Lidská duše představuje od nepaměti jednu z největších záhad tohoto světa. Přijít jí na kloub se snažil i portugalský filosof a myslitel Uriel da Costa..., na svou dobu velmi nebezpečným tvrzením.

Uriel da Costa se narodi v roce 1580 (uvádí se i letopočet 1585) v Portu. Byl synem španělského žida, který přestoupil na křesťanství a odstěhoval se s rodinou do Portugalska. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Amsterodamu a opět konvertovala k judaismu.

Da Costa se hluboce zamýšlel nad otázkami víry a napsal o tom řadu pojednání a traktátů. To ale neměl dělat, protože začínat si v té době něco s lidskou duší bylo velmi nebezpečné.

da costa

„Křesťanství - stejně jako judaismus - definuje lidskou duši jako princip, udržující hmotné síly v živém těle v harmonickém uspořádání. Je nesmrtelná a na nějaké jednotlivé části nerozložitelná. Při posledním soudu dostane nové krásné tělo a vejde s ním do věčného života v nebeské blaženosti nebo v pekelné trýzni.

A najednou přišel da Costa se svým tvrzením o smrtelnosti lidské duše. Zastával názor, že duše se rodí zároveň s novorozenětem při porodu a je smrtelná. Duši definoval takto: „Je to životní duch, jímž člověk žije a ten duch sídlí v krvi. Mezi duší člověka a zvířete je jediný rozdíl: lidská duše je rozumná. Není od těla oddělitelná a spolu s tělem umírá.“

taktatSvým učením o smrtelnosti duše se stal da Costa kacířem nejvyššího stupně, a to nejen z hlediska křesťanských církví, ale i z hlediska judaismu. Opovržení se mu dostalo i ve vlastní rodině. Všude, kde se objevil, mu lidé nadávali a plivali na něj. Nakonec podlehl všeobecnému nátlaku a pokořil se před židovskou obcí. Musel veřejně přečíst svá pokání, musel se nechat bičovat na holá záda a nakonec se položit na práh synagogy, kde každý překročil jeho tělo na znamení nejvyšší potupy.

Zoufalý, opovrhovaný a všemi opuštěný se Da Costa rozhodl k zoufalému činu, a to, že zabije svého největšího nepřitele, svého vlastního bratra. Když ale po něm chtěl vystřelit z pistole, zbraň selhala. Nakonec zastřelil druhou pistolí sám sebe. V dubnu roku 1640.

Uriel da Costa se svou teorií o smrtelnosti duše vymykal době, ve které žil. Ještě dnes někteří spiritualisté nazývají duší podstatu spirituálních aktivit, patřících k lidské psychice, a soudí, že vzniká sama na určitém stupni složitosti nervového systému a spolu s ním také zaniká.

Smrtelnost či nesmrtelnost lidké duše bude navěky velkou záhadou, poutající pozornost středověkých mágů i současných vědců.

duse

Zdroj: Tragický život - Uriel da Costa, David E. Bertão, Publications of California, 2006 a wikipedia

Čtěte také: