Jaký rok 2010 prožila naše štěnářka s nickem Ula? To se dočtete v jejím krásném příspěvku, za který moc děkujeme.

Dobrý den, dnes se zamýšlím nad tím, jaký jsem měla rok 2010. Krásný a stresový zároveň. S manželem jsme nemohli mít dlouho děti, snažili jsme se pět let a když jsem to vzdala, tak se mi konečně přirozenou cestou narodily dvě krásné děti, chlapeček a holčička.

Těhotenství byla hrozná, první jsem odležela čtyři měsíce, z toho půlku v porodnici. Druhé těhotenství bylo horší v tom, že v půlce to vypadalo, že mimi v bříšku nevydrží a tak jsem se stresovala a pouze ležela a čekala na nejhorší. Kdo to zažil, ví, o čem píšu.

Malý vydržel, snažil se a já taky a tak jsme krásná kompletní rodinka...Když malému bylo devět měsíců, nečekaně jsem otěhotněla. Byl to pro nás velký šok. Představila jsem si, jak jsem byla vystresovaná, že děti nedonosím a čelili jsme najednou otázce, co budeme dělat. Miminko jsme si samozřejmě nechali, nedovedu si přestavit, že by tomu bylo jinak.

Jaká však byla reakce tchýně, na to ani nechci myslet. Když jsme jí to ve třetím měsíci oznámili, řekla, že půjdu okamžitě na potrat. Krve by se ve mě nedořezal. S manželem jsme jí řekli, že nejsme vrazi. Asi jí vadilo, že kdybych ulehla, musela by hlídat. Předtím však také nehlídala, tak nevím, co řešila.

Takže když jsem byla půlku roku 2010 těhotná, celou dobu jsem se stresovala tím, co bude, když ulehnu. Tchýně mi několikrát řekla, že jsem si to těhotenství měla rozmyslet, a to už jsem měla břicho jako sud... prostě jsem byla dodělaná. Do toho hormony pracovaly. Musím říct, že jsem byla fakt statečná holka...

Po porodu mi s ničím nepomohla a ještě řekla, že tři děti nejsou procházka růžovou zahradou a s ničím mi nepomohla... mámu mám daleko, tak jsem vlastně neměla ani pohodové šestinedělí. Místo toho, abych si odpočinula a po císaři relaxovala, tak jsem kmitala... ale co jsem chtěla, to mám.

Jsem šťastná, že po tom všem, kdy jsme už oželeli děti, se nám narodila tři krásná miminka, která si užíváme... A nakonec to třetí těhotenství jsem odležela jen měsíc a když jsem poprosila tchýni, aby mi malého vzala aspoň na hodinu ven, řekla, že jsme si to na podzim s tím dítětem měli rozmyslet a nepomohla mi. Jaké zkušenosti s tchýněmi máte Vy?

Jinak rok 2010 byl moc fajn.

Ula

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

To jste opravdu statečná a my vám držíme moc palce, ať to všechno zvládáte. Hodně zdraví a štěstí v Novém roce přejeme nejen Vám, ale i vašim třem dětičkám a manželovi.

Jaký byl rok 2010 pro vás, milé ženy-in? Spokojený, nebo spíš smolný? Co zajímavého se v něm událo? Koho nového jste poznala? Co vás překvapilo, zaskočilo, nebo potěšilo? Máte nějakou zajímavou příhodu, která stojí za zmínku?

Napište nám na redakce@zena-in.cz