Urinoterapie je mezi širokou veřejností poměrně málo známá léčebná metoda. O co v ní jde, vám prozradím, když řeknu, že urina = moč. Ano, urinoterapie spočívá v pití (a jiném aplikování) vlastní moči.
Vaše první reakce (pokud už náhodou nejste jejími zavilými příznivci) bude určitě odmítavá, řeknete si „fuj!“. I já jsem si řekla „fuj!“. A protože jsem zvědavá, řekla jsem si také, že si o urinoterapii najdu nějaké informace, předložím je vám, ženám-in, a zeptám se na váš názor.
Lidská moč obsahuje pestrou směsici látek – enzymy, minerály, vitamíny, hormony, močovinu a podobně. Vesměs jsou to látky, které byly v organismu využity, zpracovány, přeměněny na odpad, či které už se do těla „nevešly“ (přebytky např. vitamínu C). Podle příznivců urinoterapie však obsahuje také mnohé další látky. Takzvaná primární moč totiž vzniká filtrací krevní plazmy – a protože krev cirkuluje celým naším tělem, moč, která je vlastně jejím derivátem, tak obsahuje informace o stavu buněk a infekcích, které se v těle nacházejí.
Používání uriny při léčení stojí vlastně na homeopatickém principu léčení podobného podobným, podle nějž by urina, sesbíraná z celého těla, měla být univerzálním nosodickým lékem...
Tuto formu léčby zná lidstvo od nepaměti. Známí jsou indičtí jogíni, kteří dodnes doporučují i hluboká poranění pomočit. (S tím v zásadě souhlasím; moč má desinfeční účinky a rozhodně je lepší desinfikovat, než ránu nechat být a riskovat infekci. Ale jodisol je přeci jen lepší… nebo není? Co si myslíte vy?)
Nechám hovořit MUDr. Vilmu Partykovou, autorku knihy Urinoterapie očima lékaře:
,,Urinoterapie má svá pravidla, jako každý léčebný systém, která je potřebné dodržovat. Kromě toho, že je nutné změnit svou životosprávu a hlavně jídelníček, je potřebné urinoterapii spojovat s hladověním.
Hladovění může být krátkodobé, pro nezkušené 3 dny jednou v měsíci. Zkušenější mohou hladovět až 10 dnů dvakrát až čtyřikrát ročně bez jakéhokoli nebezpečí. Hladovění spojené s pitím uriny nemá nežádoucí průběh, když se zbavíme strachu a odporu k urině.
Mám ověřeno od řady nemocných používajících urinoterapii, že průběh hladovění, ale i samotná urinoterapie, jsou bez potíží, když začnou léčení očistou organismu, prvních pět kroků, až po očistu ledvin včetně. Je to nezbytné zejména u lidí, kteří mají organismus hodně zahleněný.
Dramatický průběh může mít urinoterapie u lidí, kteří svůj organismus neočistili, ale ani nezměnili svou životosprávu. Urina při svých mohutných očišťovacích schopnostech uvolní ze zahleněného organismu tolik látek, které organismus odložil jako nepotřebné, že dojde k autointoxikaci doprovázené někdy zvracením s průjmy, protože vylučovací orgány - tlusté střevo, ledviny, plíce i kůže - jsou zablokovány, a proto neplní dostatečně své očistné funkce. Velmi důležité je vyřadit z jídelníčku maso; důvody uvádím v knize Vaříme nemocným rakovinou a nejen pro ně."
Podle MUDr. Partykové je urinoterapie logickým pokračováním práce dr. Pasteura i dr. Jennera, kteří zahájili léčbu infekčních nemocí metodou, kdy je oslabený zárodek nemoci injekčně vpraven do těla, které si s ním dokáže poradit a vytvoří si proti němu obranné látky. Ano, tušíte správně, že se jedná o princip očkování. (Pasteur tehdy očkoval kravskými neštovicemi na obranu proti neštovicím černým.)
Podle MUDr. Partykové tkví ovšem rozdíl v tom, že „naočkovaná urina obsahuje zeslabený materiál vlastní pacientovy infekce a organismus se brání nákaze, s níž už přišel do styku, zatímco univerzální sérum nemusí nutně být vhodné pro každého jedince, ani pro každý podtyp infekční nemoci.“
Ačkoli se podle MUDr. Partykové urinoterapie rozšiřuje v celém světě a je jí dopřávána stále větší vážnost, běžně se vám u nás nestane, že by vám ji v nemocnici nabídli.
Můj závěr je takový: urinoterapie ve mně nevzbuzuje valnou důvěru, raději bych se jí vyhnula, ale pokud bych byla vážně nemocná a někdo mi tuto možnost léčby nabídl, jistě bych neotálela dlouho. Zas tak hluboká má nedůvěra není.
Co si o urinoterapii myslíte vy? Máte s ní zkušenosti? Pozitivní či negativní? Myslíte si, že to je mastičkářství a šalba, nebo považujete urinoterapii za jednu z vlaštovek reformace tzv. západní medicíny?
Jaký je váš názor na tradiční a alternativní medicínu?
Více o urinoterapii se dozvíte na stránce www.sweb.cz/urinoterapie, kde najdete i celý článek MUDr. Partykové.
Nový komentář
Komentáře
KRISTEPANE, mně teď došlo, že to mám v tělovým krému na suchou kůži. Je to z lékárny a je drahej jak prase. Je tam urina... to asi bude vonoooo .Je fakt že nevoní.
prej to jediný pomáhá při píchnutí mořským ježkem.. neví o tom někdo?
Běžně jsem vlastní moč používala jako malá na potírání , když mě u babičky na prázdninách v lese poštípaly vosy. A fungovalo to.
Moč bych asi nikdy nepila, ale myslím, že se pije ráno několik kapek do sklenice vody. To tam nemůže být ani cítit ani vidět. A když to pomůže nemocnému člověku, tak proč ne.
pastel.ka: ať pro začátek zkusí třeba Panthenol nebo Revalid
Tak to nevím jestli bych takovou léčbu podstoupila,snad z donucení
Jakožto masožravci mi nevyhovuje půst a pití moči se mi moc nezdá,ale babi vždycky popraskané paty počůrala.Fungovalo to.
tak to nemusím, ale kdyby mi bylo hodně špatně..........
tak to bych nezvládla
Mojí kamarádce hodně padají vlasy, mám jí to doporučit ??? Že by si místo balzámem oplachvala močí . Jak to vidíte ??? Asi mě pošle kamsi do pr....
Agentka.007: No, pokud ti stačí Garnier, nevíš co je akné.
něco na tom je, znám hodně lidí, kterým pomohla
Mařka_1: Ano, panenská moč je kvalitnější. Přece jenom je to mladé neopotřebované tělo.
Jinak ta chuť té moči není nikterak strašná. Nejlepší je pít moč ranní, ovšem ta je krapet hutnější.
gwen: 66
Vzpomněla jsem si na Kurvahoši, jak si tam Bohuš zálibně prohlíží slivovicu... "Podívaj sa, jak řetízkuje..."
To by mi asi muselo být hodně zle, abych do tohohle šla...
Mařka_1: Nepoužíváš panenskou? To používáš jinou?
Nic moc, ale nevím jak by se člověk zachoval, kdyby byl v nouzi a viděl v tom nějakou naději.
No nevím.. četla jsem, že se tím léčí akné, ale myslím, že zatím zůstanu u Garnieru a jitrocelové masti
tak k pití bych se určitě neodhodlala
pro mě nepředstavitelné
Jako dezinfekce, beru, ale nějak se nemohu ztotožnit s představou dát si loka. I když, kdyby to byla jediná možnost, tak by člověk asi nasával.