zdra.jpgFoto: Shutterstock

Myšlení půl zdraví, dalo by se s trochou nadsázky konstatovat. Vždyť to, jakým způsobem přemýšlíme, hraje nezanedbatelnou roli v návaznosti na naši celkovou kondici. Ten, kdo smýšlí v optimističtějším duchu, obecně bývá zdravější, případně se z nemocí snadněji dostává, nežli člověk se zamračeným pohledem na život. Své o tom věděli už praktici tradičních východních nauk, ale ani současná medicína tuto provázanost nerozporuje. Naopak.

Výraz „emoce“ má podle jedné z teorií svůj původ v latinském slovese emovere, které znamená vzrušovat. Jiný z předpokladů zase nachází kořeny ve slově motio, vyjadřujícím pohyb včetně fyziologické reakce.

Rozdělení emocí na pozitivní a negativní je všeobecně známé. Obě varianty jsou nedílnou součástí života a obě jsou v pořádku. Ukrývá se v nich řada nejrůznějších „podvariant“, se kterými je dobré se seznámit, naučit se je zvládat a pochopit souvislost také s fyzickým tělem.

Strach je emocí ledvin

Strach patří k základním lidským emocím a v těle spouští řadu složitých procesů. Historicky sloužil jako jeden z elementárních prostředků k přežití a do jisté míry je v pořádku. Varuje před situacemi, které mohou mít fatální dopad na život, přirozeně chrání a jitří smysly. Pokud je ale strachu příliš, trpí nejenom psychika. Z pohledu tradiční čínské medicíny patří tato emoce ledvinám. V okamžiku, kdy je strachu moc a trvá neúměrně dlouho, může dojít k jejich oslabení, ruku v ruce s oslabením močových cest. Ani bolest zad – právě v ledvinové oblasti – není výjimkou. Nadledvinky v reakci na ohrožující situaci produkují více stresových hormonů, které mají (z dlouhodobého hlediska) na lidský organismus často až devastující účinky.

ka1.jpgFoto: Shutterstock

Oslabeným ledvinám udělají dobře bylinky. Vyzkoušejte například zlatobýl, vrbovku nebo petržel. Čaj na jejich posílení je podle orgánových hodin ideální popíjet mezi 17. a 19. hodinou.

Smutek je emocí plic

Smutek, podobně jako strach, je emoce důvěrně známá každému z nás. Bývá nedílnou součástí života a na škále lidského prožívání zaujímá jedno z předních míst. Východní nauky tradičně spojují tuto emoci s plícemi. Krátkodobé splíny ničemu nevadí, táhne-li se však den za dnem v neměnném rytmu tmavě modrého blues, plíce oslabují. Důsledkem je pak neúměrná únava, vysoká únavnost i pocit nedostatečného dechu. Trpět mohou průdušky, jejichž průchodnost smutek narušuje, což mnohdy vede až k astmatickým záchvatům a dalším zdravotním komplikacím.

ka2.jpgFoto: Shutterstock

Oslabeným plícím udělá dobře například čaj z plicníku lékařského, tymiánu nebo šalvěje. Zkusit můžete také eukalyptový olej či oregano. Podle orgánových hodin jsou plíce nejaktivnější mezi 3. a 5. hodinou ranní.

Mohl by vás zaujmout také článek Pomohou vyléčit zánět i posílit imunitu: Přírodní antibiotika z domácích zdrojů

Hněv patří játrům

Hněv je emoce, se kterou je mnohdy velmi zatěžko pracovat, přesto je důležité to umět. Nahněvaný člověk „vidí rudě“ a jedná tak, jak by za normálních okolností nejednal. Podle čínské medicíny jde o jednu z nejdestruktivnějších emocí pro tělo vůbec a úzce se pojí s játry a žlučníkem. Nemusí jít vždy o hněv vyvolaný vnějšími okolnostmi, problémy s játry v důsledku hněvu mohou mít i lidé nepokojení sami se sebou. Kromě potíží s játry, v důsledku neobvyklého emočního tlaku, hrozí také infarkt myokardu, podobně jako mnohé další zdravotní komplikace úzce spojené s vylučováním neúměrného množství stresových hormonů. V důsledku vysoké reaktivity kortizolu se navíc zpomaluje schopnost hojení ran, a to až o 40 %.  

ka3.jpgFoto: Shutterstock

Oslabeným játrům udělá dobře například ostropestřec mariánský, kořen černého rybízu, hořec či jalovec. Podle orgánových hodin je orgán nejaktivnější mezi 1. a 3. hodinou ranní.

Úzkost bydlí v žaludku

Úzkost je sestrou strachu, a také s ní se tu a tam setkává každý z nás. Stavy úzkosti mohou být závažnějšího charakteru než „obyčejný“ strach, a neměly by se podceňovat. Prožíváme-li akutní úzkost, automaticky se zvýší srdeční činnost a intenzita dýchání, nicméně po odeznění se vše vrací k normálu. Postihne-li ovšem člověka úzkost dlouhodobého charakteru, ze které jen těžko uniká, může docházet k opakovaným stavům nevolnosti, svíravým pocitům v oblasti žaludku, někdy k dušnosti a závratím. Na úzkostné stavy citlivě reaguje již zmiňovaný žaludek, dále také slezina a slinivka břišní. Potíže s trávením, průjmy či zácpa jsou pak dalšími z nepříjemných důsledků dlouhodobých úzkostí, podobně jako závažnější chronická onemocnění.

k4.jpgFoto: Shutterstock

Žaludku a zažívání obecně udělá dobře třeba smetanka lékařská, anýz, tymián nebo bazalka pravá. Podle orgánových hodin je žaludek nejaktivnější mezi 7. a 9. hodinou ranní.

Radost potěší celé tělo, zejména ale srdce

Na opačné straně emočního spektra se nachází radost, emoce nadmíru příjemná a žádoucí nejen po zdravotní stránce. S pocity radosti a štěstí úzce souvisí tzv. hormony štěstí, endorfiny, které mají blahodárný vliv na celý lidský organismus. Působí podobně jako analgetika, léky proti bolesti. Nespornou výhodou endorfinů je ovšem skutečnost, že si je lidské tělo dokáže vyrobit samo. Cest k jejich získání je víc a nejsou nijak složité. Jedním ze způsobů je například fyzická aktivita, ať už sport nebo sex, dalším smích, setkávání s příjemnými lidmi, případně konzumace specifických potravin (například čokoláda nebo chilli papričky). Podle tradiční čínské medicíny je orgánem radosti srdce.

k5.jpgFoto: Shutterstock

Srdci prospívá srdečník, rozmarýn, hloh nebo gingo. Podle orgánových hodin je tento orgán nejaktivnější mezi 11. a 13. hodinou.

Zdroj: tcminstitut.cz, diochi.cz, celostnimedicina.cz

Reklama