Malý Honzík je příkladem pilného a poslušného žáčka.

Od první třídy má samé jedničky a většinou je příkladem pro všechny spolužáky. Dnes je v šesté třídě a začal mít veliké problémy v dějepise. Jak je možné, že jen v jednom předmětu?

 

Paní učitelka na dějepis je jistě kvalitním odborníkem. Má doktorát z filosofie a dějepis vyučuje již pěknou řádku let. Zda má ale správný přístup k dětem, to již není tak snadné posoudit.

 

Více dětí v Honzíkově třídě má právě s dějepisem problémy.

Děti, které mají v ostatních předmětech dvojky nebo trojky, bojují ve více případech o čtyřku z dějepisu. Děti, které domů nosí většinou jedničky, zápasí v dějepise „alespoň“ o dvojky. Právě Honzík je z učitelky a dějepisu velmi nešťastný. A to nejen proto, že mu hrozí trojka na vysvědčení, ale kvůli přístupu učitelky.

 

Často ho vyvolává a pokud nervózní Honzík odpoví nesprávně, je schopná ho zesměšnit před celou třídou. Chce od něho letopočty, údaje, jména a to vše v rychlém sledu. Pokud si Honzík v první chvíli nemůže vzpomenout, nemá šanci. Jeho nervozita totiž stoupá a paní učitelka reaguje rychle. „Honzík opět přemýšlí, ale nic nevymyslí. Pokud bys letopočet věděl, řekl bys ho ihned, ne? Sedni si, ty rozumbrado…“

 

Často tento jinak velmi zodpovědný školák chodí domů se slzami v očích. Jeho maminka si neví rady. Známky z dějepisu Honzíkovi kazí průměr, ale to by jí zase tolik nevadilo. Vadí jí, že je její synek kvůli jednomu předmětu tolik nešťastný. V poslední době ráno často žadoní, aby nemusel do školy. Je to jen ve dny, kdy mají na rozvrhu dějepis..

 

Na odbornou radu jsme si přizvali Mgr. Irenu Švábovou z psychologicko-pedagogické poradny z Prahy 9:

 

Co nejlépe dělat v případech tohoto typu a jak správně rozpoznat, zda si pedagog na dítě skutečně „zasedl“?

 

V uvedeném příběhu se pravděpodobně úplně nejedná o „zasednutí si“ na dítě.

Spíše se jedná u učitelku, která má na své žáky poněkud vyšší požadavky, které neodpovídají možnostem dětí ve třídě. V tomto konkrétním případě bych se pokusila jako rodič spojit s ostatními rodiči a promluvit s paní učitelkou, jaké konkrétní požadavky na děti má. Co ona považuje ve výuce za důležité a co by děti měly znát. Pokud usoudíte, že tyto požadavky jsou poněkud „přehnané“, doporučila bych kontaktovat vedení školy a celou situaci řešit zde.

 

Někdy se však stává, že dojde ke změně pedagoga.

Po učiteli, který měl na děti mírné nároky nastoupí přísnější kantor, a dětem trvá nějakou dobu, než si na jeho tempo, způsob výuky a požadavky zvyknou. 

Všem rodičům bych proto doporučovala před případným kontaktováním vedení školy, promluvit si s učitelem. Popřípadě posečkat (ideálně tři měsíce) a v případě, že se situace bude spíše horšit (a to i přes pravidelnou a pečlivou domácí přípravu dítěte do ZŠ), pokusit se problém řešit s vedením příslušné školy.

 

Jak poznat, zda si pedagog na mé dítě zasedl?

Na to bohužel není jednoduchá odpověď a myslím, že to nakonec stejně všichni rodiče vycítí.

Existuje však určitě několik signálů, které nás mohou upozornit na to, že není ve vztahu učitel - žák vše v pořádku. Např. pokud naše dítě dostává zvýšené množství poznámek či trestů od jednoho učitele a v ostatních předmětech je vše bez problémů. Dojde-li v tomto předmětu k výraznějšímu zhoršení známky a zejména, jak tento pedagog hovoří o „prohřešcích“ mého dítěte.

Většinou totiž není toto líčení prosto od emocionálního doprovodu a takový „zasedlý“ učitel má ve vztahu k našemu dítěti problém. Vadí mu většinou i malé prohřešky, které u ostatních toleruje.

 

Za odbornou pomoc s tímto článkem děkujeme psycholožce Mgr. Ireně Švábové