Proč je pro nás vitamín D důležitý? O co se v těle stará?
Vitamín D má celou řadu funkcí. Podílí se na regulaci přibližně 200 genů, působí jako hormon, reguluje hladiny vápníku a fosforu, správný vývoj kostí, má antiproliferační efekt (působí proti nádorovému bujení) a imunomodulační efekt (reguluje imunitní funkce), působí antidepresivně a tak dále.

Malina-prim.jpg
Foto: Se souhlasem MUDr. Pavla Maliny, Ph.D.

Jak se může projevit nedostatek vitamínu D? A v čem může ohrožovat konkrétně ženy?
Nedostatek vitamínu D vede k celé řadě zdravotních problémů a nemocí. Urychluje takzvané řídnutí kostí, tedy osteoporózu, jeho závažný nedostatek může vyvolat rachitidu – křivici. Ve stáří vlivem nedostatku vitamínu D dochází k rychlejšímu úbytku svalů, což vede ke svalové slabosti a vysokému riziku pádů s možnými následky – zlomeniny, úrazy hlavy a podobně. Nedostatek vitamínu D vede ke zvýšenému výskytu depresivních poruch a nádorových onemocnění. U žen po menopauze vede nedostatek vitamínu D k rychlejšímu úbytku kostní hmoty a rozvoji osteoporózy. Při těhotenství a kojení způsobuje nedostatek vitamínu D a vápníku (při jeho zvýšené potřebě pro výživu plodu a kojence) zhoršenou pevnost kostí a zubů.

Kolik je doporučená denní dávka vitamínu D? Dosáhneme jí vždy přirozeně, tedy ze slunce nebo ze stravy?
Doporučená dávka vitamínu D se liší v závislosti na pohlaví a věku. U žen se převážně pohybuje mezi 800 – 1 600 mezinárodních jednotek (IU) denně. Bohužel, v našich zeměpisných šířkách u naprosté většiny osob pouhé pravidelné vystavení slunečnímu svitu nestačí. U žen pozorujeme dostatečné hladiny vitamínu D výjimečně, a to u takových, které tráví prakticky celé léto v plavkách na slunci na koupalištích či zahrádkách. Tento přístup však při nepoužití opalovacích krémů s adekvátním ochranným faktorem vede ke zvýšenému riziku kožních nádorů. Použití opalovacího krému ale zase naopak snižuje tvorbu vitamínu D v kůži. Proto platí jako vždy „všeho s mírou“ a prakticky každá žena potřebuje k dosažení odpovídajících hladin jeho zvýšený přísun ve stravě, což málokdo zvládne. Proto je většinou nutná jeho suplementace potravinovými doplňky. Nebo přímo léčivými preparáty, které jej obsahují.

Můžeme se vitamínem D naopak předávkovat?
Teoreticky ano, ale velmi vzácně. Historicky se taková otrava uvádí u lovců ledních medvědů, kteří jedli jejich játra obsahující extrémní dávky vitamínu D (cholekalciferolu). V dnešní době se velmi raritně stává, že pacient užívá (většinou omylem) násobně větší dávky preparátů s vitamínem D, než je doporučeno (například 20 až 30 kapek denně místo dávkování 1x týdně). Předepisující lékař by toto měl odhalit ze zvýšené spotřeby a pacienta poučit.

Je nutný každodenní přísun, nebo se v těle ukládá a můžeme ho čerpat postupně?
Možné je dávkování 1 až 2x denně, nebo 1x za týden (adekvátně vyšší dávka), méně časté dávkování než 1x týdně se nedoporučuje. Obecně je potřeba vitamínu D větší v zimě, kdy se prakticky netvoří v kůži, takže je potom na jaře hladina u všech osob nejnižší.

Liší se vitamín D živočišného a rostlinného původu? Je některý z nich pro nás lepší?
Rostlinný vitamín D se nazývá ergokalciferol (D2), živočišný cholekalciferol (D3). Ergokalciferol je obsažen v některých rostlinách. Cholekalciferol v oleji z rybích jater, v tučných rybách či ve vaječném žloutku a tvoří se vlivem slunečního záření v naší kůži. Jejich účinek je podobný, některé studie však naznačují, že cholekalciferol je o něco účinnější.

Kdy jsou ženy nedostatkem vitamínu D nejvíce ohroženy?  
Je to určitě v těhotenství a při kojení, kdy je potřeba výrazně vyšší s ohledem na vyvíjející se plod a kojence. Dále při dospívání, kdy se zhruba do 25 let věku tvoří maximum kostní hmoty, které poté již jen postupně ubývá. Také po menopauze, kdy vyhasíná vliv ženských hormonů – estrogenů na kost, dochází k rychlému úbytku kostní hmoty a vitamín D jej pomáhá zpomalovat. Ve stáří pak je kost ve stadiu, kdy již došlo k významnému úbytku kostní hmoty a stoupá riziko zlomenin. Navíc starší ženy (ale i muži) mají obecně vitamínu nedostatek z vícero důvodů. Proto je třeba vitamín D doplňovat ke snížení rizika zlomenin a také i s ohledem na jeho další účinky.

64ae748997fb0obrazek.png
Foto: Shutterstock

Jak může nedostatek vitamínu D ublížit těhotné ženě nebo plodu? Proč ho ke správnému vývoji plod potřebuje?
Nedostatek vitamínu D v těhotenství může přispět k rozvoji osteoporózy, gestačního diabetu mellitu (těhotenské cukrovky) a preeklampsie u těhotné ženy. U plodu snižuje vitamín D riziko vrozených vývojových vad miminka, protože pozitivně působí na celkový vývoj a růst plodu, a to směrem k normální porodní hmotnosti. Nízká hmotnost narozeného dítěte je spojována s několika možnými riziky. Děti, které mají po porodu hmotnost nižší než 2 500 g, mají vyšší riziko vzniku astmatu, diabetu, zvýšeného krevního tlaku, cévních mozkových příhod, srdečního infarktu nebo jiného onemocnění srdce. Právě nedostatek vitamínu D u plodu je podezříván z příčiny nízké porodní hmotnosti.

Lze nějak poznat, že trpíme nedostatkem vitaminu D?
Viditelné příznaky nedostatku vitamínu D se projevují až při déletrvajícím a těžším nedostatku: vypadávání vlasů, pomalé hojení ran, bolesti svalů a kostí, zvýšená kazivost zubů, zvýšené riziko řídnutí kostí (osteomalacie, osteoporózy a zlomenin kostí, u dětí může dojít k rozvoji křivice - rachitis). S jistotou dokáže nedostatek vitamínu D odhalit jen laboratorní test z krve.

Musí nás na tento test poslat praktický lékař?
Ano, ale běžně se testování hladiny vitamínu D provádí jen u určitých skupin osob. Jsou to senioři, ženy po menopauze, osoby s poruchami vstřebávání živin při nemocech zažívacího traktu a v případě některých dalších chorob.

A v těhotenství? 
Automaticky se hladina vitamínu D nevyšetřuje ani v těhotenství. Nicméně každý má možnost test podstoupit jako samoplátce.

Kdy by měla žena takový test podstoupit, třeba i jako samoplátce?
Důležitá je hladina vitamínu D na začátku těhotenství, aby se případně rychle upravila, dále pak u žen po menopauze a u seniorů nad 65 let, kdy výrazně stoupá riziko osteoporózy.

MUDr. Pavel Malina, Ph.D. se narodil v roce 1976 v Pardubicích. Po absolvování Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové nastoupil v roce 2000 na Interní oddělení Nemocnice Písek. O pět let později přešel na Oddělení klinické biochemie, kde od roku 2008 zastává pozici primáře a pracuje jako specialista na vnitřní lékařství, klinickou biochemii, klinickou výživu a intenzívní metabolickou péči. Má na starosti vedení laboratoře klinické biochemie, práci v ambulanci pro pacienty s poruchami metabolismu tuků a poruchami výživy. Zároveň působí jako náměstek pro zdravotní péči a člen představenstva.

Zdroj informací: rozhovor s MUDr. Pavlem Malinou, PhD.

Čtěte také:

Reklama