Zdravím celé osa(ž)enstvo!

Jako malá jsem často pobývala u babičky a moc ráda jsem jí chodila nakupovat do nedalekého obchodu. Jistě jsem ve svých školkovských letech neznala celý sortiment, tak občas jsem donesla něco jiné, než bylo potřeba: zásadně se mi pletl vanilkový cukr a prášek do pečiva (obojí má stejné balení a taky to je na pečení). Když už se povedlo koupit, co bylo potřeba, asi jsem myslela na kdovíco a řádně si to špásovala domů... i s nákupním košíkem v ruce. Sice po mně hleděla každá bába v ulici, ale řekla mi to až ta poslední a já se červená až za ušima vrátila do obchodu koš vrátit.

Nedávno mi kamarádka povídala příjemný zážitek – šla k pokladně s plným košem nákupu, sice prodavačka se tvářila, že brzy vybuchne vzteky, ale aspoň tam nebyla fronta... Paní u pokladny tiše klela a se slovy „Já vám dám,takhle mě odr***at  brala každou třetí věc přes čtečku, ostatní šlo asi jako dárek podniku – to bychom asi brali všichni, no ne? Občas je nakupování zábava!

Reklama