
Foto: Shutterstock
Sáním šťávy z listu se živí hned několik druhů škůdců. Tohle jsou ti nejčastější.
Mšice
Bývají postrachem nejen pro pěstitele pokojových rostlin, ale také pro zahrádkáře. Jen v Evropě existuje přes 800 druhů tohoto polokřídlého hmyzu, s nímž není úplně snadné bojovat. Někteří jedinci jsou dokonce odolní i proti chemickým postřikům. Jakmile se na rostlinu sesypou, začnou vysávat šťávu ze spodní strany listů. Ty pak ztrácí sílu, deformují se a žloutnou. Při svém řádění mšice vylučují lepkavou medovici, která zase trápí nás.

Foto: Shutterstock
Mšice (4 až 6 mm) mohou být zbarvené do různých odstínů zelené, šedé, žluté, černé, růžové, červené, oranžové, hnědé… Ve většině případů jde o hmyz bez křídel, takže nelétají.
Molice
Listy jsou pokryté lepkavou medovicí, postupně ztrácejí barvu, deformují se a pak i opadávají. To jsou první příznaky přítomnosti molic, dalšího savého hmyzu, který parazituje na rostlinách. Ty postupně chřadnou, přestávají růst, a pokud jim od škůdců nepomůžeme, tak zcela zahynou.

Foto: Shutterstock
Molice jsou velmi drobný (1 až 3 mm) hmyz s nažloutlým tělem a dvěma páry bílých křídel. Jakmile je vyrušíte, na krátko vzlétnou a pak se zase vrátí k hostině. Dovedou ale i skákat.
Puklice
Na lepkavých listech se tvoří skvrny, následně vadnou a usychají, výhonky rostliny se deformují a dělají se na nich, stejně jako na listech, bradavičnaté výstupky. Po bližším ohledání naleznete hlavně na spodní straně listů pevné hnědé štítky.

Foto: Shutterstock
Voskové krunýře puklic drží přisáté natolik, že je ani nehtem hned tak neodloupnete. Tvoří je samice (3 až 6 mm), které pod ně kladou vajíčka. Jakmile se z nich vylíhnou larvy, vylezou a přisají se k listům nebo na kůru, kde vytvářejí nový, zpočátku měkký, štítek, aby se koloběh opakoval. Puklicím vyhovuje teplé a vlhké prostředí, larvy zahubí tuhá zima.
Jak se škůdci bojovat?
K mání je celá řada chemických zbraní – insekticidů určených pro boj s tím kterým druhem savého hmyzu. Problém ale je, že škůdci proti nim postupně získávají odolnost. Proto je vhodné přípravky střídat. Zároveň neúčinkují na první dobrou, jelikož některá vývojová stadia jsou vůči postřikům odolná. Kromě toho je složité dostat účinnou látku i na spodní stranu všech listů. A co víc, škůdce chrání i lepkavá medovice. Vhodné je pro začátek umístit do květináčů žluté lepové destičky, a pak vytáhnout do boje s účinným insekticidem.
Většina chemických přípravků však má i svá proti. Nesmíte je použít na rostlinu, kterou máte v plánu konzumovat. Opatrnosti je ale třeba i při aplikaci. Na okrasnou pokojovku je naneste při bezvětří venku, nebo v garáži, na otevřeném balkóně a podobně, jak doporučují výrobci. Nikdy ne v obytných prostorách. Jenže ani tak nemáte vyhráno. Látka se z rostliny může částečně odpařovat i po nástřiku, tedy až bude zpět v bytě.

Foto: Shutterstock
Proto je lepší lepší vsadit na přírodní hubiče škodlivého hmyzu, případně pustit do boje jejich přirozené nepřátele. Například parazitické vosičky.
Zdroj informací: Wikipedia, Agrobio, Pasti, Wikipedia
Nový komentář
Komentáře
Ono to většinou nepomůže a ta kytka stejně zahyne.
Vosičky jsem nezkoušela, ale jinak všechno možné ano, ovšem když si člověk jednou do bytu zatáhne tyhle potvory, tak se jich zbaví jedině tím, že se zbaví těch kytek. Protože při každém pokusu o hubení škůdců jich nějaká část přežije, znova se rozmnoží a postupně zamoří všechny kytky v bytě.
Než mít byt plný jedu a hmyzu, tak raději tu kytku vyhodim! A to honem rychle, než se to rozleze na všechny kytka.
No já nevím, ale parazitické vosičky asi doma nechci :-))