Dnes, v období sibiřských mrazů vás nebudu zatěžovat módou.

Stejně byste mě poslaly k šípku.

Každý si na sebe navleče co možná největší počet vrstev a je mu buřt, jak v tom vypadá.
Hlavně že je mu teplo.
Alespoň já na sebe se sebezapřením natáhnu punčocháče pod kalhoty, několik trik a svetrů, omotám krk, někdy až po nos pletenou šálou, zbytek, co kouká, zahučí pod čepici a je mi jedno, že občas nevidím.
Nakonec nazuji pohory do minus třicet a vezmu za vděk po paty dlouhému, prošívanému kabátu od Číňanů.

Vypadám jak šedozelená vypasená housenka a je mi dobře.


Tak takhle vyrážím v současnosti do ulic, ale ani doma nemám pětadvacet.

Přece jenom plyn podražil, podkrovní byt je špatně izolovaný a děti mají, s prominutím, v zadku vánoční stromek.

Takže shrnuto, podtrženo, upřednostňuji teplíčko a pohodlí.


Mám ráda tepláky


Dnešní tepláky už nemají naštěstí nic společného s těmi z dětství.

Pamatujete?
Byly zimní a letní.
Oboje měly jedno společné.
Hnusnou montérkově modrou barvu a gumu pod chodidlo (starší modely kolem kotníků) a příšerně vytahaná kolena.

Zimní varianta byla z tlusté, uvnitř chlupaté teplákoviny, a když jsme po celodenním řádění na sněhu přišli domů, daly se nádherně postavit do kouta.

Takže s nimi byla i legrace, což maminka nesla s nepochopením, protože dlouho schnuly.

 


Ale to už je hudba minulosti.

Dnešní tepláky jsou barevné, slušivé, sexy a chodí v nich i celebrity. Třeba Madonna.

Tak proč v nich nehonit vodu alespoň doma.

K nim pěkně teplé ponožky, mikinu a může klidně zazvonit pošťačka.


A v čem si lebedíte doma vy, milé čtenářky?

 

Chodíte v džínách, v prádle a županu, nebo máte speciální domácí úbor?

 

Nebo něco úplně jiného, nějakou specialitku?

 

Napište.

 

 

Reklama