Zdravím všechny čtenářky ženy-in a píši na téma pejsci.
 
Ke svým čtyřicátým narozeninám jsem si dala krásný dárek a splnila si dávné přání a tento dárek byl opravdu vyjímečný - byl živý a bylo to štěnátko malého bílého knírače, kterého jsme pojmenovali Alda.

Nikdo v rodině netušil, jak tento malý čert změní můj život.

V době, kdy k nám Aldík přišel, jsem trpěla zdravotními potížemi, které měly blízko k diagnóze únavový syndrom, Nechtěla jsem se této nemoci poddat, a protože pejsci, knírači především, potřebují každý den spoustu pohybu, začali jsme spolu s Aldou podnikat krátké procházky po okolí.

Milý Alda na mne čekal, až přijdu z práce domů, málem mi nedovolil, abych se převlékla a hnal mě ven. To se opakovalo a opakuje den co den a za každého počasí.


Máme svou pravidelnou trasu a snažíme se, abychom denně ušli aspoń 5-6 km. O víkendech zvládáme trasu delší. Postupem času se má dřívější únava a spavost pomalu vytrácely a já mohla zase šťastně říct: "Cítím se skvěle!"

Bez našich vycházek do přírody bych už si život nedokázala představit. Na jaře a v létě nosím domů bylinky a na podzim se z lesa vracíme s plnými košíky hub. Alda se ničeho kromě vody nebojí.


V naší vesnici už jsme známá dvojka, všechny kočky se před ním mají na pozoru. Díky mému chlapatému tvorečkovi jsem se také dostala do výborné fyzické kondice a od té doby, co máme Aldu (už 10 let), jsem nepoznala, co je to nachlazení nebo chřipka.



Můj milý Alda dokáže i potěšit na duši a rozveselit a to je nad všechny léky. Zjistila jsem také, že skoro každý člověk vás může zradit nebo zklamat, ale němá tvář to nedovede a za vaší péči se vám odvděčí láskou a věrností. 
 
Vaše Jara
Milá Jaro,

sice již dnes máme jiné téma, ale rozhodla jsem se i přesto vydat Váš krásný příspěvek.

Opět se ukázalo, že zvíře, v tomto případě Alda, je lepší než tisíce doktorů. Dokáže nejen zvednout náladu, ale také pomoci od problémů.

Jaro, musím se přiznat, že bílého knírače vidím asi poprvé. Je to tedy vážně fešák :-)!!!  
Reklama