Foto: Profimedia
Aktuálně se jedná o váš druhý ročník, kdy jste ambasadorem Makro Czech gastro festu, prý vás přesvědčil první ročník k vaření, je to tak?
První ročník mě naprosto nadchl. S Makrem spolupracuji od minulého roku a mám pocit, že se každým měsícem trochu zlepšuji nebo se naučím něco nového. Gastro fest je fantastický v tom, že si tam každý najde to své, může ochutnávat, cítit, vidět a inspirovat se všemi smysly. To je na této akci krásné.
Jak se stalo, že se z profesionálního "ohřívače", jak jste se nazval, stala tvář gastro festivalu?
To by mě také zajímalo. Ne, vážně, mám nesmírně rád nové výzvy a rád se pouštím do věcí, které neovládám. Rád se učím praxí, jsem spíše samouk. Tady mám však výhodu, že samoukem být nemusím, protože mám po svém boku například Dominika Unčovského, vítěze soutěže Bocuse d’Or, který mi pomáhá a dává mi různé tipy. Snažím se je nezapomenout! Zároveň je to skvělá příležitost, jak přivést k vaření mladé lidi, kteří třeba zatím stojí mimo svět gastronomie. Myslím si, že úkolem každého ambasadora je přilákat jinou cílovou skupinu na festival. Já se snažím dostat tam co nejvíce mladých lidí, kteří se chtějí něco nového naučit a ochutnat.
Znamená to tedy, že jste z kuchyně odstranil mikrovlnnou troubu a nakupujete nové kuchyňské nástroje?
Mikrovlnná trouba tam sice zůstala, ale nyní ji používám už jen na občasný večerní popcorn, jinak jsme ji zcela eliminovali. Naopak nyní dostává pořádně zabrat klasická trouba. Nedávno jsem si například pořídil pekáč na husu, který jsem však musel vrátit, protože byl větší než moje trouba. Nakonec jsem tedy pořídil menší. Zažívám spoustu veselých momentů při svých kuchařských experimentech, je to zábava, která mě velmi baví. Zároveň je to pro mě skvělé odreagování a objevování krásy vaření, kterou znali už moje maminka, tatínek, babička i dědeček. Všichni u nás v rodině vařili. A to s sebou nese i příležitost, že mohu někoho pohostit, je to nádherný pocit, když lidem chutná a já vím, že jsem připravil něco dobrého.
Jak je možné, že jste byl "ohřívačem", když u vás doma všichni vařili? Nikdo vás k tomu nevedl?
Naopak si myslím, že právě proto jsem nikdy vařit nemusel, všichni se mě snažili pohostit. Přesto jsem ale babičce koukal pod ruce, nejraději při pečení cukroví. Od malička jsme s ní dělali až osmadvacet druhů vánočního cukroví. Jestli se v něčem orientuji dobře, pak je to právě toto! Možná i tam vznikla moje láska ke sladkému. Proto mě hodně baví sledovat cukráře a rád bych se od nich něco přiučil. Možná si u Ivety Fabešové zjistím, jak to dělají oni, protože to mě opravdu fascinuje.
Máte opravdu rád výzvy! Přijde vám běžné vaření příliš jednoduché? Už míříte do vysoké cukrářské?
Rád si to střídám. Stejně jako někdo občas vaří, jindy peče nebo míchá koktejly, i já rád zkouším různé techniky. Co mi přijde pod ruku nebo co je zrovna tématem měsíce v programu „Cook like a pro", do toho se pustím, a je to vždycky zábava.
Jak důležitá je pro vás prezentace jídla?
Velmi důležitá. A zároveň je to moje slabá stránka, plating, tedy způsob servírování jídla. Mám pocit, že tu omáčku nikdy nenaliji na talíř správně! Ale vizuální stránka hraje obrovskou roli, protože jíme i očima. Na druhou stranu někdy je jídlo tak krásné, že je skoro škoda ho sníst, což se často stává u dezertů. Nicméně prezentace je zásadní součástí zážitku z jídla.
Co je váš současný majstrštyk, kterým se nejraději pochlubíte?
Já mám velmi rád italské rizoto, protože mi přijde, že je to jednoduchý recept, který je ale mimořádně efektivní. Když se povede a použijete kvalitní ingredience, dokáže udělat hotové divy. Navíc je to jídlo, které můžete připravit ve velké pánvi a pohostit třeba dvanáct lidí najednou, takže je to pro mě takový radostný recept. No a když přijde návštěva, často se pouštím i do různých experimentů a snažím se naučit připravovat jídla, která mám rád a která bych chtěl umět dokonale. Třeba kynuté ovocné knedlíky, to byl velký zážitek. Asi mi ještě chvíli potrvá, než je zvládnu opravdu dobře. Při prvním pokusu jsem měl pocit, že jsem vytvořil spíš lepidlo než těsto na knedlíky. Ale metoda pokus–omyl je jedna z mých nejoblíbenějších, protože se u toho člověk nejen učí, ale často se i hodně nasměje nad tím, co mu v kuchyni občas vznikne pod rukama.
Nejste líný uvařit si jenom sám pro sebe?
Přiznávám, že vařit sám pro sebe mě samozřejmě nebaví tolik jako připravovat jídlo pro někoho dalšího. Na druhou stranu je skvělý pocit vědět přesně, co jím. Učím se také dělat efektivní nákupy, jdu do obchodu s jasným plánem, co budu potřebovat, abych vše spotřeboval a minimalizoval plýtvání. Když mi něco zbude, přemýšlím, co z toho ještě vytvořit, aby to nevyšlo nazmar. Vaření ze zbytků je někdy docela zábavné, protože vás nutí být kreativní. Celkově mám pocit, že mě vaření učí spoustu věcí, vnímat suroviny, poznávat jejich kvalitu, což je samostatná disciplína. A pokud se na něco těším na letošním Gastro festu, tak nejen na návštěvníky a ochutnávky, ale i na nové dovednosti, které tam získám.
Takže inspiraci pro vaše recepty čerpáte od velkých kuchařů?
Někdy ano, ale často se inspiruji i tím, co děláme s Dominikem v programu „Cook Like a pro“. Nebo narazím na zajímavý recept na internetu, který mě zaujme, a řeknu si: „Tohle bych mohl zkusit, nevypadá to tak složitě.“ Což bývá občas zrádná myšlenka, protože realita je někdy mnohem složitější, než se zdá. Jeden z mých nejoblíbenějších receptů je vlastně úplně jednoduchý, pečený losos s bramborem. Když máte čerstvé a kvalitní suroviny, výsledek je naprosto skvělý, i když samotná příprava je maximálně jednoduchá.
Na koho se letos nejvíc těšíte? Máte nějakého favorita, kterého si nenecháte ujít?
Určitě se těším na Zdeňka Pohlreicha, to je jasné. Kdo by se netěšil na Zdeňka? Ale zároveň jsou tam i zahraniční hosté, kteří mě vždycky překvapí, jsou to kuchaři, které třeba neznám, protože v gastronomii nejsem tak zběhlý. Pak mě ale fascinuje jejich příběh a to, co dokázali. Minulý rok mě hodně zaujala Kristýna Němcová. Měl jsem možnost moderovat její kuchařskou show a bylo úžasné sledovat ji při práci i se dozvědět více o její cestě a úspěších v tak mladém věku. Teď její kariéra pokračuje dál a já se těším, že se letos opět potkáme – už jako trochu známí – a já zjistím, co nového se naučila a co nám předvede.
4. a 5. dubna 2025, se v Pražském O2 universu uskuteční třetí ročník národního gastronomického festivalu MAKRO Czech Gastro Fest. Na ploše 13 000 m² ve čtyřech patrech O2 univerzum se představí třináct tematických sekcí, přes 100 vystavovatelů a více než 200 odborníků z oblasti gastronomie. Akci si rozhodně nenechte ujít. |
K tématu jsme také psali:
Největší gastronomická událost roku MAKRO Czech Gastro Fest 2025 odstartuje za měsíc
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář