Úspěšná žena a žárlivý manžel

Možná to Monika má odkoukané od rodičů, třeba to měli doma zařízeno stejně. Nakonec to třeba dělá ráda. Proč by si takového člověka brala, kdyby jí to vadilo ? Některé ženy jsou přesvědčeny, že to tak má být, aby ony pečovaly o manžela. Že je žárlivý, to je druhá věc. To by asi byl stejně, i kdyby to měli doma zařízeno jinak. Teorie, že každý muž je ješitný a málo si věří - no, možná pan psycholog si málo věří, mně se zdá, že většina mužů si věří docela dost. A že nechala Monika sedět návštěvu v obýváku a šla ohřát jídlo, to je špatně ? Proč ? Nevím, já bych v tomhle příběhu zase tolik problémů nehledala.

Lubo: Takže bys jí za to nějraději.... To znam, u nás taky říkame i jídlo

Lubo: Chicht, zrovinka včera jsem v poledne dostala "vynadáno", že má hlad, a za to můžu já! Naučila jsem ho pravidelně snídat a obědvat Tak si vyndal omajdu z ledničky a pochvaloval si, jak si mě dobře ulovil Když jsem ho poznala, jedl jednou denně pizzu nebo co restaurace nabízely na dovoz do firmy a pil 7kafí denně

Luciš: Díky Ale dalo mi to "práce" Byla jsem zvyklá, že ex mi ani nepomohl s těžkým nákupem, natož něco jiného. A když muj prosadil, že taky doma bude něco dělat, jaksi mi to narušilo muj stereotyp a přiznam se, že ze začátku jsem musela odcházet, abych neviděla, jak to nádobí meje strááášně dlouho Teď mam "povoleno" nakupovat pouze lehké drobnosti mé osobní potřeby. Dokonce je tak šikovnej, že se seznamem dojede do supermarketu sám od sebe. Jedniné, co mi zůstalo, že ho na velkej úklid pošlu za klukama nebo do práce. Sice se mu to nelíbí, ale chápe, že by se mi motal pod nohama a narušoval muj systém Na jaře plánujem , tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat potom... aby na větší úklid nechtěl vyexpedovat z bytu on mně

Amálie: tak tak. Nápodobně

Lubo: Máš pocit, že si musíš večeři zasloužit? Tak to znam Jsem ženská podnikavá, mam dvě firmy a razim heslo, že domácnost, kde teče teplá voda a stojí ženská s mozkem, nevyžaduje téměř žádný čas. (Podotýkám, že děti teprv plánujem). Jenže teď žiju s , oba jsme rozvedení a on je úúúúpně na větvi, že má denně teplý jídlo, večer čerstvou bábovku, nemusí zápasit s pračkou za účelem vydání čistejch trenek a tak podobně. Takže má přesně ty symptomy "zásluhy večeře". Tak meje nádobí, vynáší koš, venčí hafana a udělal by snad cokoliv, o co bych ho požádala. Nikdy jsem takovýho chlapa nepoznala a zezačátku mi to trošinku lezlo na nervy, ale teď už vim, že s TIMHLE chlapem se nemusim bát mít děti.

Lubo: No já se musím přizant, že když jsem se vdávala tak jsem ani moc vařit neuměla, sice jsem předtím byla půldruhého roku v Praze na ubytovně, ale co si tak asi mladá hola sama uklohní. Takže jsem se takové domácnostní práce a domácí jídla učila za pochodu, můj měl velkou trpělivoat (nebo byl dost zaláskovaný) tak mu to ani moc nevadilo, ona tchýně byla vdova a tak se o sebe uměl postarat málem líp než já. Nikdy neměl problémy s tzv. "ženskými" pracemi a nemá dodnes. Akorát žehlit nechce, to musím já a dělám to děsně nerada. Když jsem byla těhotná i okna poumýval. Dělba práce funguje pořád.
Přeju vám ať vám to dlouho vydrží.
PS: jo, někdy je to tu velmi nebezpečné. Už jsem si pořídila přilbu

Lubo 24: jasně, ale jsou i MUŽI, kteří připouští, že žena může být jejich partnerem a chovají se podle toho, to jsou to co zvládli emancipaci nejen teoreticky. Fakt je ten, že hodně záleží navýchově v rodině, na pstoji rodičů a na příkladech partnerského chování, např. moje babička byla typická žena v domácnosti a pracovat šla až teta, jako nejmladší ze tří dětí, dokončila SŠ a nastoupila do práce. No a důsledek byl ten, že můj otec si neuměl ani chleba ukrojit ani čaj uvařit, protože na to byla ona doma. Život ho taky naučil. Ale to je jiné a hlavně pro mě pořád smutné povídání.

S manželem jsme 18let,máme 17-ti letého syna a 10-ti letou dceru.Manžel podniká,já podnikám..mjáme každý jiný obor podnikání,ale ve stejné budově, ve stejných prostorách..jsme spolu v práci, ale doma moc ne..každý máme svoje sportovní aktivyty, kterým se věnujeme po večerech, s domácností mi pomáhá, na to si stěžovat nemůžu..ale ..v poslední době začíní být žárlivý..žádnou záminku jsem mu nezadala,ale změnili jsme známé, vyměnili je za mladší a já najednou začala semotamo po večerech do vinárny apod.Manžel nechtěl,nekouří,nepije,pak jen poslouchám,jak je tam nahuleno,hudba je na jedno brdo..tak chodím sama..nevadilo mu to,ale poslední dobou mám dojem,že to hůř vydýchává..říká,že je teď moderní mít milence, že musím určitě taky někoho mít, abych byla IN..tak nevím.Doma sedět nebudu, on se mnou nechce..někdy se přemůže a jde,ale vím,že ho to nebaví.Nemá to řešení..

Kelly: no já bych mu to asi na hlavu hodila, ale kamarádka je klidnější
Wiki: proč by si dělala doma čurbes, když předpokládala, že to bude uklízet sama? A pod oknem mají husté křoví, tam ten talíř vyděsil akorát nějakou kočku a pár vrabců, dokonce se ani nerozbil, jenom byl pěkně vylízaný.
medved: nejspíš láska?, mě dorazilo, když jsem zjistila, že sestřenka je doma bita jak žito a vykazuje normální syndrom týrané ženy. Největší ránu jsem dostala, když se mě ptala, jestli já jsem někdy od mého muže nedostala, ona si myslí, že je to normální.

Wiki: no já bych to šupla do kýbla. kdo by to potom z té podlahy uklízel. Vidím to uplně živě. Našlápnout koš, naklonit, seškrábnout, ten by valil bulvy

dycky me po precteni podobnych pribehu napada, co chytre, sikovne zenske nuti chovat se doma jak onuce ze by je bavilo hrat si na obet ?

no, ja bych to asi nehazela z okna, prece jen je riziko, ze to dole nekoho prizabije :oDD Bud by letel z okna jen ten spenat nebo by to cele letelo na podlahu :)

Markýza: to je super , úplně to vidím před očima, jak ten talíř se špenátem letí ... výborně jsem se pobavila
Ale myslela jsem, že mu to hodíš na hlavu ...

Chameleonka: je to jak z červený knihovny, to je fakt, ale je to ze života.
Jak dlouho měl synek před očima tatínka jako vzor mužského chování? Nezoufej, třeba přebere něco od současného vzoru!

Žábina: pridavam se k tobe, asi ho zacnu na rukou nosit tak ne, to je jeho prace ale proste je to milacek, ktery se umi postarat sam o sebe i o sve - mne

ježíš já si toho svýho musím vážit ....takovýhle servis v život neměl a ještě mi udělá co mi na očích vidí

Ten můj je zlatej. Je asi jako pejsek z útulku (hrozny přirovnání) Ten mě sám od sebe na rukou nosí jenom proto že chodím do práce a něco vydělám narozdíl od jeho ex a že o víkendu vařím (byl zvyklý na ohřívané obědy z vývařovny zbylé z týdne) a žehlím Je hned připraven umýt nádobí, já nikdy hned po jídle neumývala, někdy mě to až rozčiluje . A když na něj někdy brblám, tak bych se druhý den protože mám i svačinu do práce nachystanou

Každý si na druhého dovolí jen tolik, co mu ten druhý povolí, aby si dovolil

Markýza: To je jak z červený knihovny Ale přiznám se, i já byla taková kráva, že jsem v době mateřský obskakovala svýho ex, protože jsem trpěla pocitem, že on se na nás dře, zatímco já se válim doma, pak jsem šla taky do práce a zase ho obskakovala, aby měl chudák všechno v cajku, podobně jsem opečovávala i dětičky, aby netrpěly, zkrátka jsem byla poměrně blbá
Oči mi dost otevřel až můj , kterej je pravej opak mýho ex.. zodpovědnej chlap do nepohody.. jenže děti se předělávaj hodně ztuha, hlavně synek se dost situoval do podoby tatínka Sice v zásadě udělá vše, oč mu řeknu nebo čím ho zaúkoluju, ale víc ani fň.. a sám od sebe? Cha.. No, můžu jen doufat, že z něj nevyroste další podobnej jako tady citovaný