Dobrý den,
moje první milování. Když si na to vzpomenu, tak se musím smát, ale ne jemu, ale sobě. S mým přítelem jsme spolu chodili asi měsíc a celkem jsme si rozuměli. Nespěchal na mě a ani nenaznačoval´, že už by bylo na čase. Jednou jsme šli na diskotéku, kde se nám teda ale vůbec nelíbilo, tak jsme se rozhodli, že půjdeme domů. Tak jsme šli, mezitím jsme se stavili jen tak v parku a na lavičce jsme kecali o všem možném, i o blbostech.
Začali jsme se líbat a já už tušila, že asi něco bude. Začala jsem být vzrušená a on taky, ještě že byla tma a poblíž nikdo. Ale když mělo přijít na věc, tak se mi stalo něco, co jsem vůbec nečekala. Zcepeněla jsem. Ale doslova. Normálně jsem ztuhla, nemohla jsem ohnout prsty na ruce a vůbec jsem se celá nemohla pohnout. Když mě bral do náručí, tak jsem si připadala, jako když bere kus dřeva. Bylo to hrozné a přešlo to až po čtvrt hodině, kdy jsem se mohla aspoň trochu pohnout. Naštěstí po druhý už to nebylo tak hrozné, sice jsem taky ztuhla, ale jen na 5 minut.
 
 
Pište i Vy svoje první milostné zkušenosti. Těšíme se!