Zvířata nás provázejí od pradávna. Ta první jsme domestikovali někdy na přelomu starší a mladší doby kamenné, pravděpodobně 12 tisíc let př. Kr. Podle vědců však důvody domestikace řady druhů zřejmě nebyly hospodářské, jak jsme se dříve domnívali, ale kultovní – domestikovaná zvířata byla chována jako oběti bohům. Teprve později je člověk začal využívat k hospodářským účelům.

Slavná „uvařená“ lajka
Prvním „kosmonautem“, který dosáhl oběžné dráhy Země, se 3. listopadu roku 1957 stala fenka lajky. Nepočítalo se ovšem s tím, že se zvíře vrátí zpět živé. Po provedení řady měření mělo být usmrceno otrávenou stravou.

Ani k tomu však nedošlo. Podle odtajněných informací lajka zemřela na přehřátí cca pět až sedm hodin po startu, protože termoregulace v kabině nefungovala správně a teplota se držela na 40 °C. Následovala tak osud řady dalších zvířat, která zaplatila životem za výzkum vesmíru před ní i později. Američané se přitom od Rusů lišili pouze tím, že používali opice.

Cesty domestikace
Některá zvířata jsme domestikovali cíleně – například tury, ovce, kozy či koně, jiná se domestikovala vlastně sama, životem v blízkosti lidských sídlišť – například psi, kočky nebo holubi. V takových případech mluvíme o samovolné domestikaci. Také míra domestikace zvířat – jejich závislost na člověku – je různá. Některá by už bez lidské pomoci nepřežila, jiná se bez problémů vracejí do přírody.

Práva zvířat
Zatímco divoká zvířata byla zpočátku považována za samostatné bytosti, někdy náležející pod ochranu bohů, ta domestikovaná se brzy stala majetkem člověka. To však samo osobě nebylo příčinou chování, které bychom dnes označili za týrání zvířete – se zvířaty se mnohdy nezacházelo jinak než s lidmi, někdy dokonce lépe. A i když některá náboženství a filosofické směry hlásaly „neubližování“, praxe většiny byla jiná. O právech člověka v moderním pojetí, bez ohledu na rasu, vyznání, pohlaví, a do jisté míry i činy, se dá mluvit až od poloviny dvacátého století. O právech zvířat se začalo vážněji diskutovat až v šedesátých a sedmdesátých letech, i když úvahy o ochraně zvířat najdeme už u Schopenhauera nebo Schweitzera. 

Umění? Umírající pes
Kostarický umělec Guillermo Habakuk Vargas se proslavil „dílem“, které předvedl na vernisáži výstavy v galerii Códice v Nikaragui. Hlady umírající fenku přivázal do rohu místnosti a nad ni ze psích sucharů vyskládal: „Jsi to, co čteš.“ Fenka v průběhu výstavy zemřela.

Padesátiletý umělec sklidil doslova vášnivou kritiku – byl nazván „zvířecím Mengelem“ a lidé po celém světě sepsali řadu protestních petic. Vargas se však hájí. Jeho úmyslem prý bylo poukázat na to, že v Kostarice každodenně umírají desítky tisíc toulavých psů a nikoho to nezajímá. Zatímco když jedno takové zvíře vystaví, všichni hned křičí. Podle Vargase jeho „artefakt“ poukázal na obrovskou přetvářku mezi lidmi. A ochránci zvířat by místo protestů měli raději přispět třeba na budování útulků nebo kastraci toulavých zvířat.

Fenka, kterou pro umělce chytily děti, prý byla nemocná, a stejně by zemřela někde na ulici. Takhle byla „jen“ půl hodiny přivázána na výstavě.

Zdroj: ZDE

Dědictví osvícenců
Moderní doba přináší ve vztahu ke zvířatům řadu paradoxů – na jednu stranu je stále poznamenána dědictvím humanismu a osvícenství – ač například Voltaire a Jean-Jacques Rousseau týrání zvířat kritizovali, obecně bylo blaho člověka ospravedlněním pro cokoliv – na druhé straně je přeplněna sentimentem lidí, kteří často ani v bližším kontaktu se zvířaty nežili, maximálně vlastní domácího „mazlíčka“, ale oddaně bojují za to, co považují za „zvířecí práva“.

Od sentimentu ke lhostejnosti
Právě tito „bojovníci za práva zvířat“ jsou často a zdaleka ne vždy neprávem obviňováni z neznalosti, výběru líbivých témat, plytkého sentimentu a podle řady odborníků napachájí více škody než užitku. Skutečná ochrana zvířat totiž vyžaduje hlubokou znalost problematiky. Na druhé straně je zde, a zdaleka nejen v rozvojových zemích, patrná ignorance a neochota řešit problémy zvířat – nedokonalou právní úpravou počínaje, přes neochotu týrání zvířat stíhat, až po prostou lhostejnost lidí, kteří se nezajímají, jestli jejich oblíbená kosmetika byla či nebyla testována na zvířatech.

Více zde: http://animalrights.webz.cz/
http://www.ochranazvirat.cz/czech/

Chcete vědět, jaká kosmetika a výrobky pro domácnost nejsou testovány na zvířatech?

Zajímáte se při nákupu o to, jestli prostředek nebyl testován na zvířatech? Co si myslíte o využití pokusných zvířat v medicíně? A v kosmetice? Co říkáte „dílu“ kostarického umělce? Jíte potraviny z velkochovů? Nebo jste rovnou vegetariánka?

Reklama