Foto: Shutterstock

Adéla (35)
Vyučuju synovce třeťáka a dceru druhačku. Každý z nich navštěvuje jinou školu v odlišném regionu. Nestačím se divit, jak moc různá zadání jsou. Dcera musí každý den napsat vybrané cvičení z učebnice českého jazyka, jednu stranu písanky a vypracovat pět až čest cvičení z cvičebnice. Dvakrát týdně diktát k tomu. V matematice a prvouce je to podobné. Synovec má naopak z češtiny tři cvičení na celý týden. Navíc „naše“ paní učitelka hodnotí na dálku odevzdané ofocené práce. Upřímně mi přijde, že toto přetěžování žáku, ale i rodičů je zbytečné. Jsem vystudovaná učitelka a vyučování zvládám, ale přiznávám, že je to velmi časové náročné. Zvlášť, když mám na hlídání ještě předškolačku a vlastní batole a svůj celý úvazek k tomu... Dcera se učí dobře, ale i tak máme od prvního dne skluz, který se nám nedaří dohnat.

Kamila (44)
Mám tři syny, ve druhé a páté třídě a nejstarší na víceletém gymnáziu. Věnuju jim každý den celé dopoledne, ale je to náročné. Navzájem se ruší a nedokážou udržet pozornost u svého učiva, vše pak trvá x násobně déle. Nevyhneme se hádkám a sporům. Každá z třídních učitelek má odlišný přístup. U prostředního syna jsme museli řešit penzum látky u cizího jazyka, které bylo dvojnásobné, než děti běžně proberou na hodině. Nejmladší zvládá vše bez problému. Nejstarší se neobejde bez počítače. Online dostává zadání z předmětů a elektronicky je i odevzdává.

Eva (50)
Jeden syn chodí to páté a druhý do sedmé třídy a je to s nimi docela těžké. Z toho, jak sedíme pořád doma, mají plno nevybité energie, takže hodně zlobí a vyrušují. Taky mi trvalo, než jsem jim vysvětlila, že zavření škol neznamená prázdniny, ale že se musí každý den normálně učit. Máme na to vyhrazené celé dopoledne a dodržujeme i přestávky jako ve škole. Naštěstí nejsem moc potřeba a hlídám jen to, aby na počítači nehráli hry. Učitelé jim zadávají úkoly a potom, co je odevzdají, mají možnost si zkontrolovat přesný postup. Na konci dne je namátkou prověřím. Učivo zatím zvládají.

Beáta (45)
Začátky byly těžké, ale už si to sedlo. Mám doma třeťačku, šesťáka a středoškoláka. Nejstarší sedí u učení od rána do čtyř a trochu si stěžuje, že toho má hodně. Byl zvyklý, že si většinu věcí zapamatoval ve škole a doma už se moc učit nemusel. Prostřední občas prudí a nejmladší dcera je úplně samostatná. Chodím do práce a večer je všechny kontroluju a popřípadě dovysvětlím, co nechápou. I když si to taky nejdřív musím sama nastudovat, protože už jsem přeci jen dlouho ze školy. Všichni tři se ale shodují, že toho mají mnohem víc, než když chodí do školy a říkají, že už nikdy nebudou nadávat, že musejí ráno vstávat. Rádi by se už do školy vrátili. 

Monika (33)
Můj syn čtvrťák má denně asi jen čisté dvě hodiny práce. Trpí malou poruchou pozornosti, takže máme častější přestávky, ale většinou to zvládneme za dvě a půl hodiny. Upřímně bych uvítala, kdyby měl těch úkolů víc. Potom totiž neví, co má dělat, špatně se sám zabaví a zlobí. Jestli budou školy vážně zavřené až do května, tak se asi zvencnu.

A jak zvládáte roli učitelky vy?

Reklama