Bude tomu určitě již třicet let nazpět.
To jsem chodila s mým budoucím manželem. On bydlel Na Hřebenkách a já na druhém břehu Vltavy. Na pivko jsme chodili na Smíchov a manžel mě doprovázel domů, jako správný chlap, aby se mi nic nestalo. No a jednou jsem to přepískla a v autobuse cestou domů se mi udělalo šoufl a chtělo se mi zvracet.
Budoucí manžel měl s sebou tašku a pohotově mi ji nabídl k "odložení". Já nakrmila tašku a v klidu jsme dojeli domů.
Druhý den mi miláček vypravoval, že při zpáteční cestě domů na Smíchov vystoupil na mostě a chtěl jít dolů na nábřeží k Vltavě a tašku vyprat. Ale ouha, tu kde se vzali, tu se vzali příslušnící VB a ukažte nám, co máte v té tašce!! Miláček odpověděl po pravdě, že nablito. Jo, to si neměl dovolovat.
Chtěli ho zatkout, že někde něco ukradl (měl dlouhé vlasy) a že si z nich dělá srandu. No tak jim tu tašku otevřel a ukázal, co v ní má!!!
Dlouho jsme s touto příhodou bavili naše kamarády.
1567
Tak to nemá chybu! Super jsem se pobavila! Moc díky :o)))
Nový komentář
Komentáře
Taška byla pěkná,kožená a ještě ke všemu patřila rodičům, tak se vyhodit nemohla...
To je to jejich kontrolovani....byvali prislusnici VB,tak to tedy meli....
tak to je teda nářez
připomnělo mi to jeden díl básníků...kde Hlaváčová místo divadla hledat igelitku s blitíčkem...neb tam byly i zuby.....
Paráda, ještě teď se směju. A připomněla jsem si, jak jsem taky odložila v letadle snídani do firemní igelitky a nechala ji pod sedadlem, jóó, mnógo ljet tomu nazad.
jé, jsem si myslela, že tohle se může stát jenom mně. Byli jsme s manžou na návštěvě u příbuzných. Já měla zrovna před pár dny narozky, švára svátek, tak jsme si vyměnili dárečky a popili jsme. Domů jsme se vraceli městským autobusem. Seděli jsme s manželem proti sobě na čtyřsedačce za řidičem. Cesta byla dlouhá a plná zatáček a já seděla pěkně nad kolem autobusu. V samém závěru jízdy se autobus dost zhoupnul a manža naštěstí pochopil. Otevřel tašku s dárkem a deštníkem a já si odložila večeři i chlast. Po půl minutě jsme byli doma a jak jsme vystupovali, nadšeně se ke mě hlásila jedna známá. Nemohla jsem jí říct ani dobrý večer, protože jsem opět hledala tašku... Zato manžel si jí prohlíd podrobněji a až druhý den mi řekl, že se nemusím stydět, protože ona byla taky "upravená" a navíc důvěrně visela na muži, který její manžel rozhodně nebyl.
Jeden ochmelka, profesionální řidič nablil v autě pod kobereček. A pak v klidu dojel plánované cesty.
To já takhle jednou koupila romadur a pak jsem procházela vietnamskou tržnici a bylo mi divný, že tam furt někdo prdíííí !! nebo co.
teda moje taška.
V autobuse domů taky.
Až doma mi dojelo, že jsem to smrděla já
Tak ten výraz v jejich tvářích bych chtěla vidět ....
david.lister: přesně
to mě připomíná mého roztržitého kamaráda, který šel jednou s igelitovou taškou něco shánět a manželka mu strčila do ruky ještě tašku s odpadky...u popelnic vyhodil tu svoji igelitku a s odpadky odjel do města...furt mu bylo divný že v autobuse něco smrdí až přišel na to že on