Mají tři roky od svatby, ale stále nejsou tam, kde doufali. Namísto vysněného domečku se zahrádkou stále ještě žijí v malém podnájmu. Větší byt, natož vlastní bydlení si totiž nemohou dovolit.
Foto: Shutterstock
„Nemyslím si, že bychom s manželem vydělávali nějak málo. Jenže poté, co ceny všeho vyskočily tak extrémně vysoko, jdeme od výplaty k výplatě. Ušetříme jen velmi málo, bohužel. Za ten náš krcálek platíme už nehorázné peníze. Stejné, co naši známí dávají za hypotéku na dům, který koupili před 10 lety. Jenže na tu my nemáme při dnešních cenách nemovitostí a podmínkách bank šanci dosáhnout,“ krčí rameny Anna a přiznává, že s manželem už na jakoukoliv snahu o hledání cenově dostupného bydlení ve svém okolí rezignovali. A není to to jediné, co je štve.
„Zdražilo úplně všechno. Člověk už si nedojde ani na večeři, aniž by v restauraci nenechal majlant. Náš životní standard šel za poslední roky příšerně dolů. A to chtějí ještě zvedat daně! Navíc mě znervózňuje, jak pořád každý vyhrožuje válkou. A tak jsme se rozhodli, že budeme hledat lepší a klidnější život jinde,“ svěřuje se Anna s tím, že jakmile zařídí vše potřebné, mají v plánu Česko opustit. Natrvalo.
Momentálně se rozhodují mezi Asií a Jižní Amerikou. „Nejvíc nás láká asi Malajsie. Sleduji na sociálních sítích dost lidí, kteří tam trvale žijí. I s dětmi. Strašně si to chválí. Mohou si oproti Česku dovolit lepší život, nepočítají každou korunu. Navíc tam mají pořád teplo, nikdo nikam nespěchá, každý se usmívá. Ne jako tady,“ vyjmenovává plusy Anna, které do karet hraje i její zaměstnání. Bude v něm moci pokračovat i na dálku, ze zahraničí. Stejně jako její muž.
„Stýskat se mi bude jen po mamce, ale ta za námi může třeba dvakrát ročně přijet, udělat si tu dovolenou jen za cenu letenky. Zkrátka a dobře, vychází nám to jako nejlepší možné řešení,“ je přesvědčená Anna.
Zdroj informací: respondentka Anna
Čtěte také:
- Kamarádky mě vyšouply z party jen proto, že se mám na rozdíl od nich dobře, smutní Marika (27)
- Kvůli dětem jsem se přestěhovala za exmanželem a jeho milenkou. Trpíme obě dvě, vypráví Petra (37)
Nový komentář
Komentáře
Já jim fandím. Tady to je opravdu k nevydržení. Kdyby nás tady nedržely děti (mají tu zázemí, školu, školku, kamarády, širší rodinu...) tak by jsme už s manželem taky žili jinde. Strašná drahota.
nevím, jak by se jim žilo v přísně muslimské zemi.. Leda by měli vztah k S/M..
Clanek je nesmysl. Mam zkusenosti a porovnani a tak napisu zde rozdil. Jizni Amerika napr Ecuador, Peru. V Lime v Peru muzete jit leda delat servirku, budete delat a roznaset piti, jidlo ale vydelate za mesic cca 6-7000czk v prepoctu! Mimo Peru s tim nevyziji :) Podobne v Ecuadoru. Co tam tedy lidi muzou delat? Bud pracuji na dalku treba pro zahranicni korporat a nebo tam delaji leda samana. Pripadne jeste pruvodcovani, ale to ukazal uz i covid muze byt problem, ztrata obzivy. Dale chci upozornit, treba v Peru nemuzete jen tak koupit byt, pozemek! Aby znama (z SK obcan) mohla koupit pozemek a splacet 18tisic dolaru v Peru, musel se za ni zarucit Peruansky manzel! Tudiz nesmysl. Thajsko, Malajsie jsou staty, kam prijede bohaty Nemec, ma nasporeno a tak tam klidne pul roku zije, ale ze sveho. Opet neni mozne tam jen tak litat do prace. Pruvodcovani tolik nebo vecne neuzivi. Opet tam lidi podnikani pro zahranicni korporat treba v USA. Takze pokud uz nekam, tak z CR lidi chodi do USA, Australie nebo jinych silnych ekonomik. Bohuzel ty super silne ekonomiky neuznaji nase z CR vzdelani. Bud tam lidi studuji a vystuduji primo tam do cca 35 let a nebo proste tam potom delaji horsi prace. Takove to ala zamestnaji se do kancelare nebo do statniho podniku a maji slusny plat to neni jen tak. USA je treba pro tyto lidi neskutecne tvrda zeme.
Odstěhovali jsme se před 15 měsíci do Portugalska i s 11 letou dcerkou na ostrov Madeira. A maximální spokojenost. Svoboda, finance, vzdělávací systém i zdravotnictví, bonusem je podnebí a lidé. Přátelé za námi létají a rodina taky, a navíc je to dostupné během pár hodin i pro nás na pár týdnů se vrátit do Česka, ale žít bychom tam už nechtěli. Stýská se nám po krásných chvílích, jenže doba se změnila. Tak si ty krásné chvíle uchováme v paměti a tady startujeme nový život, podnikání, jazyk, nová přátelství, systém tu funguje velmi dobře, je tu bezpečno pro naši dcerku i pro nás a zároveň vytváříme bezpečné zázemí pro nejbližší. A relokaci jsme absolvovali v našich 50 letech... poprvé v životě.
Spíše to pokládám za vygenerovanou storku, pouze jména, fotka ze shuttershocku, to nevypadá na osobní zpověď. Takže spíše takový minipodvůdek. Ale obecně k těm steskům v článku. Za prvé, projevovat tři roky po svatbě netrpělivost je poměrně dětinské. Odcestovat kamkoliv a žít tam, to je dnes naštěstí relativně snadné. Také zřejmě jejich statut freelancerů jim umožní snadnější začátky někde jinde. Malajsie může být turisticky krásná země, možná i pro život, ale co až přijdou děti? Co třeba zdravotní péče? Kvalita tam bude jistě, ale za peníze. Předpokládám, že by nechtěli rodit tam, zřejmě přijdou sem, do škaredého Česka. Stejně tak může přijít vážná nemoc. Tak by bylo dobré si stále platit české zdravotní pojištění. Jak se budou zajišťovat na důchod? Třeba si budou spořit, ale co státní důchod? Jak si ho zajistí bez pojištění? A pomíjím, co tady už v diskuzích zaznělo. Stesk po domově, příbuzných, kulturní rozdíly, nemluvili jsme o jiném podnebí, klimatu (asijské tajfuny jsou dost síla), zemětřesení, kvalitě a dostupnosti vody atd.
Podstatné, a to v článku zaznělo jen okrajově je to, že práci a výdělek budou mít i nadále v ČR. Věřím, že se v Malajsii za běžný plat, který pobírám v ČR dá žít úplně v pohodě.
Nevím, jestli je tento článek fikce a nebo ne, ale nepřipadá mi, že žijeme ve státě, kde se nedají vydělat peníze. Ano, je to důsledek krize, současný stav a aktuální drahota, ale i tak si tu žijeme dobře, což si spousta lidí nevědomuje, neváží si dobrého bydla. Mně bude 40, mám hypotéku na menší byt už od svých 23 let, k tomu jsem začala stavět RD. Podnikám jako OSVČ, děti nemám, de facto žiju sama. Finančně se nějak významně neomezuji, ale snažím se šetřit. Pracuji často ale tedy včetně víkendů, nemám 5 týdnů dovolené ani žádné další benefity + k tomu mám ještě externí zaměstnání na dohodu. Můj přítel, se kterým ale nesdílím společnou domácnost, je též OSVČ, vychovává sám 15ti letého syna, žijí spolu v menším RD. Přítel pracuje často do pozdního odpoledne a velmi pravidelně i víkendy. Zakázek má dost, na nedostatek financí a práce si nemůže stěžovat. Takže jsme oba poměrně aktivní a činorodí lidé ve středním věku, nemáme se špatně a jsme pracovití. V čem ale dnes vidíme problém /a vidí ho často i naši klienti, pro které pracujeme/, že mladí lidé jsou velmi leniví a pohodlní. Práce jim často nevoní, mají jasnou představu o svém platu, ale nenabízí žádné znalosti a zkušenosti.
Bohužel znám dost lidí kteří v poslední době odešli do jiné země..je fakt že pro mladé lidi co nemají za zády bohaté rodiče je těžké něco začít.Předražené nájemné za krcálky kam se ani dítě nevejde..práce za třetinovou mzdu než kde jinde..žádné jistoty,všechno čím dál dražší....Nu kdybych byla mladší asi bych přemýšlela stejně....
Článek je vymyšlený, klíííííd!
Já se jim ani nedivím . Já mít tak o 20 let mín tak jdu taky . Dcera pracuje v Německu v Nestlé a syn v Rakousku . Tady za ty almužny si nekoupí nic a jen živoří od výplaty k výplatě !!!
Fotka z fotobanky a naprosto stupidní příběh vycucaný z prstu. Je jen pár povolání, které mohou být vykonávány z pozice digitálního nomáda, popř. na plný home office. Jsou to především ajťáci, markeťáci nebo grafici. A všichni zmínění vydělávají peníze, ze kterých se dá ve dvou utáhnout hypotéka klidně za 30 tisíc měsíčně. Anna ani její manžel neexistují a tenhle článek napsal velice mizerný copywriter. Nechcete raději články nechat psát AI? Věřím, že by vyplodila stejně shit článek, možná i lepší a peníze by za to nechtěla.
Moc Vám to přeji,já být s manželem mladí ,nezůstanu tu ani minutu.Šla bych taky někam do tepla.Můj syn žije spousty let v Irsku s rodinou,je to tam super ale často tam prší ,tak že u mě raději to teplo.
Článek je nesmysl. Hypotéka na "malý domeček" nestojí víc, než nájem. Takže pokud by si koupili domek a přestali platit nájem, byli by na stejných výdajích, ale ve svém. Zřejmě měli přehnané nároky, protože to nebyly žádné "sociální případy". Ale jinak klidně - proč ne, je dobře, že když tu někdo nechce žít, tak může sbalit pingl a jít kam je mu libo a ne jako to bylo dřív, že to musela povolit strana a vláda :-D
Preji vám hodně štěstí. Já žiju dvacet let v Izraeli a ačkoli Svatá země má také své mouchy, do Čech bych se nevrátila.
Bezdětní s nemalým výdělkem jdou od výplaty k výplatě a nemají ani na občasnou večeři v restauraci? Kam ty peníze tedy cpou? A bez peněz chtějí začínat na druhém konci světa? To tam než budou první výdělky spát pod palmou a jíst sebrané ovoce? A dostanou se tam jak, na kanoi? Protože letenka taky není zadarmo. A to strašení válkou ze všech stran je už jen taková třešinka v těch všech hloupostech.
A tu Malajsii si osobně vyzkoušeli anebo o ní jenom četli?
Ať to klidně zkusí, jsou mladí a zdraví. Ale budou muset asi pořádně vydělávat, lékařská péče je u nás dostupnější ( ano, vím, že nejsou zubaři, ortopedi, neurologové, revmatologové, atd.). Jen jestli Anna nemá trochu zkreslené představy.
Ja jsenm skoro 10 let na Filipínách nyní zde na návštěvě. Nesmyslná drahota je důsledek likvidace malých podniků a vzniku monopolu na potraviny. Ale větším problémem jsou vztahy založený hodně na penězích a rivalitě bez tolerance. Nechci už život promrhat ustavičnou přednasraností a honbě za mamonem ale jak říkal Danny DeVito je to hra, kdo umře a má nejvíc ten vyhrál.
Přeju jím hodně štěstí.
Ale ona přece nepíše, že chce mít vše zadarmo. Oba pracují a chtějí si za své vydělané peníze žít na jiné úrovni, než se jim to povede u nás. Bohužel dnes dosáhnout na hypotéku alespoň na byt pro rodinu je velice obtížné a ekonomická situace u nás patří opravdu k těm nejhorším v Evropě. Pokud na to mají povahu, zkusit štěstí jinde je dobrá volba. Buď se splní jejich představy a nebo zjistí, že život jinde je ještě o něčem jiném. Nejsou flákači, takže pouze naší republice ubydou dva pracující lidé a jejich daňové odvody.