Jana byla vždy velmi ambiciózní, už jako malá holčička si místo her na princeznu hrála na podnikatelku. Jejím vzorem byly zaneprázdněné ženy s kufříkem, které věčně někam spěchají. Na dítě trochu zvláštní tužby, ale proč ne.
„Pocházím z lékařské rodiny, ale nikdy jsem k medicíně netíhla. Nicméně prostředí mě formovalo k tomu, že ze mě zkrátka nebude pekařka nebo uklízečka. Ambice jsem zdědila po rodičích,“ popisuje Jana.
Úspěšná firma
Po maturitě na prestižním gymnáziu nastoupila Jana na vysokou školu. Přestože jí zajímaly všechny možné obory, nakonec si vybrala dráhu financí. Ještě na střední začala rozjíždět svůj vlastní projekt. Dala se dohromady se spolužákem a začali vytvářet mobilní aplikaci. Respektive on ji vytvářel a ona se starala o smlouvy, financování apod.
Bylo to v rámci projektu do hodin informatiky, ale nakonec se z toho vyvinul úspěšný a žádaný nápad, ze kterého záhy vznikla malá IT firma. Ta se ovšem během několika let rozrostla.
„Firmu jsme vybudovali s Kamilem celou od píky. Když se nám firma začala rozjíždět, přešla jsem ve škole na dálkové studium. Kamil tušil potenciál už do začátku, takže na vysokou ani nenastoupil. Za chvíli jsme přestali stačit jenom my dva a přibrali jsme zaměstnance. Teď je nás asi kolem třiceti,“ vypráví Jana.
V čele společnosti jsou s Kamilem už osm let a IT firmě se daří náramně. Měsíčně si Jana přijde na nemalé desítky tisíc a také jí ubylo práce. Šikovní kolegové zvládnou většinu bez ní, a tak spíš jen dohlíží na to, aby všechno fungovalo jako celek. Před dvěma lety Jana odstátnicovala a z magisterského studiu si odnesla červený diplom.
Slabý soukromý život
Zní to skvěle, ale Jana to tak necítí. „Nemám přítele a vlastně jsem měla jen jednoho před X lety. Škola a práce mi brala veškerý volný čas, takže jsem na vztahy vlastně neměla ani pomyšlení. Už ani nevím, jak a kde se seznamovat. Přijde mi, že jsem zaspala a teď nevím, jak se hnout z místa. Už mám pomalu věk na založení rodiny, ale vlastně ani nevím, jestli se chci stát matkou. A hlavně mi chybí ten přítel,“ svěřuje se mladá žena.
Divný pocit má nejen ze svého osobního života, ale i z toho pracovního. „Nejsou to nějaké chvilkové pochybnosti, takhle už se cítím asi devět měsíců. Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem v práci dokázala všechno, co jsem chtěla. Mám úspěšnou firmu, která pokud se něco nestane, mě zajistí. Přestalo mě bavit chodit do práce, protože vím, že nemusím. Někdy strávím celý den v posteli sledováním seriálů. Já, která jsem si vždycky kladla další a další výzvu, jako bych přišla o všechny ambice. Nic mě nezajímá, nic nového nechci začínat. Nemám žádný výhled do budoucna a nevím, jaký je smysl života. Jsem totálně otrávená a vyhořelá, asi případ na psychiatra,“ říká Jana. 
„Za čím se to vlastně v životě všichni honíme?“ pokládá si na konci svého vyprávění řečnickou otázku.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com
Čtěte také:
- Dcera bývalého přítele chce bydlet se mnou, nevím, co mám dělat
- Smířila jsem se s minulostí a nechala plynout čas. S manželem jsme se k sobě vrátili po deseti letech
Nový komentář
Komentáře
Mám vlastní firmu a čas od času se cítím, že mě to už nebaví a nejraději bych skončila s podnikáním. Vždy to ale nějak překonám, třeba tak, že objednám něco nového do firmy. Stačí opravdu maličkost, naposledy jsem objednala přes internet nové razítko, které mi udělalo radost, protože je opravdu krásné a vypadá hodně profesionálně: https://colop.cz/printer-line
Zakládala jsem si vlastní firmu, která z části funguje i jako eshop. Pořád jsem to propočítávala, jak to vyjde nejlépe a nakonec jsem si koupila hotovou firmu za 14 tisíc, která začala okamžitě fungovat http://www.officetime.cz/prodej-ready-made