Foto: Profimedia

Studií myší s mutací způsobující progerii se zabývá bratranec slavného vědce, který už v minulosti dokázal najít genom, který způsoboval u této nemoci poškození srdce. Nyní ošetřené myši po úpravě genomu žily o 500 dní déle než neošetřená zvířata.

Vědci se snaží tento proces ještě vylepšit a podnikají také další kroky k testování u postižených dětí. „Výsledky u myší jsou nad očekávání kohokoliv,“ řekl Fyodor Urnov, výzkumný pracovník pro ústav genů na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Nová léčba by měla být dětem aplikovaná zhruba do tří let.

Podle odhadů má na světě asi 400 lidí syndrom progerie, který je výsledkem změny jedné báze genu proteinu zvaného lamin A, který pomáhá podprovat membránu tvořící jádro v buňkách. Výsledkem je předčasné stárnutí. Batolata brzy plešatějí, mají zpomalený růst, ztrátu tělesného tuku, ztuhlé klouby, vrásčitou pokožku, osteoporózu a aterosklerózu. Lidé s progérií umírají v průměru kolem 14 let na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.

Právě příčinu smrti se snaží skupina vědců vyřešit, a prodloužit tak těmto dětem život až o několik let. Spoluautorka studie Leslie Gordonová, jejíž syn na progerii zemřel, kromě jiného shání peníze na testování léčby, které je finančně velmi náročné.

Reklama