Milá redakce,
přemýšlela jsem, jestli znám nějakou městskou legendu, a když už jsem to pomalu vzdávala, došlo mi, že ji mám přímo u nosu. Stačilo se podívat ven z okna, vidět věž kostela a hned mě to doslova trklo...
K našemu městečku se totiž jedna taková váže. V našem znaku máme kozla, ale jak jsme k němu přišli? Nevím, jestli to popíšu přesně po pravdě, ale aspoň se tomu trochu přiblížím.
V dřívějších dobách se u nás o pouti shazoval kozel z věže. Vyvedli ho nahoru, kde mu podřízli hrdlo, a poté ho shodili dolů. Tam již čekali nedočkaví občané a krev, která se z kozla řinula, pili. Věřili, že jim přinese zdraví a sílu po celý rok.
Jeden rok se jim ale kozla podařilo špatně podříznout a traduje se, že milý kozel přežil a se zlomenou nohou všem utekl do nedaleké vesnice, kde ho potom dohonili a dílo dokonali.
Jestli je tomu opravdu tak, to opravdu nevím, ale faktem je, že ve znaku kozla máme, dokonce stojícího... A každoročně se u nás kozel shazuje z věže znovu, ale tentokrát již jen slaměný.
Janynka76
Milá Janynko,
tohle mi připadá skutečně zajímavé. O takovém zvyku slyším poprvé. Jak je to dlouho, co se neshazuje živý kozel? A z jakého kraje vlastně jste?
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Fuj! ty měli ale chutě
To muselo bejt brutální
No, tak tohle jsem četla v Jiráskově kronice U nás. a dělo se to v Hronově ještě v 19. století. Jen lidi tu krev nepili, ale schovávali si ji a sušená pak měla údajně léčivé účinky.
janynka76: tak to jsem ani nevěděla,a to vás máme za humny
s tím živým kozlem,to muselo být psycho,aspon,že už ho vyměnili za slaměnýho
slámovej je bezva,ale ted občané pijí krav sobě?
no to musel být zážitek stejně dřív měly nápady a věřily všemu možnýmu / pít krev / jenom pomyslím a má husí kůži
Ježiši, to je teda městká legenda. Chudák kozel:-( No ale co se dá dělat, nějak ty legendy vzikat museli, že?
no fujtajxl
... Jak staré to jsou dřívější doby?
Nyoghta: Jenže to už si mohl kdokoliv přidat, je to přeci jen legenda... Tak jak jsem koupila, prodávám... Je klidně možný, že to bylo trochu jinak
jen si přečtěte staré pověsti různých krajů a měst, to je jeden horor za druhým...
arjev: Nu jasně... a kde máte kozla vy? V kterých Čechách?
Na svatého Jakuba se kdysi takové věci děly nejen ve vašem městě. Někde jsem četla, že to byl u nás docela rozšířený zvyk. Ale to pití krve je pro mně (nechutná) novinka.
gerda: dnes nejsou popravy, ale lidi se chodí dívat na bouračky, povodně, zřícené domy, je to v nás
editorce Aničce: znak máme asi od 16.století, myslím si, že i tak nějak to shazování přestalo.
janynka76:takže v Jižních Čechám musím být opatrná
Jo, v Praze se kdysi vyhazovali z okna radní, možná to nebyla špatná tradice
Politici se na a ne dohodnout...
janynka76: díky,to si najdu,my máme také kozla,ale jen horní část.Dáme je dohromady?
mazec
Hm, tohle byly docela drsné zvyky, někde zase měli stínání berana a obzvlášť veselým zvykem konkurenčních chasníků bylo nasypat beranovi tajně za krk písek, aby se stínání nepovedlo. Ještěže to vrchnost zakázala. Lidi jsou vůbec divná pakáž, není to přece ještě tolik století, co se chodili dívat na popravy tak, jako my dnes do kina na filmy a ani jim nepřišlo, jak je to hrozné. Stejně tak s těmi zvířaty - nikdo nepřemýšlel nad tím, co to zvíře cítí.
Chica: Kdepak....my jsme mírumilovní.. A jsme městečko v jižních Čechách.