Ke konci 3. ročníku gymnázia odešla naše třídní na mateřskou a místo ní – světe div se – nastoupil mladý muž.
Krásný, štíhlý, kolem 30 let, tmavé vlasy, modré oči.  Pan profesor Marek.
Brzy nám tamtamy donesly, že musel odejít z jiného gymnázia kvůli aférce se studentkou – zařídila to jeho manželka. Prý takhle putuje již potřetí.

 

Jako učitel byl skvělý. Nedržel se knížky, ale vše prokládal vlastními zkušenostmi.
Všechny jsme se do něj zamilovaly. Koukaly na něj jako na svatý obrázek, pečlivě se strojily, lehce koketovaly. Ale pan profesor – nic. Nezabral ani na chmelové brigádě, ani na vánoční besídce.

Přišel slavný maturitní ples. Spolužačka Eva předtančovala. Měla bezvadného tanečníka a tak i potom byla v jednom kole.  Okolo pana profesora byl stále chumel zájemkyň o tanec. Možná nevšímavost způsobila, že pan profesor sám požádal Evu o tanec, potom ještě několikrát a na závěr jí políbil ruku. To se už pod Evou podlomila kolena.
Ale to ještě nebyl večer u konce. Po skončení plesu pozval pan profesor Evu a několik spolužáků do blízkého baru. Když ji potom doprovázel domů, nebylo pochyb, že mezi nimi něco je.
Sice se to snažili tajit, ale…

 

Eva ovšem výtečně odmaturoval, byla opravdu vzorně připravená. Krátce nato proběhl rozvod a ve výroční den plesu byla svatba.

Nikdo jejich svazku nedával naději na dlouhé trvání. Ale omyl, žili spolu až do smrti pana profesora, 40 let, šťastně a spokojeně.

 

V čem vlastně spočívá riziko vztahu mezi profesorem a studentkou?

Není to věkový rozdíl, ale hlavně rozdíl v míře životních zkušeností. Ty ovlivňují představu člověka o partnerském soužití.

Pro studentku je profesor zajímavý hlavně společenskou prestiží, autoritou,  rozhledem  a zralostí.

Učitel, který lásku nepředstírá kvůli sexu, ale skutečně opětuje, obdivuje hlavně čistotu a neposkvrněnost mladé, vnímavé duše. Takový ten pel, od kterého už on je vzdálený nejméně  jednu generaci.

 

Časem se ale dostaví zákonitý střet rozdílných pohledů na svět. Potom už záleží na těch dvou, zda jsou oba schopni určitých ústupků. Jeden už má pevný postoj, druhý ho teprve hledá – první věří svému rozumu, ten druhý zase svému citu…

Jakou zkušenost máte vy?

     
Reklama