Podle evropských statistik úzkostí trpí každá 5. žena a každý 10. muž. Často nejsou identifikované, protože pacient si stěžuje spíše na tělesné projevy než na úzkost, obavy, starosti nebo fobické příznaky. Úzkost i strach mají pro organizmus adaptivní funkci. O úzkostné poruše mluvíme tam, kde se úzkost nebo strach objevují příliš často, trvají příliš dlouho a jejich intenzita je vzhledem k situaci, která je spustila, příliš velká, nebo když se objevují v nepřiměřených situacích. V těchto případech zpravidla negativně zasahují do života jedince. To pak může vést postupně až k sociální poruše, syndromu vyhoření a ztrátě lidského přístupu v některých profesích. Úzkost může „volně plynout“ bez omezení na zvláštní okolnosti, nebo se projevit v záchvatech.
60489e34c1162obrazek.png
Pokud se objeví náhle a bez zjevné příčiny, mluvíme o spontánní úzkosti, případně spontánním záchvatu paniky. Strach z nákazy, stres z právě probíhajícího infekčního onemocnění, obavy z následků, smutek ze ztráty blízkého nebo vyčerpání? Všechny tyto jevy patří k aktuální pandemii. Mezi charakteristické znaky této poruchy patří nadměrné zaobírání se starostmi a stresujícími myšlenkami. Jde o běžné každodenní starosti, obavy o zdraví svoje i rodiny, obavy o finanční záležitosti, strach ze selhání v práci, obavy z budoucnosti. Úzkost téměř vždy provázejí četné tělesné projevy. Bohužel přetrvávající stigmatizace v laické veřejnosti vede pacienty ke zdůrazňování především těchto stesků. Pokud se projevuje úzkost, pak spíše ve formě obav z nemoci, infarktu, doprovázená nespecifickými nebo vágními projevy, jako jsou poruchy spánku, neklid, chvění a podobně. Pouze 13,3 % pacientů s chronickou úzkostí udává jako primární psychické potíže, mnohem větší část pacientů – 87 % – si stěžuje hlavně na tělesné potíže (bolesti, únavu, nespavost).

U dlouhotrvajících poruch mohou někdy tělesné příznaky emoční prožitek úzkosti zcela nahradit. Lidé trpící úzkostí často prezentují lékaři to, co jim dělá největší starosti. Obvykle jsou to některé (nebo všechny) z následujících tělesných příznaků úzkosti: časté poruchy spánku, bušení srdce, zrychlený tep, pocení, třes nebo chvění, sucho v ústech, stažení hrdla, pocit nedostatku vzduchu, nemožnost se nadechnout, bolesti na hrudi, vnitřní neklid, nauzea, návaly horka nebo mrazení, parestézie nebo snížená citlivost. Ujišťování jejich okolí, že „to nic není“, vytváří u pacientů pocit, že jim blízcí nevěří. Oni potíže skutečně mají. Jenže nejsou primární, ale sekundární. Proto je nezbytné úzkostné poruchy co nejdříve rozeznat a řešit.

Navíc existuje řada přípravků na příznaky úzkosti, které si můžete sami zakoupit v lékárnách. Vždy je ale potřeba brát v potaz, aby měl vybraný lék příznivý poměr účinku a bezpečnosti. Co to znamená? Neměl by člověka nijak omezovat v běžném životě, například způsobovat ospalost. A rozhodně by měl být nenávykový. Z této skupiny léčiv je možné jmenovat například přípravek Lavekan, anxiolytikum rostlinného původu, který má prokázaný zklidňující účinek obsahuje extrakt z levandule lékařské  (Lavandula angustifolia) a jehož účinky potvrzují odborné lékařské studie.

Pokud vás informace o Lavekanu zajímají, podívejte se na LAVEKAN.CZ nebo se informujte v lékárně u svého lékárníka.
60489e06e048fobrazek.png
Lavekan 80 mg měkké tobolky je léčivý přípravek s obsahem levandulové silice k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.
60489dfb52b9fobrazek.png

Reklama