Já lidi v MHD pozoruji, tedy když se nedívají, a za ta léta už jsem vypozorovala opakující se typy spolucestujících. Nejsem voyer, ale studovala jsem sociologii, a odmalička mám v sobě jakousi přirozenou potřebu více pozorovat než mluvit. A čeho jsem si tedy všimla?
U některých z následujících druhů spolucestujících nelze jasně říci, jestli jsou špatní, nebo dobří. Záleží na vaší povaze i momentální náladě.
Bezdomovci
S tím, jak klesá venkovní teplota, roste přímo úměrně výskyt tohoto druhu spolucestujících. Jejich rajónem je převážně tramvaj a jejich tempo rozhodně nebývá vražedné. S těmito lidmi je to jako s některými politiky. Nemusejí nic říct a už jejich samotná přítomnost vyvolává vlnu nevole. Prvním smyslem, kterým je zaregistrujete, není zrak jako obvykle, ale čich.
Bystřejší z vás už jistě rozklíčovaly, že jde o bezdomovce. Ty, které to nerozklíčovaly, by se měly dostavit ke svému praktickému lékaři a projednat další postup, neboť je to napsáno v nadpisu. Přítomnost těchto lidí ve voze působí i morální dilema. Nikoli však otázku být či nebýt, ale estébácké nahlásit či nenahlásit, udat řidiči či neudat řidiči. Jízdenku asi nemají, a ještě otravují vzduch, ale přeci nám jakási elementární lidská slušnost či soucit brání vyzvat řidiče, aby dotyčnou osobu vyhodil na mráz. Tedy většině z nás. Tedy minimálně mně ano, a tak nepříjemnou situaci řeším tím, že zkrátka vystoupím a počkám na další tramvaj. V Praze je to otázka několika minut.
Exhibicionisté (podkategorie: antihavloidi)
Měla jsem tu čest (nebo tu smůlu?), že jsem potkala dva exempláře v různou roční dobu, různého pohlaví, různého věku i vzhledu. Sice nejde o reprezentativní vzorek, ale přesto jim zřizuji vlastní kategorii. Ve svém textu si totiž mohu dělat, co chci (Šéfredaktor a jeho zástupkyně, nechť předchozí větu ignorují, v textu se nevyskytuje a při konfrontaci všechno popřu.). Antihavlisté či antihavloidi mají potřebu vyjadřovat svůj negativní názor na bývalého prezidenta Václava Havla, který je pro ně zkázou celé republiky, rakovinou státu a důvodem, proč se v současnosti mají tak špatně, jak si myslí.
K jejich exhibování jim ovšem nestačí hospodské diskuze, ale raději svůj slovní šrapnel odpálí někde, odkud se dá utéct jen na další zastávce. Někde, kde budou mít široké obecenstvo. A takovým místem je právě MHD. Takoví lidé jsou k smíchu i k pláči zároveň. Jsou zacyklení ve své negativní bublině a je jim jedno, že s nimi nikdo z přítomných nechce diskutovat. Vystačí si sami, bez ohledu na to, že děsí malé děti i dospělé jedince. I v tomto případě volím cestu nejrychlejšího úniku. Neboť negativní nálada se šíří rychleji než koronavirus.
Protivné báby
Nevím jak vy, ale já mám zkušenost hlavně se ženami. Nikdo nedokáže druhého zpražit vražednějším pohledem než žena od pětapadesáti let výš. Možná je to vlivem hormonů, kdo ví. Modelová situace. Sedíte v tramvaji a kocháte se okolím. Nebo sedíte v metru a pozorujete grafický odpad v podobě plakátů všude kolem.
Přistoupí dáma, která je starší než vy, ale vy si jí k vaší proklaté smůle nevšimnete. Vy nevšímavá zrůdo! Stoupne si nad vás a začne si pro sebe, ale zároveň tak, aby to slyšel celý vůz, syčet nadávky. Když si jí konečně všimnete a uvolníte místo, protože stáří má přednost, vděku se nedočkáte. Spíš na celý dopravní prostředek plivne něco jako: „No to je dost, žes mě pustil/a. Ta dnešní mládež je strašná. Nemá to žádnou úctu ke stáří!“ A jedno, že už vám třeba táhne na čtyřicet a mezi mládež byste se rozhodně nezařadila. Ale zase to můžete brát jako lichotku.
Batůžkáři
Čas od času potřebuje pomocí MHD přepravit zavazadlo asi každý, ale přítomnost batůžkáře, či dokonce několika batůžkářů v nacpaném voze nikoho nepotěší. Zvlášť pokud má na zádech krosnu ve velikosti dalšího člověka a dává si záležet na tom, aby vedle stojící osoby tou hroudou na zádech pořádně pomlátil.
DJové
Proč si den nezpestřit trochou hudby? U DJ nehraje roli, jestli mají v uších sluchátka. Vyjde to nastejno, jako kdyby měli zapnutý reprák na telefonu. Hlasitost totiž mají na max, a tak se s jejich hudebním vkusem během krátké chvíle seznámí všichni přítomní. Zajímavé je, že u těchto lidí většinou neuslyšíte Duhovou vílu od Hanky Zagorové nebo Lady Carneval od Káji Gotta, ale spíš Depresivní stavy, Noční vraždění, Měla by ses zabít, Hudbu, u který se chcípá nebo Nekonečnou temnotu od interpreta, který si říká Řezník. Popřípadě nějaké techno, metalové či heavy-metalové skladby.
Telefonisté
Tato kategorie je asi jedna z nejrozporuplnějších. Osoby, které si v MHD intenzivně řeší přes telefon své osobní záležitosti, můžete milovat i nenávidět. Že Anička dostala svou první menstruaci asi slyšet nepotřebujete, ale někdy se můžete dozvědět docela zajímavý a poučný příběh ze života člověka, kterého možná už nikdy neuvidíte. Je to zkrátka padesát na padesát.
Kýchači a kašlači
Ty v MHD potkat opravdu nechcete. Zvláště v době, kdy se po celém světě řeší koronavirus. Na druhou stranu, pokud se mačkáte ve voze a chcete ho uvolnit, stačí trošku zakašlat a váš ztracený osobní prostor se vám velmi rychle zase navrátí.
Tečka.
MHD typů je samozřejmě ještě více, ale to byste u toho článku strávily mládí. Jmenovitě mezi ně patří také ožralové, blokovači dvěří, lidé, kteří neví, že se nejdřív vystupuje a další.
Co říci závěrem? Teď by měla přijít hluboká myšlenka, vyvrcholení. Závěrečná slova, která budu pilovat a brousit několik dní až nich vznikne vypiplaný reprezentativní závěr. Tady aspoň tak nás to učili ve škole. (Fakt. Na to existují školy.). Ale já vás asi zklamu, tohle mi nikdy nešlo, takže jen jedna rada. Máte-li problém s lidmi, kteří s vámi cestují MHD, choďte více pěšky. Pozitivní efekt na tělo i mysl je zaručen.
Čtěte také:
- Jednoduché tipy, jak se chránit před nemocemi, které na nás číhají v MHD
- Co dělat při čekání nebo jízdě v MHD? Drobnost, která vám může změnit život k lepšímu
Nový komentář
Komentáře
Jo pravda,jeste by svoji sekci mohla mit romska mensina,ty jsou hlavne slyset a nekdy I citit :) a nekdy turisticke skupinky (vetsinou hloucky ruznych cizincu) ruzne se prekrikujici,chechtajici,hlavne se vsude nacpat spolu :) a tech podskupin je opravdu hodne ale ac jsem sama matka,vzdycky me rozciluji matky "nezavru pusu" -typ matek ktere celou cestu diteti porad neco vysvetluji,ukazuji,ptaji se co bylo ve skole (skolce),co dite jedlo,jak mu to chutnalo atd. atd. proboha vzdyt si to muzou preci rict doma :)
Mně nejvíc vadí smraďoši. Většinou jsou to muži, na první pohled slušní, normálně oblečení, ale smrdí jak shnilé maso. Asi je to tím, co jedí, nebo nevím. Ale pro mě je to nesnesitelné.
V Brně mi v MHD vadí někteří příslušníci tmavé menšiny, hlasitě se projevují hlavně starší ženy. Do šaliny č. 4 nastoupila taková starší osoba s dcerou a 2 kluky asi 8 a 10 let. Asi měli důvod, proč nebyli dopoledne ve škole. Bába řekla paní sedící přede mnou, ať ji pustí sednout. Paní odmítla s tím, že je místa všude dost. Schytala sprchu nadávek řvaných na celý vůz, ale byla statečná, nevyměkla. Mě řekl mladík asi 20 let, paní, pusťte mě sednout, já jedu z práce, říkám mu, a já jedu asi z diskotéky, ( v duchu jsem řekla vole ). Lidé kolem se začali smát a kluk odtáhl do zadní části vozu, kde bylo místo. A to ještě kolikrát řvou nahlas, že je nikdo nepustí sednout, doktoři je špatně léčí, musí čekat v čekárně, člověk by je politoval. Dále jsem ještě nepochopila, proč se lidé s berlemi drápou v nízkopodlažní šalině do schodů, když mohou pohodlně nastoupit prostředními dveřmi. A bezdomovci mi vadí taky, člověk neví do čeho potom může sednout. Článek je .
perfektní článek
Fakt je, že mi vadí bezdomovci. V metru jsem zažila mnohokrát, že je dřív cítím než vidím. Ale zažila jsem i to, že byl nadranej jak dělo a nohavicemi tu tekla moč. Musela jsem vystoupit, můj žaludek to nedával. Nebo jeden v tramvaji posr**é kalhoty... to se fakt nedá.
Také mi vadí nemocní, co kolem sebe vesele chrchlají a o kapesníku nebo zakrytí pusy v životě neslyšeli.
Ostatní mi až tak nevadí, je to MHD, necestuji tím půlku dne, tak telefonujícího či vyjadřujícího své politické názory prostě ignoruju.
A vadí vám jen ti, co nemají rádi Havla? Nebo i ti, co hlasitě nadávají na Klause, Zemana, Trumpa… Zažila jsem všechny a nepřipadá mi, že jeden je lepší jak druhý. Prostě nadávají a čekají že se někdo přidá. Většinou nepřidá.
A co kuřáci páchnoucí po kouři. A myslím si, že pokud je v tramvaji, nebo v metru starší člověk, je to normální, že mu dám svoje místo a to mi je už přes 60.