„Jsme spolu sedm let a Jindra od začátku věděl, že chci děti – dvě nebo klidně i tři. Sliboval mi, že on je chce jednou taky. Jenže z toho jeho jednou začíná být nikdy. Řeč na to, že bychom se mohli stát rodiči, jsem poprvé přivedla po dvou letech vztahu, což mi přišlo ideální. Jindra ale zrovna zakládal novou firmu, a tak mě požádal, jestli bych ještě nepočkala, než nás bude schopný finančně zajistit. Souhlasila jsem, ale o dalších pět let později pořád nemáme žádné děti,“ popisuje Sára.
Foto: Shutterstock
Pokaždé, když toto téma před manželem otevře, má podle ní miliony výmluv, proč na to teď není ta vhodná doba a proč by měli ještě počkat. Kromě firmy, která se dobře rozběhla, se během let mimo jiné vymluvil na covid-19, na různé země, kam se chce ještě jako bezdětný podívat, na ekonomickou krizi, na válku na Ukrajině a na mnoho dalších věcí.
„Pořád slibuje, že brzo už se do toho plození pustíme, ale jsou to jen řeči. Snažím se mu vysvětlit, že v pětatřiceti už moje plodnost rapidně klesá a nemusím stihnout už ani jedno dítě, natož dvě nebo dokonce tři. A taky jsem nikdy nechtěla být stará matka. Chci se dožít zásadních událostí života svých dětí, a ne být za chvíli nemohoucí. Na to mi odpovídá, že je přece hromada žen, třeba slavných osobností, které mají dítě ve čtyřiceti i později a jde to. Začínám mít pocit, že se dětí nikdy nedočkám a nevím, co si počít. Miluju ho, a i kdybych ho opustila, než najdu novou lásku, bude to trvat a taky bych si s někým neudělala dítě po půl roce vztahu,“ uzavírá bezradná Sára.
Zdroj: respondentka Sára
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
No tak pozdě bych už děti nechtěl. Máme doma 3 děti 19, 17a 15 let. A je to tak akorát. To je to honění kariéry a peněz. Strašné. Taky jsme koupili dům a předělávali i s malými dětmi a vše šlo. Jen chtít. Ne se pořád na něco vymlouvat.
Asi bych už nečekala. Pozdě sice není,ale ať se vyjádří pan manžel, jestli má zájem. Pořád se plánuje a pak to stejně nemusí jít podle plánu.
Pořád jednodušší situace, než kdyby dítě nechtěla žena. Tam se nedá nic dělat, tady to muž asi nakonec nějak skousne, protože pro něj to až taková životní změna nebude.
Pořád má nějakou výmluvu a nakonec se dozvíte, že má dítě s nějakou úplně cizí manželkou...
On děti buď nechce, nebo je mít nemůže a nechce jí to říct na férovku.
Řekla bych mu, že 7 let se jelo podle něho a teď jsem na řadě já a moje přání.
Buď manžel přistoupí na to ,že budou mít rodinu a to hned ,ono se to také hned nemusí podařit. A může mít manžel vůbec děti? A nebo má dvě možnosti ,život bez dětí ,s tím výhledem, že také může zůstat sama a nebo odejít a zkusit najít někoho ,kdo bude chtít rodinu i když v jejím věku je ,již málo času.
Vy už stará matka budete, pokud vůbec ty děti budete mít.
Vim,ze dite bych v zivote chtela mit,je to dar a popravdě receno,dite je pro me vic,nez manzel.Je to kus mě, cely zivot mate dite kolem sebe,chlap je chlap.. rozhodne bych mu dala nuz na krk a pokusila se otehotnet,co se muze stat?manzel se nastve,opusti ji?ale dite bude mit na vzdy
No, co na to říci. On děti nechce, nebo minimálně ne se Sárou. Sára má několik možností. Buď prostě přijít s tím, že dítě teď hned, lépe řečeno, hned teď začít s nechráněným sexem. Postavit muže před toto téma zcela natvrdo, že dost dlouho hrály prim jeho důvody a teď tedy je na řadě ona. Velmi neideální situace. Velmi. Nebo velmi přímý rozhovor o očividně rozdílných představách a následně se podle toho zařídit. Buď tedy začít s početím dítěte nebo přijmout situaci, jaká je, čili muž se bude stále vymlouvat a odkládat. Čímž se možnosti dále dělí. Buď Sára vzdá své přání, mít dítě, a přijme bezdětný život po boku muže, který s ní dítě nechce. S rizikem, že za pět deset let odejde k jiné, co otěhotní, když to Sáře už nepůjde. Nebo prostě rozvod, kvůli značně rozdílných životním přáním. Je zcela legitimní, že žena chce dítě. Pokud muž ne, a jen oddaluje, místo, aby řekl, že nechce, tak k čemu takový vztah? Jestli chlap čeká, až Sára přestane být plodná, aby měl klid, tak je to velmi špatný výběr partnera. Za mě, osobní názor, já bych šla pryč. Já jsem děti vždy chtěla a pokud bych pořád slyšela trapné výmluvy, tak bych už byla tak ve 30 o dům dál. Ekonomická krize? To jako vážně? Ukrajina? Tam jsou lidé chudáci, a ne v ČR. A i za války se rodí děti. Děti jsou budoucnost, takže jestli ona chce a on ne, tak bacha, Sáro, ať nevěnuješ svoje nejlepší léta někomu, kdo ti nakonec zničí tvoji představu o životě.
Mám dobrou kamarádku, která kdysi řešila úplně to stejné... S manželem byli skoro 15 let, z toho 7 manželé, ale on se stále neměl k tomu, že by svolil k početí dítěte.. Nakonec se ona také v 35 letech rozhodla, že tedy zkusí štěstí jinde.. A odešla a rozvedli se.. Bohužel se jí však už nedařilo najít nikoho vhodného a k sobě kompatibilního :-) Po cca 3 letech už to skoro vypadalo na návrat k bývalému manželovi.. (z obou stran) Jenže se najednou nechal sbalit jinou akčnější hrdinkou, která se ho na nic moc neptala a za tři měsíce byla těhotná..!!! Dnes, po dalších 10 letech je situace taková, že ten bývalý manžel je ženatý s tou akčnější hrdinkou, se kterou vychovává dítě, ale co vím NENÍ s ní šťastný... Kamarádka bohužel zůstala sama a děti už nemá.. Měla sice nějaké vážnější vztahy, ale již to ze zdravotních důvodů nešlo..
Tímto příspěvkem určitě nechci paní radit ať odejde, či zůstane.. Jen jsem chtěla ukázat jeden příběh ze života...
Asi bych manželovi dala nůž na krk, zahrnula ho zdravotními statistikami a argumentacemi, že v šedesáti řešit teprve případnou vysokou a podobně... Ať svolí k alespoň jednomu dítěti..
Pokud ovšem chcete mít dítě se sobcem, který vás v tom nakonec může nechat samotnou a z principu se tedy nebude zapojovat do ničeho...
Hodně štěstí...!
Dlouho odkládané nebývá nikdy. Kdybych měla se vším čekat na manžela - až, potom, počkej....., nebyla bych ani vdaná ani bych nebyla matka. A znám dvojice, kdy on stále děti nechtěl, ona se mu přizpůsobovala, najednou ona byla stará a on odešel za jinou, prý aby mohl mít děti.
Manžel třeba děti chce, ale ne se Sárou. Viděla jsem to vícekrát. V okolí mám muže, který se s dlouholetou partnerkou rozešel, protože chtěla dítě a zanedlouho měl s novou děti dvě.
Řekněte mu, že jedno dítě zvládnete a že nechcete děti až po 40. Taky on bude v 55 hůř zvládat puberťáka a v důchodu nemusí mít peníze na jeho studia. Pořád bude někde někde válka nebo živelná katastrofa, akorát se vymlouvá.
Jindra děti nechce, jeho výmluvy po celých sedm let jsou zcela jasné.
On ty děti prostě nechce.