Martina má spoustu kamarádek. Jen jedné věci se všichni diví: Proč Martina nejezdí s ostatními dětmi na školy v přírodě a na tábory? Kamarádky to mrzí. Vyprávějí jí pak vždycky, kolik si venku užily legrace a aby už konečně příště jela s nimi. Martinu to mrzí taky, ale jakoukoli jinou cestu než s rodiči odmítá.
Jen oni vědí, že se Martina v noci počůrává. Dokud byla předškoláček, nikdo se nad tím nepozastavoval, protože při současném, jak se říká americkém, stylu výchovy mohou mít děti plenky klidně i v šesti letech. „Až bude větší,“ doufali máma s tátou, bude to v pořádku. Ale přišla škola a nic se nezměnilo. Snad se jen zvýšila snaha tento handicap utajit. Návštěva lékaře také nic nevyřešila, a tak celá, napohled tak spokojená rodinka skrývá v sobě obrovskou úzkost, co bude dál…
Enuréza, neboli pomočování, je častým problémem, který postihuje děti, ale dělá starost rodičům. Jako zdravotní problém bývá označována tehdy, když holčičky nezachovávají tělesnou čistotu po pátém a chlapci po šestém roce. Podle odborníků je zhruba u osmdesáti procent postižených dětí příčinou pomočování funkční porucha, může však také jít o zánět, vrozenou vadu močových cest nebo jiný problém. Podmínkou udržení moči je ovládání funkcí svěračů močového měchýře vůli. Při pomočování dochází často k poruše správného vývoje. Ta spočívá v tom, že močení zůstává na nižším vývojovém stupni bez ohledu na věk. Denní pomočování bývá spíš výjimečné, častější je pomočování noční. Léčba při různých organických chorobách močových cest se odvíjí od charakteru základního onemocnění a po vyhodnocení nezbytných vyšetření může být buď medikální nebo operativní. Enuréza však může být také projevem neurózy dítěte. To se například pomočuje při každém větším stresu, při závažné změně životního stylu, po rozvodu rodičů. A ačkoli to mnozí rodiče nechápou, s domluvami a tresty se obtíže jen stupňují. Je to uzavřený kruh.
Prokáže-li se, tak jako v případě Martiny, že nejde o zdravotní problém, přichází na řadu individuální terapie. Základem je zajistit dítěti klidné a pozitivní prostředí, obklopit je láskou, vystříhat se jakýchkoli razantních opatření. Nezbytný je pravidelný režim s vyváženou stravou, s množstvím vhodného pohybu na straně jedné a s dostatkem spánku na straně druhé. Důležité je pravidelné denní cvičení zaměřené na posilování břišních svalů a ovládání svěrače močového měchýře. Zatímco během dne dopřáváme dítěti hodně tekutin, na noc jejích příjem omezíme. Spát by mělo ve vyvětrané místnosti - před spaním by se pochopitelně mělo vyčůrat, vzbudit na čůrání je můžeme ještě zhruba dvě hodiny po usnutí, pak už je necháme v klidu. Pleny větším dětem nedáváme. Nikdy nešetříme chválou, když se dílo povede a dítě je ráno „suché“. Pokud ne, ani tehdy ho nepeskujeme, ale vyjádříme přesvědčení, že příště to bude lepší.
Trpělivost a laskavost - to je ten nejlepší lék na enurézu, kterou nepřinesla nemoc, ale jež má psychickou příčinu. V některých případech pomůže i hypnoterapie, ale o té až zase příště.