...aneb jak se správně obléknout?
Hned na úvod mě napadá staré známé rčení: Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení. Při jízdě na kole pro nás, něžné pohlaví, platí tato stará pravda dvojnásob. Nechceme-li si z vyjížďky s kamarády odvézt nachlazení, nemoc nebo jen nepříjemnou vzpomínku na to, jaká nám byla zima, měly bychom potřebnou pozornost věnovat nejen přípravě kola, ale i oblečení.
Odkud začít
Dříve než se začnete oblékat na vyjížďku, měly byste mít jasno, co vás čeká. Jiné oblečení zvolí bikerka-turistka, která vyráží na celodenní výlet se zastávkami v hospůdkách, a jinak se oblékne bikerka-závodnice, která se chystá na několikahodinový trénink. Je třeba nepodcenit situaci a nepodlehnout balamucení partnera. Z „pohodové vyjížďky” se nakonec vyklube celodenní švih s ranními teplotami okolo nuly. Je tedy třeba rozvážit, co vás čeká. Čím delší váš pobyt na kole bude, tím větší rezervu byste v oblečení měly mít. To umožňuje princip několika samostatných vrstev, které se dají snadno sundat a zase obléci podle toho, zda pociťujete teplo nebo zimu. A to nejen při zastávce na čaj, ale třeba i při dlouhém stoupání do kopce, sjezdu nebo čekaní na pomalejší členy. Když používáte funkční oblečení, máte odvod přebytečného tepla a vlhkosti zajištěn, i tady ale pomůže, když můžete nějakou vrstvu dle potřeby odložit.
Vrstvíme, vrstvíme
První vrstva: slouží k odvodu vlhkosti od pokožky. Používá se notoricky známé funkční prádlo, na našem trhu je například k dostání Moira, Sensor, Craft nebo Swix. První vrstva vám musí perfektně sedět, nesmí nikde škrtit, škrábat. Nekupujte proto unisex oblečení, dobře sedět nemusí nakonec nikomu. Zmínění výrobci nabízejí i dámské funkční prádlo, které se liší především střihem. Ploché švy jsou samozřejmostí.
Druhá vrstva – termoizolační: navazuje na první vrstvu tak, že odvádí přebytečnou vlhkost dále od těla, přitom je teplejší a silnější než samotné prádlo. Vhodnou druhou vrstvou je materiál vyrobený z polyesterových vláken, například flísu.
Termoizolační funkce této vrstvy je dána gramáží materiálu, čím silnější, tím teplejší.
2/3 vrstva – na trhu se objevila také nová kategorie sportovního oblečení, která v sobě kombinuje vlastnosti termoizolační vrstvy a vrstvy ochranné. Maximálně mechanicky odolná, odolná vůči větru, částečně nepromokavá a výborně prodyšná. Díky kombinaci vlastností různých vrstev vzniká oblečení, které je maximálně přizpůsobivé, dostatečně odolné, a tím pádem velice vhodné pro různé počasí.
Třetí vrstva – svrchní ochranná: Pro zabezpečení našeho pohodlí hraje klíčovou roli. Chrání tělo před povětrnostními vlivy, nepřízní počasí, proti oděrům. Přitom ale musí být prodyšná, aby se člověk při pohybu nezapařil a přebytečná vlhkost se mohla definitivně odpařit ven. Musí být nepromokavá, aby zabránila přístupu vody z vnějšího prostředí, a zároveň prodyšná, aby zamezila akumulaci vlhkosti zevnitř v izolačních vrstvách. Existuje velké množství modelů a materiálů používaných pro svrchní oblečení. Vybírat je třeba podle plánované intenzity pohybu a celkového využití.
V čem jezdíte na kole vy, milé ženy-in?
Kupujete oblečení ve specializovaných prodejnách, nebo kombinujete co dům dal?
Napište nám o tom.
Nový komentář
Komentáře
Cyklistické funkční prádlo nosím, ale rozhodně jen první vrstvu. V zimě nejezdím. Stejně jak píše Meander Meander — #26 - na kole si du užít a nepotřebuju být vystrojená jak šašek, Důležitý je si dát v klidu pivko.
Ale jinak souhlasím, že funkční prádlo je nezbytný.
gerda: Kdepak, být takové kopyto je vzácnost.
Meander: kristepane - pro ty, co ještě na kolo nevlezli, bude mít tvůj diskusní příspěvek stejný účinek, jako osvětový článek o šestinedělí na prvorodičky
. Ó, jak jsem vděčná za svou stařičkou milovanou Esku! Ta by mi nikdy nic podobného neudělala!
Bože, s výztuhou
šortky s výstuhou mám...v šuplíku. Je to pohodlné, ale pak si v tom jděte někde na zahrádce hospody pro pití
Známému jednou v servisu přehodili lanka, takže při zabrždění přeletěl přes řidítka, sedřel si celý obličej a měl otřes mozku. A to ještě vletěl do křižovatky, naštěstí teprve přeskočily světla takže se nikdo nestihl rozjet
Meander: slušný zážitky... já si při jedné havárce zlomila žebro. Kousla se mi přední brzda a jela jsem dost rychle. Co máme modorku toho už tolik nenajezdím, což mě docela mrzí...
Meander:
gerda: Já mám se štanglí.
Na kole jsem se párkrát bezmála zabila - rozpárala jsem si údy o ozubené kolo, spadla do potoka, kde nebýt helmy, jsem málem nechala kus lebky, autobus mě shodil na železničním přejezdu do kolejiště, beranem jsem zůstala viset v pletivu... Proto už jezdím jen velmi rekreačně. Na nějaké výkony se můžu z fleku vykašlat.
Meander: teď jsem si zopakovala, jak lezu na kolo já - samozřejmě mám dámské bez štangle, tak nohu nepřehazuju, ale nasedám před sedlem zepředu. Tak proto jsem to nechápala...
Meander: tak to byl kuriózní pád, ještě jsi měla velké štěstí, že sis neublížila víc. Já jsem viděla opravdu škaredé úrazy za tu dobu, co jezdím na kole. Nejvíc vymknutá ramena a zlomené ruce.
gerda: Levá noha na šlapce, pravá měla být přehozena přes sedlo, ale zakopla o ten debilní zadní blatník - a už jsem letěla.
Meander: no jak je to vůbec možný? To si ani představit nedovedu - poprvé v životě čtu, že někdo zakopl o blatník. Jestli ty náhodou nejsi ten...skrytý talent?!
gerda: špinavá záda jsem ještě neměla a trocha bláta na sukni mi náladu nekazí ani nijak nestresuje
Po 50 km stejně nikdo nevypadá, jakoby zrovna vylezl ze sprchy.
Přední blatník používám, šutr mezi zuby není žádná slast. Zadní jsem sundala. Při naskakování na kolo jsem o něj zakopla a spadla po do rokle hlavou napřed.
Ch.Z. Kochanská: jo, zapomněla jsem napsat, že to bys musela jezdit i bez špic
Ch.Z. Kochanská: no to víš že jo. Ale dokážu včas zastavit a odstranit ji. Za špinavá záda mi to opravdu nestojí.
gerda: už jsi měla mezi kolem a blatníkem haluz? Já jo...
Mám své důvody.
Ch.Z. Kochanská: Hm, vždycky si říkám, když jedu za někým, co má blátivý pruh až za krkem, jak to musí být příjemné. A stačí tak málo: blatník
pažout: nevím, zda jsi postřehla, že pod tou sukýnkou jsou regulérní cyklistické kalhoty.
Takto vymóděná jezdím cca 50-60km za den terénem. Jen je na světlé sukni víc vidět blato, kyž projedu kaluží nabo brodem...kdo by se taky tahal s blatníkama, že