Čtenářka Ula byla vloni v Luhačovicích a její dcera si vyhodila rameno. Do nemocnice ji odvezla sanitka, zpět musel pomoct hodný děda.

Hezký den,
loni jsme byli na dovolené v Luhačovicích. Byl krásný letní den, pohoda. Manžel popíjel pivečko, chodili jsme s dětmi na klouzačky, udělali procházku na místní přehradu a celkově si den užili. Večer v sedm hodin jsme z posledních sil došli do bufetu, koupili si všichni gyros a relaxovali na za zahrádce. Naše malá tříletá holčička mezitím už řádila s tatínkem, a to tak, že si půjčila mikinu mladšího bratříčka a když jí pak tatínek oblečení svlékal, škubla rukou a začala řvát. Ŕvala a řvala a nešlo jí vůbec utišit. Při jakémkoliv sáhnutí na ruku nepřestávala plakat.
A tak jsme se vydali na pohotovost. Nevěřili byste, že v lázeňském městě není večer vůbec žádná pohotovost. Bylo nám v jedné recepci hotelu sděleno, ať si zajedeme do Zlína do nemocnice - cesta cca. 45 min. Protože manžel byl pivo, jet nemohl a já jsem jet nechtěla, ač řidičský průkaz mám, ale neřídím.
Tak jsme zavolala 155 co máme dělat a asi za hodinu přijela sanitka. Čekali jsme na kruhovém objezdu a stále čekali, čekali a čekali, malá řvala, řvala a řvala. Druhé dítě - v té době roční miminko spalo v kočárku a já jako těhotná byla docela unavená z celého dne a teď jsem přemýšlela, že bude následovat.
Sanitka dojela, omluvili se, že toho mají moc a už jsem s dcerou a s houkačkou jela do Zlína, kde nás ošetřili, malé „nahodili“ ruku. Jednalo se o pronaci, většinou to třeba děti mívají, když je rodiče např. při chůzi tahají jako opičky.
V nemocnici mi řekli, že na sanitku zpět nemám nárok, ať si jedu taxíkem, nebo půlnočním autobusem. Bylo 22 h, venku poprchávalo, my letně oblečené, zpocené, unavené... v Luhačovicích na mě už čekalo miminko na kojení.
Nevěděla jsem najednou, co dělat. Tak jsem se začala bavit s jedním pánem v čekárně, jaký máme problém. Neváhal, vzal nás autem zpět. Dokonce měl v autě i autosedačku, protože vozil svojí vnučku.
Byl to risk, např. stopem nikdy nejezdím, ale vzhledem k tomu, že tam čekal na vyšetření své dcery a vnučky, byla jsem docela klidná, že to bude hodný děda.
Dala jsem mu pak s radostí 300 Kč za benzín a unavená pak lehla ke svojí rodině s pocitem, že všechno dobře dopadlo.

Ula

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Díky, Ulo, za příspěvek k tématu. Já osobně věřím na dobrotu lidí. Jen málo mizerů je mezi námi, bohužel o nich slyšíme často. Častěji než o lidech, co udělají nezištně dobrý skutek. Hlavně že vše dobře dopadlo.

Dnešní téma dne je úrazy a nemoci na dovolených

  • Pošlete nám fotku, jak jste trpěla…
  • Určitě máte hezkou historku, nebo zážitek z nemoci, nebo úrazu na dovolené…
  • Kam přijedete, dostanete průjem?
  • Chytá vás při cestování do neznáma migréna?
  • Trpíte zácpou a vydržíte to se stolicí zase zpět až domů?
  • Máte veselou historku z cestování s úrazem?
  • Zkazila vám nemoc dovolenou?
  • Díky úrazu na dovolené jste potkala prince na bílém koni?

Neduste to v sobě a podělte se s námi o své štěstí - neštěstí…

redakce@zena-in.cz

A co získá ta z vás, která mi pošle příspěvek, který se mi bude nejvíce líbit? Průvodce, nebo mapu destinace, kterou si sama vybere.