Ozubená editorko Aničko, můžu tě zcela uklidnit, že tvé trápení není nejhorší: je mi 31 let a jsem u zubaře jak doma. Tvé trable zní sice děsivě pro někoho, kdo nemá moc problémy se zoubky, ale pro nás otrlejší to je jako procházka růžovým sadem. Nejen, že jsem odmalička při pravidelných kontrolách na základce sedávala jako jedna z mála dlouho na křesle, vždy při pravidelné prohlídce 2-3 kazy, klasická komunistická zubařka, facky, nadávky, poznámky do žákovské... jak na běžícím páse...

Pak jak mi rostly druhé zuby, všechny byly křivé, jediný zub se nenašel rovný, dostala jsem rovnátka na noc, které jsem ve spánku, coby dítě, jak tlačily, vyplivovala. Takže výsledek mučení byl na nic. Pak jsem si v 6. třídě vyrazila jedničku, jednu z těch křivých, venku při hře na schovku, následovaly rentgeny a zubní dlaha, aby se zub usadil a zachránili ho, bohužel odumřel a tak následovalo zbroušení a moje první korunka. Poté opět při pravidelných kontrolách další a další kazy.

V prváku na střední pan zubař řekl, že mi zbrousí i tu druhou křivou jedničku (připomínám, že zdravou) a že mi udělá korunku, abych měla obě jedničky stejné - rovné. Je fakt, že to teď vypadá líp, ale hned to byla moje druhá korunka. Během puberty se zuby začaly kazit víc a víc, pak šla jedna korunka s můstkem za druhým a dnes ve svých 31 letech mám 14 korunek. Do toho, aby toho nebylo málo, mám vytržené 2 osmičky a jednou při kousnutí do mé oblíbené křuple od kosti žebírkové jsem si naštípla 6-tku a 7-mičku, které se potom na zubní chirurgii museli vysekávat. Že to byl nepříjemný zákrok nemusím popisovat. Po zhojení následovala zubní chirugie a implantáty, celé martyrium trvalo skoro 3/4 roku, včetně několika pravidelných rentgenů, mám dva titanové implantáty, byly to dva velké zákroky, každý asi na hodinu, pouze při lokálním znecitlivění. Pak korunky, ještě mi museli zbrušovat poslední pětku, aby můstek dobře držel.

Takže dneska už se můžu "pochlubit" 17 korunkami, 2 titanovými implantáty a zbytek zubů zaplompované. Nemusím ani říkat, kolik mě to stálo peněz, v puse si nosím asi 50-60 tisíc. Jenomže to není všem dnům konec, bohužel moje kazivost je velká a zuby se mi kazí i pod korunkami a pod plombami. Už jsem zažila dvoje Vánoce na pohotovosti s váčkama a tyto poslední Vánoce jsem chodila s antibiotikama a s hnisem na čištění kanálků. To už je úplná brnkačka. Dnes když jdu k zubaři, tak se už ani nebojím.

Mám ale 5 tiletého syna, který nejspíš kazivost zoubků podědil po mně a ten už zažil vrtání 4 zubů, trhání 3 zubů, mačkání hnisu a čištění kanálků. Drží ho 5 lidí a dostat ho na zubní je vyložený boj.

Takže milé dámy, pořád máte pocit, že jste toho u zubaře hodně zažily?
Napište, budu ráda, že v tom nejsem sama :-).

Andrea

Milá Andreo,

začínám se těšit, až to tady dneska zabalím - z těch vašich příspěvků mě začínají bolet zuby... a ten Váš je pořádný strašák! Držím Vám palce, ať se to zlepší.

Hezký den!

Chtete nám napsat prozměnu něco pozitivního? Adresa redakce@zena-in je tu jen pro vás!

TÉMATA:
ZDRAVÍ