„Tak to mi ta dovolená pěkně začala," čtu SMS zprávu od své kamarádky. „Ležím v nemocnici, mám otřes mozku a móňo přes celou půlku obličeje. Až za mnou půjdeš, tak se nelekni."
„Proboha, cos vyváděla?" byla pochopitelně moje první otázka, když jsem jí vzápětí volala. „No co, trochu jsem bourala na kole, no."
„A to říkáš tak klidně?"
„Teď už jo, když jsem se probrala z bezvědomí, řekli mi, že mám krvácení do mozku, ale že jsem vlastně měla štěstí. To je pravda, těsně za mnou jela v autě zdravotní sestra, která mi poskytla první pomoc. Prý mi vůbec nemohla otevřít pusu, aby se podívala, jestli mi nezapadl jazyk…" popisovala svoji výletní havárii už s humorem kamarádka.
„A jak jsi vůbec spadla?" byla jsem zvědavá, snad abych se něčemu podobnému v budoucnu vyhnula…
„Já ti ani nevím, jela jsem z kopce, a najednou jsem o sobě nevěděla. Probrala jsem se až tady... A víš, že by to byla docela dobrá smrt?" dodala morbidně po chvilce zamyšlení. „Nic bych nevěděla, nic by mě nebolelo, jenom vy byste dostali parte."
„Nech toho, co je to za kecy."
„No fakt. Já bych odešla ve šťastné chvíli, bylo krásně, svěží větřík mi svištěl kolem uší, kolo frčelo a najednou nic... Ale teď bez legrace, Danuško, nemít helmu, už bych to měla asi opravdu za sebou."
To mi došlo, když jsem vyzvedávala její kolo a onu helmu-zachránkyni u pána, co bydlel vedle osudné silnice. Helma byla na jedné straně zploštělá! Musela to být strašná rána, a když si představím tenkou spánkovou kost, zamrazí mě.
„Holky, nedělejte zbytečné hrdinky a jezděte s helmou. Nikdy nevíte, co se může stát. Můžete být třeba mistryně světa v cyklistice, ale náhoda je blbec. Já jsem prostě omdlela nebo zkolabovala za jízdy, a to se nedalo předvídat ani ovlivnit."
V tu chvíli jsem si vzpomněla na jeden svůj karambol, ze kterého jsem vyvázla se zdravou kůží, nebo spíš hlavou, také jen díky helmě.
Jela jsem na koni po tvrdé vyštěrkované cestě. Cvalem a docela rychle. Najednou mi to ten zmetek zaštycl (zapíchl předníma nohama) a já mu letěla přes uši rovnou na kebuli. Nebudete tomu věřit, ale těsně před dopadem (to musela být setina sekundy) jsem si stačila uvědomit, že je štěstí, že mám helmu.
Dopadla jsem tvrdě, ale nemít ten blembák, nevím nevím…
A co vy, milé ženy-in?
Vzpomenete si také na nějaký karambol?
Váš nebo vašich blízkých?
Měla jste někdy namále?
Jaký nejvážnější úraz jste utrpěla?
Má nějaké následky?
Jak chráníte sebe, své děti před úrazy?
Chováte se zodpovědně, nebo lehkovážně?
Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz
My nejzajímavější příspěvek jako obvykle odměníme!
Nový komentář
Komentáře
ael brácha jel na kole s mojí helmou, neviděl pařez a teď mu chybí levá jednička a moje helma je na odpis
Jinak jezdím na kole i na koni bez kakáče, v autě bez pásů. Až mě tam nahoře nebo dole
budou chtít tak si pro mne stejně přijdou at s helmou nebo bez.
Ty cváláš na koni po tvrdé štěrkové cestě??? No chudák koník.
Meander 52: pierc zadara, no nekup to
Otec kdysi preletel nakladak. Nic se mu nestalo - dilem nahody, dilem umeni padat ziskaneho z juda.
No ja taky letela jak Gagarin, podrena, kaminky zarazene az kdo vi kam...jen par jizev zustalo. Kosti mam patrne z titanu nebo podobneho materialu
A já chtěla spláchnout na záchodě,stoupla si na lopatku,o ni bylo opřené koště,toho jsem se lekla,prudce couvla,nebyly zavřené dveře,prolítla jsem do předsíně a tak se zinkla do palice,že jsem viděla hvězdičky a do rána jsem měla jojo.V práci mi nikdo nevěřil,že jsem nedostala od nikoho po papule.Ty nejnepravděpodobnější historky vytváří pouze život.
Ťapina: Tak tenhle názor mu musím říct.....už je to docela dávno, snad se zasměje
vininka: To je důvod, proč by tuhle práci měly dělat ženské
Ťapina: Můj kamarád veterinář šel naočkovat štěňata....a maminka fena ho kousla do varlete.....
Ťapina: Můj bratr měl v přední kapse kalhot otevřený kapesní nůž, skočil z plotu, nůž si vrazil do břicha a ještě si prokousnul jazyk skrz.
Moje kamarádka taky asi před dvěma lety sjížděla prudký kopec,lekla se větví stromů u silnice a spadla.S jejím manželem jsme jeli kousek za ní,okamžitě jsme ji volali záchranku(díky bohu za mobily).Byla v kómatu,nic si nepamatuje,probrala se asi za 12 hodin.Také krvácení do mozku,nějaké pohmožděniny,léčení asi 2 měsíce.Stromy byly do týdne ořezané!
Já jsem si jenom v bývalé práci dala inteligentně obří injekční stříkačku s jehlou pro krávy do kapsy a šla si mýt holínky (ono tam nikdy nebylo kam něco položit
), načež jsem si tu jehlu mocným pohybem vrazila do do žíly na předloktí. Sestřičky z transfuzky by mi záviděly trefu
femme: Ještě mě kousl křeček.....strašně to bolelo a ještě víc krvácelo...
chuanita: Jsem. Žiju navzdory sobě samé.
vininka: tak to do mě se zakouslo morče
a málem jsem přišla o dva články na pravém ukazováčku
Já jsem naštěstí na kole žádný vážný úraz neměla.....jen v dětství zlomenou klíční kost a teď mě párkrát kousnul některý z mých psů.....když se spolu rvali a já debil mezi ně strčila ruku...
dana.svobodova: tak to je teda děs
Meander: no to je teda gól
sanvean: Tak to samý se mi stalo v Anglii. Tedy skoro to samý. Jak tam jezdí auta na opačných stranách a já jsem se místo do leva uprostřed silnice podívala doprava, tak těsně kolem mě profičelo auto. Měla jsem z toho dost dobrej šok! Dopadlo to dobře.
Majucha: i to je jistý
26-femme: bohužel druhý případ se stal mamince kamarádky mých dcer. Jela na kole a srazilo ji auto, byla dlouho v komatu a teď je na na úrovni tříletého dítěte. A taková to byla krásná ženská. jestli pak není lepší ta smrt!?