úvazek. Člověk má pocit, že dělá všechno správně, ale cíl se mu pořád vzdaluje.“
Pak přišla náhoda. Kamarád jim poslal nabídku domu na jihu Evropy. Nejdřív tomu nevěřili.
„Říkala jsem si, že v tom musí být háček. Jenže jsme začali hledat dál a zjistili jsme, že podobných nabídek existuje spousta. V některých částech Španělska, Portugalska nebo třeba Bulharska se dají koupit nemovitosti za ceny, za které bychom v Česku pořídili možná garsonku.“
Po několika měsících zvažování padlo rozhodnutí. Vybrali si menší město na pobřeží ve Španělsku, kde našli řadový dům se zahradou za částku, která byla nižší než cena průměrného bytu ve větším českém městě.
„Neříkám, že je to ráj bez starostí. Musíme řešit jazyk, úřady i stěhování. Ale místo toho, abychom třicet let spláceli malý byt, budeme bydlet ve vlastním domě. To pro nás bylo rozhodující.“
Oba pracují převážně na dálku, takže změna země pro ně nebyla profesně složitá. Více než práce řeší reakce okolí.
„Rodiče to nejdřív brali jako bláznivý nápad. Mysleli si, že nás to za půl roku přejde. Jenže když jsme jim ukázali ceny nemovitostí, náklady na život a spočítali, kolik bychom zaplatili za podobný dům v Česku, začali chápat, proč o tom vůbec uvažujeme.“
Lucie přiznává, že odchod není jen o penězích. Touží po klidnějším životním tempu a pocitu, že pracují proto, aby žili, ne jen proto, aby zaplatili účty.
„Česko máme rádi a určitě se sem budeme vracet za rodinou. Ale nechceme čekat do čtyřiceti nebo padesáti let, až si možná budeme moci dovolit vlastní bydlení. Chceme začít žít teď. A pokud to znamená zvednout kotvy a odejít jinam, tak to uděláme.“
Čeští občané mohou ve Španělsku nemovitost koupit bez zásadních omezení, jak upozorňují právníci specializující se na nákup nemovitostí ve Španělsku. Ještě před podpisem rezervační nebo kupní smlouvy by se však měli obrátit na nezávislého místního právníka, který prověří vlastníka, případné dluhy a právní vady nemovitosti. Kupující si také musí vyřídit identifikační číslo cizince NIE, které je potřeba pro jednání s úřady, placení daní i případné financování. Samotný převod probíhá před notářem a následně se zapisuje do španělského registru nemovitostí.
Nižší pořizovací cena oproti některým českým městům ještě automaticky neznamená, že je koupě výhodná. K ceně je nutné připočítat daň z převodu, případně DPH u nové nemovitosti, odměnu notáře, zápis do registru, právní služby a pravidelné náklady na správu a údržbu. Zájemci by si proto měli předem nechat spočítat celkové výdaje a ověřit si také podmínky hypotéky pro nerezidenty. Smysl má obrátit se nejen na realitní kancelář, ale především na nezávislého advokáta a daňového poradce se zkušeností s přeshraničními nákupy.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Proč ne, kdyby mi bylo třicet a byla bezdětná a bez závazků, Španělsko může být příjemné pro život. Akorát by se mohlo stát, že když odjedou třeba na dovolenou, po návratu najdou ve svém domě cizí lidi, kteří se tam nastěhují a bude roky trvat, než je dostanou pryč. Tohle je v Španělsku dost problém, tzv. ocupas. Asi se to dá řešit nějakou hlídací agenturou, ale jsou to další náklady navíc. Nebo nikam nejezdit.