Poruchy příjmu potravy se vyskytují od útlého dětství. Pěti procentům pacientů není ani 12 let. Děti vědí lépe, co je dieta, než jak normálně jíst. O tom, v čem rodiče chybují a jaké následky může nesprávné stravování mít, jsme hovořili s Petrou Uhlíkovou, vedoucí lékařkou Denního stacionáře pro adolescenty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak se k vám děti s poruchou příjmu potravy dostanou?
Hodně dětí k nám přichází na doporučení pediatrů, většinou s žádankou hubnutí nejasného původu. A to bývá téměř jistě porucha příjmu potravy, protože dítě prošlo vyšetřeními a na nic se nepřišlo. Stále častěji se na nás ale obracejí také sami rodiče. Řekla bych, že klesá strach z psychiatrizace.
Ne vždy je ale jednoduché přesvědčit dítě v pubertě, aby se šlo léčit. Jak by měli rodiče postupovat?
To je komplikované. Rodič by měl znát své dítě nejlépe a vědět, co na něj platí. Často jim radím takový fígl, ať dítě požádají, aby se šlo léčit alespoň kvůli nim. Samozřejmě ale záleží na tom, jak je adolescent vyspělý. Je však pravdou, že v té nemoci na něj někdy neplatí vůbec nic. Pak jen nutné dítě direktivně naložit a odvézt. Existuje i krajní cesta - přivézt ho sanitkou za asistence policie, pokud je už ohrožené na životě. Ale někdy je komplikované už jen přesvědčit rodiče, aby se jejich dítě šlo léčit. Často chtějí jen univerzální radu, kterou by problém vyřešili doma.
Je složité diagnostikovat poruchu příjmu potravy u dětí?
Ano. Pro diagnózu poruchu příjmu potravin nemusí dojít k poklesu váhy. Jako diagnostický znak stačí zpomalení nebo zástava tělesného vývoje. Stagnace váhy v poměru k výšce se obtížně poznává v prepubertálním období, kdy děti nerostou a nemění se několik let, ale k určitému vývoji přece jen dochází. Rok si tak nikdo nemusí všimnout, že dítě nejí, jak by mělo. A teprve s nástupem puberty začne dítě výrazně zaostávat za vrstevníky a zjistíme, že je u něj dlouhodobá problematika v příjmu potravy. Může dojít k poruchám, které v době vývoje zasahují do organizmu a mohou mít celoživotní následky v podobě zástavy nebo zpomalení růstu, častou komplikací je také neplodnost.
Jsou děti dobrými pacienty?
U dětí je při léčbě nutná podstatně větší důslednost. Mají větší odpor než dospělí, regredují k vývojově mladšímu chování a často nespolupracují. Jejich chování pak nezřídka vede k rozvratům v rodině. Někdy až tak, že rodiče uvažují o rozvodu, protože se nedokážou shodnout.
Pro léčbu je přitom asi důležité, aby rodiče spolupracovali, že?
Základem je, aby docházeli na společné terapie. Při léčbě všechno sdělujeme dítěti a současně i rodičům. Není možné domlouvat se s rodiči za zády dítěte. Pro mě osobně je vždy klientem dítě a rodiče jsou tam pro to, aby mu pomohli. Dítě by se mělo cítit maximálně bezpečně, aby spolupracovalo.
Všechny děti s poruchami příjmu potravy asi nemusí mít problém s hubnutím.
Poruchy příjmu potravy tvoří celé spektrum. Poměrně častým syndromem je také vybíravost v jídle. Děti nezaostávají ve vývoji, jedí dostatečné množství potravin, ale jen velmi omezené množství typů jídel. Stále častěji se setkáváme s dětmi, které neumí jíst příborem. Jsou zvyklé na fast food, kde jedí rukama. Když je k obědu omáčka, máme někdy problém vysvětlit jim, že se to jí vidličkou a nožem. Zkrátka je učíme jíst příborem.
Takže je to o tom, že děti chodí za zády rodičů do fast foodů?
Problém není jen v dětech. Ve fast foodech se stravují i jejich rodiče. Máme často rodiny, kde děti řeknou, že maminka v životě nevařila. Jídlo si objednávají, nebo jedí namazané pečivo. A rozhodně to není výjimka. Měli jsme tu i chlapce z dobře situované rodiny, který říkal, že chodí na jídlo do restaurace, většinou ale pizzerie. Prý jediné, co doma vaří, jsou palačinky. Ovšem z již hotového těsta. Ta úroveň je opravdu hrozná. Lidé kupují hotové potraviny, a o to konzumují víc nezdravých barviv a podobně.
Čtěte také:
- Helena Máslová: „Mateřství ženy oslabuje a vystavuje sociálním rizikům.“
- Adéla Gondíková: „Dítě by mi teď hrozně pomohlo.“
Nový komentář
Komentáře
všichni jsme si tím jednou prošli
, někomu to trvalo déle a někomu to šlo po pár týdnech. naučit děti jíst příborem je jak je naučit na nočník 
Super článek! Důležitý je podle mě ale i výběr příboru, ale to asi znáte, i dospělým se s některými příbory jí lépe než s jinými. Super je třeba http://www.vetroshop.cz/banquet-3-dilna-sada-detskych-priboru-caterpillar-s-plastovou-rukojeti/d-64278/.
Akdar — #10 tak to bych nepovažovala za takový problém, tak prostě snědí suchý rohlík..
my doma jíme rukama všichni, kálet chodíme na zahradu a vidličkama se škrábeme ve vlasech a děti prospívaj celkem dobře
kantor10 — #2Normální rohlík se salámem nebo šunkou ve školce občas mají, ale většina dětí salámek i šunčičku z rohlíku sundá a řeknou, že to nemají rády. Asi jim víc chutná normální suchý rohlík.
Klára Wimmerová — #7 Abych řekla pravdu,trochu mě udivuje,co píšete.Přece naučit držet dítě v ruce příbor je něco tak samozřejmého,jako ho naučit mluvit,vyměšovat,chodit...jistěže si dneska mladí rádi zajdou někam do rychlého občerstvení,ale nevěřím tomu,že se denně ládujou bagetou,nebo pizzou.Nemusí doma vařit každý den,ale snad ještě ví,jak se drží příbor.A naučit to i dítě mě přijde naprosto normální.Vůbec by mě nenapadlo,že jsou teda takoví "neadrtálci",kteří to prostě neumí,nebo ho nepoužívají.Každý člověk se občas dostane někam do společnosti,k rodičům,na návštěvu a tam co? Budou přemýšlet kam s vidličkou a nožem?
Kadla — #3Malé děti, tedy asi do šesti let, by neměly jíst celozrnné pečivo. Jejich zažívání na to ještě připravené. Stejně tak nesvědčí starým lidem. A to obarvené karamelem není ani chutné, ani zdravé. Že by neměly jíst ani uzeniny, každý den sladkosti, slané jídlo, to nepopírám.
kobližka — #6 Otázka je, jak a jestli vůbec příbor používá matka dítěte. Pokud nakupuje obložené bagety a večer objedná pizzu, kterou také není problém sníst rukama... já bych tomu věřila.
A že se dneska v mnohých rodinách vůbec nevaří, o tom snad ani nemusíme polemizovat. Mezi mými vrstevnicemi (třicet plus) jsou ty, které pravidelně vaří, v naprosté menšině.
Sama jsem také několikrát viděla, že dítko (náctileté) „stolovalo“ jako s odpuštěním prase, ale to už je zase na další téma...
Já jenom podotknu,že jíst příborem snad dítko DOMA učí každá matka,ne? Na to netřeba odborníka.Nebo se celá rodina stravuje po fast foodech? To pochybuju.Zrovna jako pochybuju,že by rodič nevěděl,že se tam jeho potomek více,či méně pravidelně stravuje
Zrovna ten odstavec o tom,že mnohé děti neumí jíst příborem,mě připadá,jako by ta robátka byla nějakým novodobým Tarzanem 
No a nějak se mi nechce věřit tomu, že by například 12leté dítě neumělo jíst příborem. Možná jako výjimka, jedno z mnoha. Hromadný jev to určitě nebude. Spíš bych si tipla, že robátka jsou jednak trošku líná, druhak trošku rebelují, a za třetí jim to třeba nechutná, takže to prostě jíst nechtějí. Ani příborem, ani ničím jiným.
Ovšem to by paní měla vědět, když s dětma pracuje roky, já jí do řemesla fušovat nechci. 
Sama jsem měla s dětma jiný problém - synci sež... snědli všechno, co našli, v množství jako pro regiment, a nebylo to na nich vidět, vypadali jako oteklá nit, žebra by se dala počítat, a bejt to dneska, asi by mi je sebrali a poslali na výkrm, byla bych v podezření, že je zavírám do sklepa, o tvrdém chlebu a suché vodě.
Kadla — #3 Při bližším průzkumu se totiž zjistí, že tmavé pečivo je úplně to samé jako "bílé", jen je obarvené karamelem. A někdy je toho karamelu moc a pečivo má po něm pak hnusnou pachuť. To si fakt radši koupím to bílé.
kantor10 — #2A proč by u vás tmavé pečivo nikdo nejedl? Vždyť je chuťově lepší než ty prázdné "gumové" bílé rohlíky... Moje děti teda naopak ohrnují nos nad bílým pečivem.. A chleba si pečeme doma svůj vlastní kváskový..
ZdenaZ — #1ono je to těžký.Náš malej si stěžuje,že tam mají maso tvrdý a nedá se pokousat.Některý pomazánky bych nejedl taky a hlavně je mají pořád dokola.Za sedum měsíců jsem neviděl,že by měli normální rohlík se salámem.Ono je hezký,že je chtějí stravovat zdravě,ale my to taky nejíme.Tmavý pečivo by u nás nikdo nejedl a to nemluvím o cereáliích a podobných věcech.
celý článek je holá pravda vidím to na dětech v mateřské škole kdy odmítají chléb s pomazánkami, tmavé druhy pečiva o masu ani nemluvím na otázku co doma jíš odpoví většina pizzu,kinder řez apod.