Představte si svět, kde by každý na otázku jak se máš odpověděl pravdivě. Češi sice nepatří k těm, kteří by za každou cenu kývali, že dobře, ale kupříkladu v Americe jde v naprosté většině o zdvořilostní frázi, součást pozdravu. A jen sotva se očekává, že by si dotazovaný postěžoval. V kurzu jsou šťastné tváře, nadšení a pracovní zápal, psychické problémy se naopak moc „nenosí“. Návštěvy u psychiatra navíc nejsou sexy, a i když se v Česku za poslední roky situace zlepšila, přesto mnozí s návštěvou u odborníka do poslední chvíle otálejí. Jít k psychiatrovi není jako navštívit obvodního lékaře. Přitom každý dobře ví, že fyzické zdraví jde ruku v ruce s psychickým a nemocná duše má nezřídka na svědomí i oslabené tělo, únavu a sníženou imunitu.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresemi kolem 5% dospělé populace a některou z forem úzkostných poruch až 18 % osob starších 18 let. Není neobvyklé, že pacient s úzkostnou poruchou trpí zároveň depresí nebo naopak. Téměř polovina lidí s diagnostikovanou klinickou depresí má potvrzenou také úzkostnou poruchu.

Deprese je dlouhodobý stav, kdy nevidíte světlo na konci tunelu

de.jpg
Foto: Shutterstock

Deprese je běžná duševní choroba a celosvětově častá příčina invalidity. Způsobuje dlouhodobé pocity smutku a beznaděje, vnitřní prázdnotu a přesvědčení, že ani teď, ani v budoucnu se už nestane nic pozitivního. Lidé s diagnostikovanou klinickou depresí jsou přesvědčeni, že nemá smysl se o cokoli snažit, protože jejich aktivita k ničemu není a je považována za bezcennou. Časté jsou myšlenky na smrt a předpoklad, že je postižená osoba druhým lidem na obtíž. V těžkém stavu může dotyčný reálně uvažovat o sebevraždě jako jediném možném východisku. A také k ní postupně dojít v případě, že on nebo jeho okolí nevyhledají odbornou pomoc.

Kromě duševních má deprese také fyzické projevy

Deprese je charakterizována také změnami v obvyklých fyzických a mentálních procesech, které ovlivňuje k horšímu. Zaznamenat lze:

  • potíže s koncentrací a pamětí
  • nedostatek energie bez zjevné příčiny
  • fyzickou bolest bez zjevné příčiny
  • ztrátu chuti k jídlu nebo naopak výrazné zvýšení chuti k jídlu
  • pomalejší reakce, pohyb i mluvení než je běžné
  • celkovou otupělost, útlum
  • potřebu spát více, nebo naopak méně než obvykle, špatné usínání a nekvalitní spánek v důsledku přemítavých myšlenkových procesů

Úzkost je složitá kombinace emocí

uz.jpg
Foto: Shutterstock

Zatímco deprese je svým charakterem „jednolitá“, úzkost zahrnuje řadu různých emocí, jimž dominují často bezdůvodný strach a zlé předtuchy, aniž by dotyčný měl reálný důvod cítit se tak. Úzkost může být akutní a trvat jen krátce, ale je i dlouhodobějšího charakteru. Liší se také intenzita – od mírného neklidu až po nejrůznější panické ataky. Lidé s úzkostnou poruchou obvykle cítí obavy z bezprostřední nebo i daleké budoucnosti, mívají myšlenkové zkraty a nekontrolovatelnou obavu z toho, že se něco pokazí, striktně se mohou v některých případech vyhýbat konkrétním situacím, o kterých vědí, že jsou spouštěčem jejich záchvatů. O smrti přemýšlejí jinak než depresivní jedinci; nevnímají ji jako možnou cestu vyřešení problémů, ale jako hrozbu, které se reálně bojí a vnímají i nestandardní reakce těla (např. dušnost), které si sami svým strachem navodí. Úzkostných poruch je celá řada, obecně se dělí následovně:

  1. fobické úzkostné stavy (například sociální fobie, klaustrofobie, agorafobie a další)
  2. jiné úzkostné poruchy (panická porucha s velmi intenzivní fyziologickou reakcí těla, smíšená úzkostně depresivní porucha, kdy nejsou příznaky jednoznačné a přecházejí v chronický průběh)
  3. obsedantně-kompulzivní porucha (velmi časté úzkostné stavy projevující se vtíravými myšlenkami a/nebo potřebou opakujícího se jednání, tzv. kompulze)

Kromě duševních má úzkost také fyzické projevy

Úzkost lze charakterizovat jako stav celkového rozrušení s různým stupněm intenzity, který provází jak psychické, tak fyzické symptomy. Mezi specifické projevy úzkosti patří:

  • potíže se soustředěním v důsledku stavu neklidu a/nebo překotných myšlenek
  • potíže s usínáním nebo se spánkem v důsledku dokola se opakujících myšlenek nebo jiných fyzických příznaků
  • závrať
  • gastrointestinální potíže (např. nevolnost, průjem nebo zácpa)
  • zvýšená srdeční frekvence, zvýšený krevní tlak
  • silné pocení
  • svalové napětí
  • dušnost

Nepřehlížejte příznaky

Občasné pocity smutku, nejrůznější splíny i strach patří mezi obvyklé emoce a je v pořádku občas je zažívat. Reagujeme tak na nejrůznější životní situace, tzv. stresory, kterými bývá například diagnóza fyzického onemocnění, nástup do nového zaměstnání nebo školy, finanční problémy, rozvod, ztráta blízké osoby a další. Stav by ale neměl trvat nepřiměřeně dlouhou dobu – v řádu týdnů či měsíců a měl by se postupně mírnit, nikoli narůstat. Není-li tomu tak, je namístě odborná pomoc a následná léčba.  

Pokud máte pocit, že jste v depresi, neberte to na lehkou váhu. Podívejte se na následující odkaz, kde se dozvíte jak se zbavit deprese.

Čtěte také:

Zdroje: verywellmind.com, psycom.net/anxiety-depression-differencewho.int/news-room/fact-sheets