Existuje povolání, kde polovina pracovní doby stačí k tomu, abyste chodili domů s celým platem. Za tuto mimořádnou námahu vás odmění i mimořádnou dovolenou v délce 40 dní, kterou si musíte vybrat v tom nejkrásnějším létě - v červenci a srpnu. Přitom není zapotřebí žádných zvláštních znalostí - stačí jen umět vychovávat děti, což my, maminy, máme v malíčku. Během jednoho týdne si můžete tohle povolání vyzkoušet a pak už hurá do sladkého nicnedělání u tabule!

Potřebujete: větší místnost a dvacet dětí ve věkovém rozptylu 9 - 11 let.

Nebojte se zazvonit u známých, když komukoliv řeknete, že si jeho ratolest vypůjčíte na celý týden od třičtvrtě na osm do jedné hodiny odpolední, rád vám ji předá i za tu cenu, že ji bude muset „dovybavit“ starým sešitem, propiskou a pastelkami. Dokonce můžete čekat, že svoji ratolest i poučí ve smyslu „a buď tam hodný/hodná!“ Obědy ale neslibujte, protože i když každý učitel má během výuky spoustu času (a hravě by stihl i uvařit) tak VY máte přece dovolenou! A můžete začít.

Jistě chodíte každý den do práce a jste přebornicí ve svém povolání, takže týden s dětmi věnujte své specializaci. Chystat si nemusíte nic - všichni víme, že učit se má podle moderních metod a povídání o přípravách je učitelský výmysl, aby se nějak zdůvodnily ty peníze, které učitelé dostávají. Nejprve děti posaďte kamkoliv - sezení v lavicích je nesmyslný přežitek. Seznamte se s nimi a zapište si jméno, příjmení a adresu každého z nich.

Děti musíte motivovat - slibte jim na závěr pobytu nějaké drobné překvapení, pokud ovšem splní zadané úkoly. Uvidíte, jak budou nadšené!
Pak jim vysvětlete podstatu svého povolání, protože o tom se budou týden dozvídat nové a zajímavé podrobnosti. Nesmíte zapomenout, že musíte ukázat rodičům nějaké výsledky - nejlepší bude, když si děti tu a tam zapíší nějaké poznámky. To umí každý a jistě vás to nezatíží - prostě jenom nebraňte dětem v jejich přirozených projevech. Aby si děti uspořádaly, co slyšely, nechejte je dalších šedesát minut debatovat.
Ne abyste je omezovali v diskusi!
Během debaty projevujte shovívavé pochopení pro specifika jejich věku. Bude-li třeba, přidejte podrobnosti a vysvětlení k tomu, co jste již řekli. V poslední části dne mohou děti vaše povolání namalovat a zahrát si scénku podle svých představ. Na závěr jim zopakujte, co slyšely a shrňte závěry z prvního dne. Dohledejte všem dětem jejich pastelky a propisky. Odpoledne můžete vyzdobit výukový prostor a udělat tématickou nástěnku.

Jelikož děti nesmějí jenom sedět v lavicích (nebo v obýváku), druhý den je vezměte na vycházku. Před odchodem děti přepočítejte a zkontrolujte jim oblečení - vzpomeňte si na dobu, kdy jste vy byli malí a takové detaily jako boty vás nechávaly chladnými. Dvě hodiny s dětmi choďte po okolí svého bydliště a nezapomeňte neustále nahlas vysvětlovat všechno, co vidíte, protože děti se s vámi mají vzdělávat a bavit.
Dokážete-li nachystat tématický výlet, tím lépe.
Nezapomeňte jen na to, že dvacet dětí se do tramvaje vejde jen s velkými problémy a samy jet také nemohou!
Po návratu děti přepočítejte, ošetřete případné modřiny a zkontrolujte oblečení. Můžete si zazpívat veselou písničku a rozhodně by jste měli začít s nácvikem nějaké jednodušší dovednosti, potřebné u vás v práci. Stále musíte mít na paměti, že rodiče doufají, že se děti od vás vrátí vzdělanější a vychovanější, než k vám přišly.
Dohledejte všem dětem jejich pastelky a propisky a zkontrolujte, že odcházejí opravdu v tom oblečení, které měly ráno na sobě. Nechcete přece před svými známými vypadat jako neschopný břídil, že?

Na závěr druhého dne si bohužel, musíte volno zasloužit. Po odchodu dětí si vezměte nějaký cizí, hustě popsaný sešit a zahrajete si na opravování písemek. Sešit pečlivě pročtěte a červeně podtrhejte všechna písmena s čárkou nebo háčkem. Požádejte svého partnera, aby to po vás zkontroloval a za každou chybu odložte z výplaty 20 Kč,  nebo si nechejte vyhubovat „rozčíleným rodičem“ (osobně doporučuji pro tuto roli zaangažovat tchýni).

Na třetí den bude přece jen příprava zapotřebí, i když krátká. Moderní metody výuky vyžadují, aby výuka byla praktická a názorná. Vy máte tu výhodu, že máte svoje povolání. Zvedněte telefon a zavolejte šéfovi, že příští den dovedete na exkurzi dvacet dětí, aby se podívaly, jak probíhá vaše povolání a v jakém prostředí pracujete. Zavolejte následně na psychiatrickou pohotovost a přesvědčete je, že pro vás není třeba jezdit, ani kdyby jim volal váš přímý nadřízený.

Třetí den vezměte děti na hřiště. Tam je postavte do řady, otočte se k nim zády a seznam dětí, který máte s sebou, odneste na lavičku na konci hřiště. Pak přepočítejte děti, ošetřete raněné, najděte ty, které utekly a můžete si zahrát fotbal, pokud ovšem znáte pravidla a máte píšťalku. Pokud ji nemáte, objednejte se hned po návratu z hřiště na krční oddělení kvůli hlasivkám.
Po návratu dětem vysvětlete, jak se mají chovat na hřišti a během hry a neuškodí ani ukázka základů první pomoci. Na závěr je nechejte napsat krátké povídání o tom, co se dozvěděly v prvních dvou dnech o vašem povolání - jistě je to potěší!
Dohledejte všem dětem jejich pastelky a propisky a zkontrolujte, že odcházejí opravdu v tom oblečení, ve kterém přišly. Obzvlášť špinavé svršky můžete přemáchnout v umývadle, aby jste ukázali svoji dobrou vůli.

Tím ovšem váš den nekončí - naši pedagogové jsou natolik nevytížení, že musí mít na starosti ještě nějakou drobnost, jinak by se ukousali nudou. Proto vyndejte všechny knížky z knihovny a seřaďte je podle abecedy.

Čtvrtý den vám asi několik dětí nepřijde. Protože máte za všechny po celou dohodnutou dobu odpovědnost, musíte nechat děti něco psát a obvolat jejich rodiče, aby jste měli jistotu, kde děti jsou. Nesmíte ovšem zapomenout, že sešity máte u sebe vy, protože do nich děti den předtím psaly povídání pro vás. Nejlepší bude, když si z hlavy vymyslíte krátký testík - asi tak deset otázek - a necháte děti přemýšlet. Za každou správně zodpovězenou otázku jim slibte nějakou odměnu. Pokuste se zjistit, jaké bonbony děti nesnášejí, a ty jim po jednom přidělujte. Určitě vás za to budou milovat a budou vám vděčné. (V pojetí mnoha matek je to ekvivalent jedniček - ty přece nejsou odměna, ty má učitel dávat samozřejmě!) Ve zbývajícím čase se věnujte nácviku jednoduchých dovedností a poučte děti o dalších aspektech svého povolání - mějte na paměti, že cílem pobytu u vás je děti vzdělat a vychovat!
Na závěr dohledejte všem dětem jejich pastelky a propisky a shrňte, co se dověděly pěkného.

Odpoledne máte celé pro sebe, jen je zapotřebí přečíst ta povídání, pod každé připsat něco povzbudivého nebo aspoň podpis, opravit testy a přidělit bonbóny. Zítřek je poslední den vaší výuky a tak by bylo dobré, aby jste výukové prostory vyzdobili trošku slavnostněji.

Poslední den samozřejmě nemůže končit dřív - rodiče vašich svěřenců na vás spoléhají! Protože jste na začátku týdne slíbili odměnu, přijdou jistě všechny děti. Proberte s nimi jejich napsaná povídání, zopakujte to, co se od vás dozvěděly a nechejte je opět debatovat o nových cenných poznatcích. Nechejte je opět připravit a zahrát krátkou scénku, protože jejich názor na vás a vaše povolání bude teď, po týdnu vaší usilovné práce, jistě nový a neotřelý. Na závěr jim rozdejte opravené testy a přidělené bonbóny a poděkujte jim pěkně za to, že s vámi strávily týden. Nezapomeňte zakončit tím, že je rádi zase brzy uvidíte.

V následujících týdnech se pokuste ignorovat sprosté poznámky dětí kolem vás a srdečně zdravte rodiče svých svěřenců. A jestliže se vám práce s dětmi zalíbila, zbývá už jenom jediné: pokusit se uchytit ve školství! Jen si včas uvědomte, že školní rok má deset měsíců a nikoliv jeden týden…  

 

         
Reklama