Mrazy na přelomu roku přišly tak akorát, aby byla možnost uchovat ve studenu to velké množství zbylých pokrmů a napečených dobrot z Vánoc, které už se do ledničky nevešly. Přemýšleli jste však, co byste dělali, kdyby přišla obleva? Jedna varianta by byla jídlo rozdat nebo vyhodit. A nebo se zbavit podobných starostí na několik let a pořídit si domů mrazák.


Aspoň malý příruční mrazák bývá zpravidla součástí každé chladničky. U některých kombinovaných přístrojů může mít mrazicí část skoro stejnou velikost jako chladicí. Mnohé domácnosti však stále dávají přednost samostatnému mrazáku. V tomto případě si mohou vybírat ze dvou typů - zásuvkový nebo truhlicový. U zásuvkových, můžete se setkat i s pojmenováním skříňové, dáváte potraviny podle druhů - kdo by to řekl - do zásuvek.

Věci jsou v nich celkem přehledně uložené, zvlášť když máte novější typy, kde jsou šuplíky z průhledného materiálu. Rychlá orientace je totiž poměrně důležitá. Stačí krátká doba, aby se vnitřek přístroje ohřál. To nesvědčí skladovaným potravinám a po každém otevření mrazák začne pracovat na větší výkon, čímž se zvyšuje i spotřeba energie a prostor se pokrývá námrazou.



U truhlicových mrazáků, pro které se také používá označení pultové, riziko rychlejšího ohřívání nehrozí. Navíc sem můžete uskladnit i velké potraviny. Celou krůtu byste do zásuvkového přístroje pěchovali jako Mr. Bean do mikrovlnky. Do truhlicového se však vejde bez problémů. Tyto typy však mají i svoji nevýhodu - hůř se v nich udržuje pořádek a ve velkém prostoru nemáte dobrý přehled, kde co je. Sice i k nim výrobci dodávají pro lepší orientaci různé koše a další doplňky, ty však pojmou pouze málo potravin.

Zatímco zásuvkové mrazáky se vejdou i do menších bytů, neboť se vyrábějí v šířce 50 a samozřejmě 60 cm, pultové potřebují mnohem více prostoru. Sice se vyrábějí i menší, které mají objem kolem 100 litrů, k nejprodávanějším však patří střední velikosti mezi 250 až 350 litry.



Mezi údaje, které byste měli při nákupu mrazáku sledovat, a je jedno jestli si vybíráte vestavné či volně stojící, patří podobně jako u chladničky energetická třída. Jde o výrobek, který máte zapojený v síti neustále a na účtu za elektřinu potom poznáte, jestli patří do nejšetřivější třídy A nebo třeba do C. Rozdíl může být i několik set korun ročně.
Jistě jste si už také všimli, že na mrazáku najdete piktogramy s několika hvězdičkami. A podobně jako u koňaku platí, že čím více hvězdiček, tím lépe. Hvězdičky totiž ukazují, jaké minimální teploty lze uvnitř dosáhnout. A při nižších teplotách můžete potraviny déle skladovat. Jedna hvězdička zpravidla odpovídá šesti stupňům. U mrazáku s jednou hvězdičkou dosáhnete tedy nejnižší teploty jen - 6 stupňů Celsia, což je vhodné pouze pro krátkodobé zmrazení potravin na den či dva. U mrazáků se čtyřmi hvězdičkami klesá teplota na hranici -24 až -27 stupňů Celsia. Tady pak můžete bez problému uchovávat potraviny o nějaký ten měsíc déle, než bývá uvedeno na obalech. Ale pamatujte, že potravinám dlouhé skladování na kvalitě rozhodně nepřidá.

ilustrační foto Miele a Liebherr
Reklama