Týrání může mít spoustu podob. Od toho psychického, kdy je oběť deptána výhrůžkami, nadávkami, strašením, výsměchem nebo třeba zavíráním do temné místnosti, až po násilí fyzické. Podle Fondu ohrožených dětí dochází nejčastěji k surovému bití, kopání, mlácení hlavou o zeď, trhání vlasů, pálení cigaretou, popálení o rozpálená kamna či jiný spotřebič, opaření, svazování, topení nebo dušení. Za týrání je ale považováno také odpírání stravy, nebo prudké třesení s malým dítětem, házení s ním do postýlky či po místnosti. Právě kojenci a batolata jsou totiž vzhledem ke své zvýšené zranitelnosti a naprosté bezbrannosti nevíce ohroženy smrtelnými následky.

Týrání z hlediska trestního zákona
Za týrání se považuje zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které postižená osoba pro jeho krutost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří.

Děti to samy nezvládnou

Málokdy jsou to týrané děti, které na své trápení upozorní. A to zvláště pokud se na nich tohoto zločinu dopouští jejich rodiče. „Týrané děti nejsou zpravidla schopny na jednání svých rodičů upozornit a přivolat si pomoc - nejen pro svůj útlý věk nebo strach z následků „žalování“ na rodiče, na kterých jsou existenčně a často i citově závislí, ale i proto, že takové jednání považují většinou za normální, protože jiné nezažily,“ vysvětlují odborníci z Fondu ohrožených dětí. Poroto je bezpodmínečně nutné, abyste zasáhli právě vy, pokud o něčem podobném víte. Vést by vás k tomu měla nejen morálka, ale také zákon. Existuje totiž ohlašovací povinnost týrání. Pokud byste nad takovým skutkem zavřeli oči, sami se dopouštíte trestného činu, za což vám hrozí až tříleté vězení.

Nejsou to jen viditelná zranění

Kromě zjevných zranění nejčastěji ve formě podlitin, otoků, jizev, zlomenin, vytrhaných vlasů a popálenin lze na týrání dítěte usuzovat i z jeho projevů - nadměrná ustrašenost a lekavost, smutek a depresivní ladění, nebo naopak agresivita vůči okolí a někdy i proti sobě samému či poruchy chování, zejména  lhaní, zatajování špatných známek a poznámek, krádeže jídla. Týrané děti bývají často podvyživené, bledé, slabého vzrůstu, celkově špatně prospívající, nezřídka i v důsledku záměrného odpírání stravy. Někdy jsou nápadné i svým ubohým oblečením a zanedbanou hygienou. Podezření z týrání může nasvědčovat i častý a dlouhodobý pláč dítěte. Zdroj: FOD

Jak týrání dítěte oznámit?

  • Trestní oznámení lze podat ústně či písemně, a to i anonymně. Místem jeho podání být Policie ČR (útvar služby kriminální policie a vyšetřování) nebo státní zastupitelství (nejlépe místně příslušné, tedy tam, kde k trestnému činu došlo).
  • Pokud podáte trestní oznámení písemnou formou, odešlete ho v ideálním případě doporučeně, nebo si nechte potvrdit doručení na kopii oznámení u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství.
  • O anonymitu při vyšetřování můžete policii jakožto oznamovatel také požádat. Je však na ní, zda vám vyhoví.


Nevíte si rady?

Možná přemýšlíte, zda jde skutečně o týrání a obáváte se, abyste někomu nezpůsobili zbytečně problémy. V takovém případě se můžete nejprve poradit s odborníky. Například na Rodičovské lince Linky Bezpečí, ve Fondu ohrožených dětí, případně v jiné nestátní či státní instituci na ochranu dětí. Rozhodně to ale neodkládejte!

Když se dítě nechce vrátit domů

Může nastat i takový případ, že se dítě odmítá ze strachu vrátit domů. Pak ho informujte o možnosti přijetí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde může až do rozhodnutí soudu zůstat i proti vůli rodičů. Je jím například Klokánek FOD. „Dítěti velmi pomůžete, pokud je tam (s jeho souhlasem) přivedete nebo doprovodíte. Samo většinou neví, co si počít,“ radí odborníci.

Čtěte také:

Reklama