3d21acc27ad60-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Mnoho žen popisuje pocit, že se jejich tělo najednou začalo chovat jinak. Proč věci jako víkendový deficit spánku nebo fast food, které nám v pětadvaceti prošly bez následků, najednou po 40. roce tak razantně útočí na náš krevní tlak?
Ženy jsou do menopauzy chráněny pohlavními hormony, které podporují správnou funkci cév a snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění. V období mezi 45. a 55. rokem života, hladina estrogenů klesá, což je spojeno se změnami metabolismu tuků, zvyšováním krevního tlaku a s postupným nárůstem kardiovaskulárního rizika. Negativní důsledky nezdravého životního stylu, jako je nedostatek spánku, chronický stres nebo nevhodná strava, se mohou projevit výrazněji než v mladším věku.

Často žijeme v iluzi, že dokud se vejdeme do džínů z vysoké školy a chodíme na jógu, jsme v bezpečí. Proč může mít i štíhlá, aktivní žena cévy v horším stavu než někdo s nadváhou?
Rizikové faktory, jako jsou vysoký cholesterol nebo krevní tlak, často nemají žádné zjevné příznaky a nesouvisejí pouze s hmotností. U žen po menopauze navíc dochází ke změnám v ukládání tuku – více se ukládá v oblasti břicha jako viscerální tuk, což je pro srdce a cévy škodlivější než podkožní tuk na stehnech. Hormonální změny spojené s menopauzou mohou vést ke zhoršení hladin krevních tuků, krevního tlaku i metabolismu glukózy, takže kardiovaskulární riziko se může postupně zvyšovat i u žen, které jsou štíhlé a považovaly se za zdravé.

Jak velkou roli hraje v tomto věku genetika a jak moc ji můžeme přebít tím, co máme na talíři? Kdy už prostě 'dobrý životní styl' na dědičnost nestačí?
Dědičnost hraje významnou roli, ale až 80 % kardiovaskulárních příhod lze předejít důslednou prevencí a včasnou kontrolou ovlivnitelných rizikových faktorů. Pokud krevní tlak či hladina cholesterolu zůstávají vysoké i přes zdravý životní styl, je nutné nasadit moderní léčbu, která při správném nastavení minimalizuje rizika.

Vysoký krevní tlak nebolí a moderní žena ho často zamění za běžnou únavu nebo stres z práce. Jaké jsou ty úplně nejtišší varovné signály, které bychom neměly přecházet mávnutím ruky?
Vysoký krevní tlak často nezpůsobuje žádné příznaky. Pokud se však obtíže objeví, mohou zahrnovat únavu, závratě, bolesti hlavy (často v zátylku), hučení v uších, potíže se spánkem, dušnost při námaze nebo bušení srdce.

Pravidelné měření krevního tlaku v rámci preventivních prohlídek nebo doma je nezbytné pro včasné odhalení hypertenze. Vysoký krevní tlak nebolí, přitom patří mezi hlavní kardiovaskulární rizikové faktory a lze ho snadno odhalit dříve, než způsobí závažné zdravotní komplikace. Kvalitní tlakoměr v domácnosti by podle mého názoru měl být běžnou součástí péče o zdraví, stejně jako pravidelné preventivní prohlídky.

Jak jste již zmiňovala, s blížící se menopauzou přicházíme o přirozenou hormonální ochranu cév. V čem je LDL cholesterol v tomto období škodlivější než dříve?
S nástupem menopauzy ochranný vliv estrogenů postupně slábne. Dochází ke zvýšení hladiny „špatného“ LDL cholesterolu, celkového cholesterolu a také krevního tlaku, což urychluje kornatění tepen (aterosklerózu). Vyšší cholesterol po menopauze je velmi častým biologickým jevem, který vyžaduje včasnou diagnostiku, režimová opatření a v případě potřeby i léčbu, aby se předešlo rozvoji aterosklerózy.

Pokud mi lékař poprvé v životě zjistí vyšší cholesterol, je to důvod k panice, nebo je to prostě nový biologický fakt, se kterým se musím naučit pracovat?
Výsledek je třeba posuzovat v kontextu celkového zdravotního stavu a dalších rizikových faktorů, jako jsou hypertenze, diabetes, obezita, onemocnění ledvin, kouření, rodinná anamnéza. Na jejich základě lze odhadnout individuální kardiovaskulární riziko, od kterého se následně odvíjí doporučená tzv. cílová hladina LDL cholesterolu. Té je vhodné dosáhnout a dlouhodobě ji udržovat prostřednictvím úpravy životního stylu a případně i léčby.

Od 1. ledna 2026 je navíc součástí preventivních prohlídek u praktického lékaře vyšetření hladiny lipoproteinu(a) [Lp(a)], který patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory aterosklerózy a je předmětem intenzivního výzkumu. Hladina Lp(a) je z velké části dána geneticky a u většiny lidí zůstává během života stabilní, proto obvykle postačuje její vyšetření jednou za život. U žen však může po menopauze dojít k jejímu zvýšení, a proto může být vhodné vyšetření zopakovat i po přechodu.

Vysoký krevní tlak, cholesterol, cukr a obvod pasu – odborníci mluví o tzv. metabolickém syndromu. Proč je v tomto věku nebezpečné řešit jen jednu hodnotu a ignorovat ty ostatní?
Nebezpečí spočívá v jejich kombinaci ; tyto faktory se nejen sčítají, ale také zesilují svůj vliv a společně zvyšují riziko infarktu či mrtvice mnohem více než každá hodnota zvlášť.

Existují v tomto směru nějaké nadějné studie nebo výzkumy, které by se zaměřovaly na zdraví žen po čtyřicítce a které by v budoucnu mohly přinést „zázračnou pilulku“ či řešení?
Mezi nejvýznamnější studie zaměřené na zdraví žen patří Nurses' Health Study a Women's Health Initiative. Avšak žádná zázračná pilulka neexistuje. Nejlepším lékem je pravidelný pohyb, spánek a vyvážená strava. A nic z toho nevynechat.

Pokud chceme být aktivní a zdravé dalších 40 let, jak by se měl změnit náš „operační systém“ v péči o sebe? Co je tou nejdůležitější investicí, kterou pro své cévy můžeme právě teď udělat?
Uvědomuji si, že pro mnoho žen se jedná o složité téma. Důležité je objektivně vyhodnotit výchozí stav, zjistit, v jaké jste kondici a které oblasti je potřeba věnovat největší pozornost. Jedna z mých oblíbených otázek v ordinaci zní: „Kolik pater vyjdete do schodů bez zastavení? A dělá vám potíže chůze do kopce?“ Kardiorespirační zdatnost totiž patří mezi důležité ukazatele dlouhodobé prognózy.

Pro udržení zdraví se doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně nebo minimálně 75 minut intenzivní aerobní aktivity. Neméně důležité je zařazovat také cvičení zaměřené na posílení svalů. Zcela klíčové je vyvarovat se kouření. Pilířem je omezení soli, alkoholu, bílého pečiva a nasycených tuků.

Postupné budování zdravých návyků po menších krocích je účinnější než razantní změny. Nečekejte na motivaci, začněte. Jedním ze zdravých návyků by mělo být pravidelné absolvování preventivních prohlídek, které pomáhají včas zachytit rizikové faktory. Úprava životního stylu v kombinaci s moderní léčbou (pokud je potřeba) je nejlepší cestou k aktivnímu stáří.

MUDr. Alena Hrubeš Krajčoviechová, Ph.D.

adcbf461e4e71-obrazek.jpgMUDr. Alena Hrubeš Krajčoviechová, Ph.D. patří mezi respektované odbornice v oblasti preventivní kardiologie. Své bohaté klinické i vědecké zkušenosti získala především během působení v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), v Centru kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice a výzkumném centru Université de Montréal v Kanadě.

Po absolvování lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně pokračovala v postgraduálním studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je autorkou a spoluautorkou řady odborných článků publikovaných v českých i mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Za nejlepší původní vědeckou práci byla oceněna Českou společností pro aterosklerózu v roce 2017 a Českou společností pro hypertenzi v letech 2019 a 2021. Důraz klade na prevenci a zdravý životní styl.