Generace našich babiček i generace starší uskladňovaly na zimu, co se dalo. Pečlivě se na období, kdy zahrada neplodila, připravovaly a snažily se využít maximum z letní a podzimní úrody. Konzervování ovoce a zeleniny prodlužuje jejich trvanlivost a dává šanci „přežít“ zimu s dostatkem živin a vitaminů. Dnes si už nemusíte dělat zvláštní zásoby, protože ledasco pořídíte v supermarketu, přesto – disponujete-li velkou úrodou, případně chutí po domácku se na zimu nachystat – můžete se nechat inspirovat. Který způsob uskladnění potravin je nejlepší a proč?

Sušení uchová až 80 % živin

Způsobů, jak potraviny uchovávat, je celá řada, sušení ale patří k těm vůbec nejstarším i nejšetrnějším (uchová se až 80 % živin). V jednoduchosti je krása a základem této formy prodloužení životnosti potraviny je minimalizace obsahu vody (jen na cca 5 %). Právě to má zabránit vzniku a bujení plísní a bakterií, kterým sucho neprospívá. Prapůvodně se sušilo na jakémkoli vhodném podkladu, často ale na velkých sítech, pomalu doma nebo venku na slunci. Potraviny bylo nutné pravidelně otáčet a probíhající proces tu a tam zkontrolovat. Dnes kromě staré klasiky můžete sáhnout po modernějších metodách, využít sušičku nebo troubu, a sušení urychlit. Plody určené k sušení by měly být co nejzralejší, aby obsahovaly vysoký podíl cukrů. Pro následné skladování jsou vhodné sklenice se šroubovacím víčkem a suché, tmavší místo.

sus1.jpg
Foto: Shutterstock

Přestože usušit můžete téměř cokoli, ne každý plod je k sušení ideální. Nehodí se potraviny s velmi vysokým podílem vody (odpaří se jí až 90 %); ty by vás svou chutí i vzhledem nejspíš zklamaly. Naopak skvělé jsou hrušky, jablka, švestky, stejně tak i červená řepa, cibule, rajčata, feferonky nebo nejrůznější bylinky.

Zamrazovat můžete i ve formičkách na led

Zamrazování potravin logicky není tak staré jako sušení. Přestože mrazící pokusy probíhaly už dříve, za relevantního zakladatele moderního průmyslu mražených potravin je považován americký přírodovědec a vynálezce Clarence Birdseye. Ten zjistil, že zdaleka nejefektivnější je zmražení rychlé a na velmi nízkou teplotu. Tímto způsobem obecně uchováte značnou dávku živin, nicméně není mražení jako mražení a záleží i na době uskladnění. Důležitou roli hraje teplota v mrazáku; zatímco při minus 18 °C se obsah vitaminu C v zamražené potravině sníží klidně až o 40 % za šest měsíců, při minus 30 °C je pokles „céčka“ za stejnou dobu bezvýznamný.

Nespornou výhodou zamrazování je i skutečnost, že si potraviny dlouho zachovají své aroma, což oceníte především u bylinek. Mrazit opět můžete ledasco, nejvhodnější je ale drobné ovoce jako borůvky, maliny, rybíz či jahody. Plody k zamrazení by opět měly být dostatečně zralé, suché a nepotlučené. Vhodné je zamrazovat v menších porcích k jednorázovému použití (třeba na koláč).

sus2.jpg
Foto: Shutterstock

Skvělým a líbivým způsobem, jak zamrazit drobné plody či bylinky (třeba meduňku nebo mátu), je využití formiček na led. Výsledný efekt bude velmi působivý, vhodný pro domácí limonády a míchané nápoje.

Zavařit můžete ledasco, i růži s cibulí

I zavařování patří k obvyklým způsobům konzervace potravin, jehož podoba se – jako všechno – vyvíjela. Revoluci v tomto směru znamenal objev sterilace, metody, která je pro naprostou většinu mikroorganismů smrtící. Za otce moderního způsobu zavařování je považován francouzský cukrář a kuchař Nicollas Apert, který sterilaci v roce 1795 vynalez. Princip je jednoduchý; potraviny určené k zavaření se vyskládají do vhodné sklenice, kterou je následně třeba neprodyšně uzavřít a na určitou dobu vložit do horké vody. Je-li vysoká teplota udržena dostatečně dlouho, dojde k procesu sterilace. Při následném vychladnutí pak v nádobě vznikne podtlak, který obsah uzavře opravdu dokonale. Nutno dodat, že pokud jde o vitaminy a jiné živiny, jde o metodu nejméně šetrnou.
sus3.jpg
Foto: Shutterstock

U zavařování popusťte uzdu fantazii, protože pro tento způsob uchování potravin je vhodné ledasco. Zavařit můžete kromě ovoce a zeleniny třeba maso, polévky nebo hotové pokrmy, houby či ryby. Vynikající jsou domácí marmelády a povidla, využít můžete i méně tradiční plodiny. Skvělý je třeba šípek a netradiční marmeládu zajímavé chuti vytvoříte i z růže a cibule.

Tip redakce:

Kromě zmíněných způsobů konzervace potravin můžete vyzkoušet také výrobu bylinných olejů a octů. Při přípravě oleje ctěte základní pravidlo: pro studenou kuchyni použijte jako základ zastudena lisovaný olivový nebo slunečnicový olej, pro teplou pak volte kvalitní oleje určené ke smažení.  Základem pro výrobu domácího bylinného octa je kvalitní jablečný nebo vinný ocet. Do olejů můžete přidat třeba oregano, bazalku, estragon, kopr nebo zelenou petrželku, česnek, cibuli, jalovec nebo chilli. Do octa lze kromě bylinek naložit například kolečka sušených rajčat. Možností je nepočítaně. 

Zdroje: canopyhealth.comgardeningknowhow.com 

Reklama