pot

Nejen v létě, ale i ve stresu, při sportu, během horečky a v neposlední řadě i v období přechodu nás obtěžuje nepříjemný, leč přirozený fyziologický jev – (nadměrné) pocení.

Těch vlhkých „map“ v podpaží a nepříjemného odéru zpoceného těla bychom se rádi zbavili jednou provždy. To by ovšem byla velká chyba! Ve skutečnosti totiž pot potřebujeme: Ochlazuje organizmus, zbavuje ho odpadních látek a chrání pokožku.

Potní žlázky nemáme jen v podpaží nebo na chodidlech. Naopak, jsou doslova všude. Na každém čtverečním centimetru pokožky je jich okolo 350. Jedinými místy na našem těle, kde vůbec nejsou potní žlázy, jsou pohlavní orgány a rty.

Podpažní potní žlázy nejsou o nic větší nebo výkonnější než ty ostatní. Protože je to ale namáhané, skryté a špatně větrané místo, vlhkost se zde zadržuje déle, zatímco na jiných místech těla se okamžitě odpaří. Proto se nám zdá, že se v podpaží potíme nejvíc.

Denně vyprodukujeme něco mezi půl litrem a dvěma litry potu, při tělesné aktivitě a v horkém prostředí to ale může být i pět litrů a víc. A co myslíte, která část těla se potí nejméně? Víte? Ne? Je to hřbet ruky!

Potím se hrůzou

  • Převážnou část našeho potu vůbec není cítit, protože ho tvoří z 99 % voda – je to ten, který vytvářejí takzvané ekrinní potní žlázy. Jsou rozmístěné po celém těle (nejvíc je jich na dlaních, na chodidlech a na čele) a jejich hlavním úkolem je ochlazování těla. Tenký potní povlak neustále pokrývá naši pokožku, zvláčňuje ji a činí kyselou (udržuje známé pH 5,5), což ji chrání před napadením plísněmi a bakteriemi.
  • Druhému typu potních žláz se říká apokrinní potní žlázy. Je jich mnohem méně, ale o to více o sobě dávají vědět. Jejich sekret je hustší a obsahuje bílkoviny a mastné kyseliny. Když se do něj pustí na kůži žijící bakterie a kvasinky, začínáme poněkud zavánět. Apokrinní žlázy začínají fungovat až v období puberty a vyskytují se v podpaží a na intimních místech (nikoliv na pohlavních orgánech!).

Není vám horko, necvičíte ani nemáte horečku – a přesto máte orosené dlaně a z podpaží vám stéká tenký pramínek. Jak je to možné? Jde o takzvané emoční pocení, které je součástí dobře známé poplachové reakce při stresu (útěk nebo útok). Pro naše předky to bylo jistě užitečné zařízení, vlhké dlaně a chodidla jim v okamžiku ohrožení usnadňovaly útěk nebo pevnější uchopení zbraně.

pot

Při emočním pocení jsou aktivní ekrinní i apokrinní potní žlázy, což je důvod, proč emoční pot – na rozdíl od potu z tepla – zapáchá. Rozdílů je ovšem víc. Emoční pocení přichází náhle, během několika vteřin, zatímco to druhé se „rozbíhá“ nejméně pět minut. Při emočním pocení ztrácíme mnohem více tekutin i solí. Může nás potkat kdykoli, i když jsme v chladném prostředí a vůbec se nepohybujeme.

Zbraně v boji s potem

Proč se někteří lidé potí více a jiní méně, zatím přesně nevíme, pravděpodobně ale jde o dědičnou vlastnost. V každém případě být zpocený a nevonný je v naší kultuře považováno za společensky nepřijatelné, což je dobrá zpráva pro výrobce kosmetiky. Přípravků na trhu je nepřehledné množství, v zásadě si ale můžeme vybrat mezi deodoranty a antiperspiranty.

Ty první pocení nijak neovlivňují, jen překrývají tělesný smrádek. Můžou obsahovat i antibakteriální látky, které množství mikroorganismů snižují. Antiperspiranty skutečně redukují tvorbu potu, a to pomocí sloučeniny hliníku, která zužuje vývody potních žláz.

Škodí antiperspiranty našemu zdraví? Bohužel, na tuhle otázku zatím neexistuje jednoznačná odpověď, a to nikde na světě. Odpůrci antiperspirantů argumentují tím, že hydrát chloridu hlinitého proniká do těla pokožkou v podpaží (pokud je vyholené, tak obzvlášť snadno), hromadí se tam a způsobuje postupné odumírání nervových buněk.

Jiní odborníci naopak tvrdí, že touto cestou se jedovatý hliník vstřebávat do organismu nemůže. Existují studie, které naznačují vztah mezi používáním antiperspirantů a vznikem rakoviny prsu – nic z toho ale nebylo skutečně prokázáno.

Považujeme za samozřejmé, že si antiperspirant naneseme ráno a večer omyjeme. Podle dermatologů to ale děláme přesně opačně, než bychom měli! Účinné látky totiž potřebují určitou dobu k tomu, aby činnost potních žláz zastavily.

Pokud použijeme přípravek ráno, pot ho odplaví dříve, než stačí zafungovat. Když naopak antiperspirant aplikujeme večer, během noci (kdy je tvorba potu nejnižší) dojde k příslušné reakci a do rána se pocení zastaví. Nic na tom nezmění, když si dáme sprchu – účinek přetrvá celý den.

pot

Jak jinak se vypořádat s nadměrným pocením

  • Odvar z šalvěje: Na hrnek čaje použijte 1 lžičku šalvěje lékařské, deset minut louhujte a pak pomalu vypijte. Stejný odvar, doplněný trochou octa, je možné použít na příliš potivé ruce.
  • Odvar z dubové kůry: Doporučuje se na koupele nohou nebo celého těla. Odvar z 1 kg kůry vystačí na celou vanu teplé vody.
  • Aplikace botoxu: Pro léčbu nadměrného pocení (hyperhydrózy) se používá botulotoxin (přípravky Botox nebo Dysport), tatáž látka, pomocí které dermatologové vyhlazují vrásky.

Botulotoxin se aplikuje do podkoží postižené oblasti tenkými jehličkami. Svými účinky zabrání spojení mezi nervovými vlákny a potními žlázami, které tak nedostávají „pokyn“ k pocení. Účinek se dostavuje za několik dnů po aplikaci a vydrží přibližně deset až dvanáct měsíců. Rok bez pocení vás vyjde na zhruba 20 tisíc korun za jednu oblast (např. dlaně).

„Není to zrovna příjemný ani tak běžně prováděný výkon,“ říká přední česká dermatoložka MUDr. Yvonne Bergerová. „Je to dáno jednak poměrně vysokou cenou, jednak značnou bolestivostí. Chodidla a podpaží patří k nejcitlivějším místům. Pomocí lokální anestezie je ale možné bolestivost do velké míry snížit.“