První zmínka o Uherčicích sice pochází ze čtrnáctého století, kdy obec patřila ženskému klášteru v Oslavanech, ale gotická tvrz, která stála na místě dnešního zámku, vzniká až za rodu Krajířů, původem z Kraňska. Ti už v patnáctém století zaujímali významné místo mezi našimi předními šlechtickými rody. Jejich potomci pak tvrz v druhé polovině šestnáctého století přebudovali na renesanční zámek, který měl sloužit jako okázalé reprezentativní sídlo. Některé renesanční prvky, například tzv. lososové sgrafito, jsou na zámku k vidění dodnes.

2b6edd0606760-obrazek.jpg
Foto: : Zámek Uherčice  se souhlasem NPÚ

Také mnohé další šlechtické rody – například Štrejnové, Berchtoldové i další – zaujali významné místo v historii zámku a někteří se výrazně podíleli na jeho rozšiřování a zvelebování. Střídání majitelů skončilo v roce 1768. Tehdy se Uherčice dostaly na téměř 180 let do vlastnictví italského rodu Collalto e San Salvatore. Ti své jméno odvozují od hradu Collalto ležícího v údolí Piavy a od nedalekého hradu San Salvatore v blízkosti Trevisa. Další rodové větve se kromě Itálie usadily i v Německu a Rakousku.

9c36cbabdbe3a-obrazek.jpg
Foto: : Zámek Uherčice  se souhlasem NPÚ

Za rodu Collaltů, milovníků hudby a mecenášů umění, kteří si potrpěli na reprezentaci, nastává doba největší slávy uherčického zámku. Projevilo se to nejen na stavebních úpravách, šlechtici byli i dobří hospodáři. Od devatenáctého až do poloviny dvacátého století proto prosperoval vrchnostenský dvůr, lihovar, vápenka s lomem i ovčín.

50dfac633c2fe-obrazek.jpg
Foto: : Zámek Uherčice  se souhlasem NPÚ

Stejně jako mnoho jiných architektonických skvostů i uherčický zámek potkal po druhé světové válce neblahý osud. Majetek byl Collaltům zabaven na základě Benešových dekretů hned v roce 1945. Marné bylo odvolání i prohlášení zemědělských a lesních zaměstnanců na obranu knížete. Ten, protože nebyl ani Němec, ani Maďar, získal nálepku „italského fašisty“. Zámek se dostal nejdříve pod správu ministerstva zemědělství. Sloužil jako součást státního statku, později našel uplatnění coby tábor nucených prací pro ženy, jeden čas také jako kasárna pohraniční stráže Znojmo. Tato léta změnila kdysi honosné sídlo k nepoznání. Objekt byl podmáčený, měl rozbitá okna, propadlé stropy, rozkradený či zničený mobiliář. Celý unikátní komplex byl totálně zdevastován.

e56c416454d57-obrazek.jpg
Foto: : Zámek Uherčice  se souhlasem NPÚ


Situace se vyhrotila natolik, že už byly ruiny zámku natolik nebezpečné a ohrožující, že musel být v roce 1985 dokonce vystaven demoliční výměr. Vyčíslená částka na demolici však byla prý tak ohromující, že se na ni nenašly finance! Bohužel? Vlastně bohudík! Zámek měl štěstí v neštěstí!

18ee8cd87b71a-obrazek.jpg
Foto: : Zámek Uherčice  se souhlasem NPÚ

Dnes je situace naštěstí jiná. Změny k lepšímu nastaly v polovině devadesátých let 20. století, kdy přešel celý komplex pod správu Národního památkového ústavu. Ten započal s finančně náročnou rekonstrukcí. Restaurované části jsou postupně zpřístupňovány veřejnosti, vznikají nové prohlídkové trasy, kde mohou návštěvníci obdivovat nejen brilantní práci restaurátorů, ale i řadu původních zajímavých exponátů. Zámek rozhodně stojí za návštěvu! Tak se snad konečně blýská na lepší časy pro zámek, který už tu vlastně neměl být…

Kdy můžete zámek navštívit: 
1.5.- 28.6. 2024   středa - neděle
29.6.-1.9.2024     úterý – neděle
více: www.zamek-uhercice.cz
58914d88e8d7f-obrazek.jpg

Zdroj info: osobní návštěva zámku a materiály NPÚ