Každý z nás dobře ví, co znamená být unavený. Únava je běžná záležitost, která má ovšem svou příčinu i řešení. Pokud nespíte dostatečně, žijete „rychle“ a nejste nadčlověk, je logické, že se po nějaké době musí nutně projevit únava. Pak nezbývá než zvolnit a alespoň na nějakou dobu dopřát tělu možnost regenerace. Obvykle to zafunguje, únava odezní a vy jste připraveni opět nastoupit do svého běžného kolotoče. V ideálním případě přehodnotíte a pomyslný plynový pedál už víc nesešlápnete. To je vůbec nejlepší řešení, bohužel však také nejméně běžné.

sy.jpg
Foto: Shutterstock

Když zvolnění nefunguje

Co když ale zvolníte, pak ještě trochu, ale očekávaná úleva nikde? Naopak máte pocit, že se vám i přes vyloučení všeho, co není nezbytně nutné, existuje čím dál obtížněji a vy i běžné každodenní činnosti zvládáte s daleko větším úsilím. Postupně získáváte pocit, že je s vámi něco špatně. Méně práce a více spánku ve vašem případě neznamenají více energie a vy „jdete dolů“ i psychicky. Ostatní nechápou a lidé okolo vás jen kroutí hlavou, jak je tohle možné. Někteří vás možná tajně považují za simulanta nebo lenocha; vždyť už neděláte skoro nic a tváříte se, že ani nevylezete schody. Ale vy je teď už opravdu máte problém vyjít. K tělesné slabosti se totiž přidaly bolesti kloubů, občas míváte i zvýšenou teplotu a bolesti v krku. Někdy vás trápí nateklé uzliny a tu a tam se o vás pokouší migréna. Nejspíš je načase poradit se s odborníkem.    

Chronický únavový syndrom (anglicky chronic fatigue syndrome – CFS), někdy udávaný také jako myalgická encefalomyelitida, je komplexní chronické onemocnění nejasného původu. Bývá definováno souborem symptomů trvajících minimálně 3 měsíce (někdy je uváděno 6 měsíců). Mezi hlavní projevy patří intolerance zátěže a výrazný pokles výkonnosti. Tento stav vede k výraznému omezení předchozích aktivit, v extrémním případě až k invalidizaci postiženého.

Obtížně se diagnostikuje

Problém chronického únavového syndromu bývá často v tom, že jej lze jen obtížně diagnostikovat. Řada lékařů navíc tuto diagnózu dosud neuznává a hledí na ni skrz prsty. Odborník, kterého s podezřením na chronický únavový syndrom navštívíte, protože vykazujete s ním spojované symptomy, musí nejprve vyloučit jiné fyziologické příčiny vašich obtíží. Teprve v okamžiku, kdy se nic dalšího neprokáže, lze potvrdit tuto diagnózu. V souvislosti s léčbou bývá doporučována návštěva u psychiatra, kde lékař s pacientem probere závažné životní události, aby objevil případný spouštěč. Velmi často jím bývá právě silný stres jako reakce na deprimující zážitek či zážitky.

Nesnadno se léčí

Léčba chronického únavového syndromu bývá obtížná, resp. zdlouhavá. Zpravidla probíhá formou individuální či skupinové psychoterapie, doporučovány bývají také nejrůznější relaxační metody (meditace, arteterapie, muzikoterapie). Z farmak se obvykle podávají antidepresiva, která pomáhají od nepříjemných psychických stavů, provázejících toto onemocnění. Dobrou zprávou je, že u některých pacientů (zhruba u poloviny postižených) únavový syndrom po nějaké době sám spontánně zmizí. U druhé skupiny a v neléčeném stavu lze v krajním případě dojít až k trvalé invaliditě.

CFS se nejčastěji vyskytuje u lidí ve věku 40 a 50 let. Důležitou roli hraje i pohlaví – u žen je dvakrát až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že je únavový syndrom postihne. Mezi další rizikové faktory patří například genetická predispozice, schopnost zvládat stres, sociální prostředí a podobně.

62710c6cbc0d8obrazek.png
Foto: Shutterstock

Mezi obvyklé příznaky chronického únavového syndromu patří:

  • poruchy spánku (od chronické nespavosti pro extrémní spavost)
  • poruchy paměti a problémy s koncentrací
  • úzkostné stavy, deprese
  • závratě
  • bolesti svalů a kloubů
  • bolesti v krku
  • zduřelé lymfatické uzliny na krku a v podpaží

Chronický únavový syndrom postihuje některé pacienty v cyklech. Ti tedy mívají období, kdy se cítí hůř a pak lépe. Příznaky mohou někdy vymizet úplně, což se označuje jako remise. Stále je ale možné, že se symptomy později zase vrátí, což se nazývá relaps.

62710c7504d3eobrazek.png

Foto: Shutterstock

Prevence je nejlepší léčba

Jak už bylo uvedeno, chronický únavový syndrom se obtížně diagnostikuje a zdlouhavě léčí. Neexistuje dosud žádná „klasická“ metoda, která by postiženému dokázala od nemoci ulevit. Proto důležitější než samotná léčba je prevence, případně včasné podchycení varovných signálů, aby stav nedošel do krajnosti. Neléčená choroba se časem zhoršuje a následky její ignorance mohou být až fatální.

Pomoci může provedení alespoň dílčích změn v dosavadním životním stylu: omezení nebo vyloučení kofeinu, nikotinu a alkoholu, pravidelná a zdravá strava s obsahem důležitých živin, vytvoření spánkové rutiny,  čas pro relaxaci a koníčky, přiměřený pohyb, převedení některých povinností na jiné osoby v domácnosti či práci a samozřejmě maximální snaha o eliminaci stresu.

Čtěte také:

Zdroje: healthline.com, mayoclinic.org, wikipedia.org

Reklama