Foto: Shutterstock
Svět od minulého týdne s hrůzou sledoval, jak Rusko napadlo svou sousední zemi – Ukrajinu. Ruská armáda postupuje s jednotkami, letadly a raketovými odpalovacími zařízeními zaměřenými na zemi, která je již více než 30 let nezávislá. Jde o „nejvýznamnější evropskou válku za téměř 80 let“.
Mnoho lidí po celém světě vyjadřuje Ukrajině podporu, konají se hromadné demonstrace s rekordní účastí, benefiční koncerty a lidé shromažďují finanční i materiální pomoc. A pak je tu také umění, které se znovu a znovu osvědčuje jako způsob, jak vyjádřit pocity z aktuálního dění. Umělci z celého světa zpracovávají své emoce a vkládají je do kreseb.
Příkladem je třeba dílo polské umělkyně Kasii Rubin. Její akvarel znázorňuje ženu držící ukrajinskou vlajku a z dálky pozorující, jak slunce vychází nad abstraktní krajinou. V blízkosti ženy jsou na zemi pohozeny vlajky jiných zemí. „Jsem polská umělkyně žijící ve Francii. Tento obraz je mou reakcí na vojenský útok ve čtvrtek ráno. Rychlé a zběsilé umění, které vychází z hloubi mého srdce,“ říká ke svému dílu dle serveru My Modern Met.
Díla na sociálních sítích sdíleli i další umělci. Je z nich cítit strach, smutek a bezmoc. Ale i podpora, sounáležitost a víra. Shamsia Hassani, první afgánská graffiti umělkyně, která má sama s válkou osobní zkušenost, do svého obrazu zakomponovala ženu, které po tvářích stékají černé slzy, dále rozbombardované domy s motivy míru a srdce. „Nikdo nedokáže popsat okamžik, kdy se vám náhle zhroutí svět. Ukrajino, cítím tvou bolest. Také jsem těžce zasažena válkou. Cítím bolest tvých uprchlíků. Cítím bolest tvých dětí. Je mi líto všeho, co tvoji lidé ztratili a co ještě ztratí. Je mi líto, že zažíváte válku a nekonečnou bolest, která s ní přichází. Když slyším slovo válka, třesu se. Slovo válka se nedá popsat. Současný stav ukrajinského lidu moc dobře chápu, vidím se mezi nimi. Útěk, strach, vysídlení, beznaděj...,“ píše na svém Instagramu pod fotografií díla.
„Po léta naplňovalo slovo „válka“ okamžiky mého života. Po léta jsme já a moji lidé zažívali ztrátu přátel, rodiny a blízkých. Zažili jsme ztrátu našich domovů a naší vlasti. Pocítili jsme bolest migrace, ztráty domova, rodiny a naší vlasti. Dobré dny, ve které jsme doufali, nikdy nepřišly. Naše krásné vzpomínky z minulosti se nikdy nevrátí, ale budou navždy pronásledovat naši přítomnost,“ doplnila slova, z kterých mrazí.
Česko-ukrajinská ilustrátorka Daniela Herodesová vyjádřila své pocity pomocí kresby pro ni typické. Ženě, kterou namalovala, stékají po tvářích proudy slz v barvách ukrajinské vlajky. „Jako poloviční Ukrajinka jsem naprosto zničená. Posílám všechnu svou sílu na Ukrajinu,“ píše u obrázku na svém Instagramu.
Irský ilustrátor a spisovatel Oliver Jeffers, který nyní žije a pracuje v Brooklynu, sice na svém díle nemá žádného člověka, ale je naprosto všeříkající. Šedo-bílá ilustrace znázorňuje střely letící do válečné zóny, na kterých jsou napsaná slova, která společně tvoří větu „Proč jsme zpátky tady?“. U obrázku, který Jeffers zveřejnil na svém Instagramu, informuje, jak mohou lidé pomoci nevinným civilistům, jejichž životy byly zničeny ruskou invazí na Ukrajinu.
„Lidské bytosti jsou pokročilé pouze díky naší schopnosti předávat si vzpomínky a učit se ze své minulosti. Skutečnost, že oligarcha prahnoucí po moci může vrátit imperialismus do 21. století, je pro mě naprosto šílená. Veškerá válka by měla být odsouzena do minulosti,“ doplňuje ke kresbě.
I Lucy Claire Dunbar z Velké Británie se snaží mluvit skrze své umění. „Nemám moc co k tomu říct, ale stojím s vámi,“ napsala ke kresbě tří postav nesoucích velká srdce v barvách Ukrajiny. Rozhodla se také vytvořit omalovánky ke stažení, které si lidé mohou zakoupit přes internet. Všechny peníze získané z prodeje věnuje charitativním organizacím pomáhajícím lidem na Ukrajině. „Omalovánky pomohou proniknout do tohoto tématu dětem, pomohou je informovat, aniž bychom je děsili,“ vysvětluje u dalšího příspěvku.
Zdroje: Instagramové profily umělců, Etsy, My Modern Met
Nový komentář