Dobrý den,
četla jsem na Vašich stránkách výzvu, abychom se svěřili se svým trápením.
Já jedno mám, pro někoho možná bezvýznamné, pro mě nabývá čím dál obludnějších a hrozivějších rozměrů a už si sama neumím poradit.

Jsem vdaná šest let, předtím jsem se svým mužem dva roky chodila. Máme dvě malé děti, před nedávnem jsme se přestěhovali do krásného nového bytu, kde máme dost místa, děti mají své pokoje. Já jsem na mateřské dovolené, ale už za půl roku bych měla jít do práce. Manžel má slušné zaměstnání a velice dobrý plat. Teoreticky si nemáme nač stěžovat.

Jenže já mám pocit, že už svého muže nemám ráda. :-(
Tenhle můj pocit se táhne už asi rok a půl a přicházelo to postupně. Nejdříve jsem měla čím dál menší chuť na sex, později se z našeho vztahu vytratily i běžné něžnosti, polibky na přivítanou, drobné pohlazení. Došlo to tak daleko, že za poslední dva měsíce jsme se milovali jen jednou.

A nejhorší je, že mi to vůbec nechybí, nechybí mi ani ty něžnosti, nechybí mi ani manžel, když je v práci, netěším se na něj. Prostě jen tak žijeme vedle sebe, ne spolu. Nehádáme se, navenek to nevypadá, že bychom měli nějaké problémy.

Opravdu netuším, co se to děje, co bych měla dělat. Připadá mi podivné, že nemám chuť se milovat, že mi nechybí ani něha a láska. Jsem citově úplně prázdná.

A nevím, co dál dělat, jak všechno vrátit do starých kolejí. Nebo se to nedá vrátit? Už manžela nebudu mít nikdy ráda? Nebude mě přitahovat? Netuším, co se se mnou děje.
Myslíte, že by mi někdo mohl poradit?

Děkuji

Reklama