Milé ženy-in,

nejkrásnější je, když večer usínáte a těsně před tím koukáte na hvězdy. A ráno se probudíte v trávě na louce, kolem padla rosa, takže sice máte mokrý spacák, ale sluníčko ho usuší. Začíná hřát a vy se vyhrabete ze spacáku a ptáci okolo zpívají. Louka bzučí a vám je krásně. Pak někdo rozdělá oheň, uvaříte si čaj nebo kafe a snídaně na sluníčka chutná úplně nejlépe.

 

 

A večer, po celodenní chůzi si najdete nějaké pěkné místo a zasednete k ohni a povídáte nebo hrajete na kytary dlouho do noci. A opět ty hvězdy.

Někdy i prší, ale to nevadí, protože jako správní mastňáci s sebou nosíme igelitovou plachtu z OBI, což je báječný vynález, kde jsou ty časy, kdy se jezdilo s celtou a člověk byl ráno promoklý a promrzlý. Je pravda, že díky funkčnímu prádlu a vymoženostem všeho druhu jako samonafukovací karimatky, super péřové spacáčky, benzínový vařič nebo čelovka se vandry, jak tomu říkáme my, posunuly kousek jinam, ale nám to nevadí.

Nikdy jsme nechodili v maskáčích ale stejně si užíváme svobody. Důležitá je parta lidí, kteří jsou ochotní sednout v pátek večer na vlak a pak za tmy hledat nějaké pěkné místečko, kde rozbalí spacáky.

A ráno se vydají na další cestu. Jsou to lidi, které jsem poznala díky své drahé polovičce. A i když jsem prošla pionýrem i skautem, až s ním jsem začala jezdit pořádně ven, skoro každý víkend někam jinam, až s jeho kamarády jsem poznala, co je to svoboda a nezávislost.

A jsem jim za to vděčná. A jsem jim vděčná i za to, že mě naučili, jak se v přírodě chovat, jak rozdělat i zahladit oheň, aby to lesu neublížilo, na to je specialistou můj přítel, i to, že v lese nesmí zůstat sebemenší kousek naší přítomnosti.A to je strašně důležité.

Díky tomu, že se člověk dokáže postarat sám o sebe jsem zažila spoustu úžasných i úsměvných zážitků. Ale hlavně jsem poznala krásná místa, kam bych se normálně nepodívala. Prochodili jsme toho spoustu, nejen u nás, ale i v sousedních zemích a to bych nebyla já, abych do batohu nepřibalila foťák a tak posílám i pár „vandrovních“ fotek.

paviocko

Děkujeme za nádherný příspěvek i za fotky :).

Jo, igelitová plachta z OBI vede :). Akorát jednou lilo, voda tekla i po zemi, já se do ní neprozřetelně zamotala a probudila jsem se v bazénku :))). Teď už si ji hážu jenom zvrchu (holt když je někdo blbej :) )...

Jinak taky nepatřím k „ortodoxním“ trampům - před usárnou dávám přednost pořádnému batohu s „bederákem“ a nastavitelnou délkou zad, spacák mám dutovláknový... A když jsme na místě, kde se nedá rozdělat oheň, vyndáme plynový vařič... Ale jde spíš o lidi, o místa, o probouzení se pod volnou oblohou... S tím nemůžu než souhlasit :).

Jak se díváte na vandry Vy, ženy-in? Patříte k ortodoxním trampům, k čundrákům, kteří moderními vymoženostmi nepohrdnou nebo k těm, které pod širák nikdo nedostane?

Napište mi o tom na redakce@zena-in.cz a podělte se o své zážitky!

Reklama