Můj příběh se odehrál asi před rokem. Už několik let za sebou zahajuje každý květen moje dcerka sezónu nějakým úrazem. Odřená kolena nepočítám - to je standard.
Asi před rokem, začátkem května, mi volali do práce. Dcerka spadla na školním dvoře z lavičky a stěžuje si, že nemůže hýbat pořádně rukou a bolí ji rameno. Prý ale viditelné zranění nemá. Mám si ji vyzvednout.
Kolegyně z práce mi nabídla, že mne odveze do školy i k paní doktorce na obvod. Paní doktorka řekla, že má obavu, aby nešlo o zranění klíční kosti a poslala nás na úrazovku. Rentgen ale neukázal žádné poškození klíční kosti a pan doktor nám tedy dal ortézu, aby ji naše slečna 14 dní nosila. Zřejmě prý došlo k pohmoždění... a doporučil klid a ledovat. Ortézu nám měla sundat obvodní lékařka. Kontrola není nutná.
Jenže při kontrole se paní doktorce cosi nezdálo. Sdělila nám, že má pocit, že má dcerka kolem klíční kosti tzv. svalek, což je známka toho, že byla kost porušena a hojí se. Poslala nás zpátky na úrazovku. Další RTG svalek potvrdil. Kost byla prý pravděpodobně naštípnutá, ortézu máme nechat další dva týdny a přijít na kontrolu na úrazové odd.
Při poslední kontrole na úrazovém odd. jsme čekali velmi dlouho a byli svědkem toho, jak tam přivezli kluka se zlomenou rukou. Bolelo ho to - a když mu kost rovnali, křičel na celou nemocniční chodbu. Dcerka se klepala strachy a mně se dělalo nevolno. Myslím, že nejen mně. Pak ten klučina čekal s mamkou na další RTG a my se s jeho maminkou daly do řeči. Ten její synek totiž celou dobu drmolil cosi o mobilu.
Díky mamince jsem se dozvěděla, že KAŽDÁ ŠKOLA! má uzavřenou pojistku proti úrazům žáků a v případě úrazu, který se stane dítěti vyplatí jeho rodičům pojistné. Musí mít ale potvrzení o úrazu.
Když na nás přišla řada, zjistilo se, že dcerka měla klíční kost zlomenou (!). Pan dokror říkal, že se jim to stalo už kdysi, že se kost po zlomení vrátila do původní pozice a na prvním RTG nebylo nic vidět. Díky informacím od paní jsem zašla do kanceláře školy (paní učitelka se do
té doby nezmiňovala o ničem) a v kanceláři školy jsem dostala tiskopis, po jehož vyplnění jsme dostali pro malou bolestné. Dohromady s úrazovou pojistkou, kterou jsme dcerce uzavřeli v dětství, dostala celkem slušnou sumu peněz a mohla si vybrat co chtěla - byl to její úraz a její bolest.
Každý rok se píše o tom, kolik úrazů se stane dětem v domácnosti. Ale myslím, že i ve škole se stává celkem hodně úrazů. Vím, že nejdůležitější je, aby se v takových případech obešlo vše bez následků, ale myslím si, že rodiče by měli vědět, že mají určité práva na bolestné pro své děti. Školy totiž o něčem podobném často mlčí.
Hodně zdraví přeje
Danulinka
Děkujeme za velmi užitečnou informaci a zajímavý příběh s dobrým koncem.
Tak, milé mámy, nezapomeňte se příště, až se Vašemu dítku něco ve škole přihodí, zeptat na pojistku. I když Vám všem samozřejmě přeji, abyste se nikdy ptát nemusely a dítka byla zdráva:).
Ale pokud se Vám nebo Vašim dětem přece jen něco přihodilo, napište nám, můžete vyhrát!
Nový komentář
Komentáře
Danulinka , jen tak pro info.. jaká to byla círka suma za tu kost?
Jako dvanáctiletá jsem si při přeskoku přes tělocvičnou kozu, zlomila pravou ruku, moje třídní učitelka nám formulář na pojistku dala ihned. Nepamatuji se, jaké bolestné jsem dostala, ale díky tomu jsem před pěti lety, stejně jako má třídní, dala rodičům stejný formulář, když se jedné mé žačce stal také úraz. Asi zaleží na informovanosti nejen rodičů, ale také učitelů.