Milá redakce,
moc ráda bych se s vámi i vašimi čtenářkami podělila o pěkný příspěvek,
který jsem nedávno četla v lunárním kalendáři Krásné psaní.
Doufám, že i vám se bude líbit.
čmarda
Děkujeme a rádi otiskujeme...
V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka.
První se druhého zeptalo:
- Věříš v život po porodu?
- Určitě. Něco po porodu musí být.
Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak.
- Blbost, žádný život po porodu není.
Jak by vůbec mohl vypadat?
- To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla než tady.
Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
- No to je přece nesmysl!
Běhat se nedá.
A jíst pusou, to je úplně směšné!
Živí nás přece pupeční šňůra.
Něco ti řeknu: Život po porodu je vyloučený - pupeční šňůra je už teď moc krátká.
- Ba ne, určitě něco bude.
Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.
- Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil.
Porodem prostě život končí.
A vůbec, život není nic než vleklá stísněnost v temnotě.
- No já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme
mámu a ta se o nás postará.
- Mámu?
Ty věříš na mámu?
A kde má jako podle tebe být?
- No přece všude kolem nás!
V ní a díky ní žijeme.
Bez ní bychom vůbec nebyli.
- Tomu nevěřím!
Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná není.
- Ale někdy, když jsme zticha, můžeme zaslechnout, jak zpívá,
nebo cítit, jak hladí náš svět.
Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom .....
Nový komentář
Komentáře
super
naivní
moc krásné!
/www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kojenecka_umrtnost_v_letech_1950_2004
Je to pěkné,ale musí to proběhnout dvacetkrát
Pavla_b: Suzanne:
Je to starý, ale má to hodně do sebe
Gabi: mám, stejný názor. hezkej článek ale fakt trochu manipultivní.
Je to moc krásný a myslím, že by si to měli přečíst hlavně nevěřící lidé, protože pak možná pochopí, jak uvažují ti věřící. Mimochodem,já jsem taky to miminko, co čeká na maminku
Na mě trošku manipulativní příměr
úžasné
Sirka ale je to moc pěkně napsané:-)
Žábina: skoro ve stejnou dobu skoro to samé:-))))
Suzanne:
Kouzelný
Pavla_b: Žábina:
Tady přece nejde až tak o to, co si povídají miminka v bříšku, je tam přece skrytá pochybnost lidí o dalším životě po smrti...Tak, jak jedno mimi nevěří na mámu, tak někteří lidé nevěří v Boha..o tom tenhle rozhovor přece je....
tohle znám, moc se mi to líbí ...myslím že je to jasný důkaz toho, že co nevidíme, neznamená, že neexistuje
To je opravdu vtipný článek a moc mě pobavil. Ještě jsem o takovém rozhovoru nikdy neslyšela, ale když jsem byla těhotná, často jsem přemýšlela, jak v mém bříšku miminko žije a jak reaguje na podněty zvenčí.
moc hezký článek
je to divný
To je krásný..