Mám kamarádku Marcelu, která má na den stejně starou holčičku Nikču, jako já syna Martina.
Je jim právě 7 let. Tuhle o víkendu si spolu hráli na zahradě naší chalupy a já jim nesla svačinu. Volám na syna přezdívkou, kterou jsme mu s manželem dali - Bubíšku, řekni Nikče, že tu máte jahody.... vtom vidím Nikču, jak se rozhlíží kolem a říkám jí - ty nevíš kdo je to Bubíšek? To je náš Martin, to je taková jeho přezdívka, víš? Máš taky nějakou přezdívku? Jak ti třeba doma říká maminka nebo tatínek... a Nikča, krásná blonďatá holčička se na chvíli zamyslela, zkrabatila čílko a poté vítězně povídá - už vím, tatínek mi někdy říká - ty šmejde....
Neuplynula ani hodina a bavíme se spolu o škole. Ptám se jí, jak jí to jde, je právě v první třídě. A ona na mě - představ si, teto, že jsem udělala chybu, udělala jsem tečku nad velkým J... ale neříkej to mamině, ona by mě propleskla - takhle - a dala si z každé strany facku.
Když večer přišla Marcela s Fandou grilovat a já jim řekla o jejich výchovných metodách, myslela jsem, že umřou smíchy. Marcela se tedy strašně styděla, protože si myslela, že věřím tomu, že Nikču fackuje. Je to sranda s dětičkama, které kolikrát plácnou takové nesmysly, že neznat naše kamarády tak dobře, volám okamžitě sociálku....
Žábina
Děkuji za příspěvek, alespoň vím, že v tom nejsem sama...
Pošlete mi i vaše zážitky s dětmi, pošlete mi návod na výchovné (a vyzkoušené) metody. Přidejte fotografii a možná se stanete dnešními vítězkami knížek.
Nejlepší příspěvky dnešního dne získají následující knihy:
Eva Gizowska, „Směle do postele“, nakl. Metafora 2005
Jennifer Rusie, „Jsem do tebe blázen“, nakl. Metafora 2002
Nora Roberts, „Nejkrásnější růže“, nakl. Columbus 2004
Na adresu redakce@zena-in.cz zasílejte vše, co se výchovy týče. Ať už té vaší nebo vašich dětí…
A jestli výchova není vaše parketa, velmi uvítám i kreslené vtipy nebo jiné legrácky na pozdvižení nálady…
Během dne vypukne soutěž o pět filmů na VHS, sledujte novinky...
Krásný den
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Žábina: ... nemyslím, že by moje soudy byly ukvapené ...
... a vidím kolem sebe spoustu dětí a také, jak se k sobě chovají. Někdy mi fakt vstávají vlasy na hlavě.
Sídlím na bydlišti ...
Co jsem psala prvně, nebylo myšleno na Tvé přátele, ale tak, že se to v některých rodinách - bohužel - stává, i když navenek se jeví jako spokojená rodinka. Nemyslela jsem to špatně.
A ještě k tomu sourozenci - kdyby tam byla zmínka, že má staršího brášku, trklo by mne, že ji to třeba mohl naučit i on. Píšu mohl ...
Byla jsem náhodným svědkem, jak se moje děti (před léty), mezi sebou učili mluvit "nespolečenskými" výrazy tak, jak to pochytili od kamarádů ... netřeba dodávat, že mne málem "omývali". Byly totiž pěkně peprné ...
Takže vím, že děti jsou héééérci a s rodiči to prostě umí. Před nimi si nedovolí, ale když jsou v kolektivu, veškerá výchova je ta tam. My jsme ale nebyli jiní ...
a právě proto že tady nebyla řeč o puberťácích jsem to tam nenapsala
Kelly: no kdybych tam měla vypisovat celou rodinnou anamnézu,myslím že by ten článek byl 2x tak dlouhý
příště by to třeba chtělo nevynášet ukvapené soudy
Žábina: ... chtěla bych ještě dodat, že mám starší děti v pubertálním věku než Ty a je pravda, že je musím často ve výrazech, kterými se mezi sebou častují, krotit, i když jsou jinak vůči ostatním slušní ... a proto ... vědět, že má ta malá slečna doma staršího brášku, reagovala bych úúúplně jinak, to si piš ...
Žábina: a to jsem měla vyčíst kde, že má 14-ti letého bráchu, hmmm???
Mimochodem, zde se nemluví o puberťácích ... které doma mám také, ale to je úplně o něčem jiném, nemyslíš ???
když jsme měli jít se synem na pětiletou prohlídku, napočítala jsem na jeho nohách 18 modřin.. vypadal jak kropenatá slepice... ptala jsem se, od čeho to má . nevěděl, no prostě někde ve školce.. tak jsem trnula, jestli se nás nebude doktorka ptát, jestli ho mlátíme.. naštěstí jí to přišlo asi normální..
tak chudinka nevěděla, jestli to myslím vážně..
moje tchýně (o které je zmínka už v č. 11) je taková zlatá hodná duše, která našeho malýho coby jediné vnouče zbožňuje. Tak nás nabádala, abychom ho nebili, a že doufá, že ho nebijem... já jsem měla nějakou rozjařenou náladu, tak jsem jí řekla, že normálně ne, že jen v neděli a ve státní svátek dvakrát..
Píďalka:
Susina: můj muž je to samý a dětičky jsou po něm.
A k tomu jsou to děsný flegmy, o mě to říkala babička taky, ale proti těm mejm flegmám jsem úplná cholerická hysterka. 
Zrovna předevčírem mi moje známá vyprávěla, co ji provedla její dceruška (7 let, 1. třída). Dopředu musím říct, že ona známá je ukázkovým prototypem ženy-slušňačky. Tichá, zakřiknutá, starostlivá, hodná, vždy obyčejně bez výstřelků oblékaná vzorná manželka a matka. Minulý pátek byla s holkou na prolézačkách a jak to bývá, holka řádila s ostatními dětmi a trochu se potloukla na prolézačkách. Nic zvláštního, trochu odřenin a nějaká modřina. Známá z toho byla celá špatná a málem frčeli do nemocnice, ale ostatní maminky se smály, vždyť to je u děti normálka. V pondělí šla holka do školy a měli tělocvik. Paní učitelka si všimla modřin a zeptala se jí, co se jí stalo. A milou holčinu nenapadlo nic rozumějšího, než prohlásit: "To nic, to mi udělala mamka". Paní učitelce se v hlavě zvedl varovný prst typu modřina=týrané dítě=sociálka a jala se věc řešit. Ohlásila to nejprve paní ředitelce a ta naštěstí zavolala nejprve mé známé. Ta se u telefonu málem zhroutila, to byl pro ni málem smrtelný šok. Ona a týrat dítě. Věc se vysvětlila, ale jak mi potom tím svým tichým pokorným hlasem vyprávěla: "Víš, Maruška přišla ze školy, umyla si ručičky, dala jsem ji svačinku, zeptala co bylo ve škole a .... pak jsem ji poprvé v životě dala takovou malinkatou na zadek." Musela jsem se smát. Doufám, že to spolu probrali, protože mám pocit, že ji potom asi 10 minut odprošovala, že to musela udělat protože móóc zlobila.
Kelly: č.17 - má staršího 14 letého bráchu a odtud asi pramení podobný slovník
doufám že nejsi tak naivní aby sis myslela že sourozenci mezi sebou používají jen něžná oslovení typu miláčku a květinko
Manx: č.14 - nikdy jí to neřekl a ve vzteku už vůbec ne...mají jí jako poklad a myslím že není první ani poslední dítě s bujnou fantazií
Kdybych si přečetla jen ten článek a už ne to co k tomu píšete,tak bych si myslela,že to dítko má pravdu,protože děti si takový věci nevymýšlí ne? Ale to je z neznalosti,protože děti ještě nemám
... mi to také vtipné nepřipadá. Děti bývají upřímnější, než samotní dospělí. Je fakt, že si děti hodně vymýšlejí (má dcera je toho příšerným důkazem), ale v tak nízkém věku, kdy má mít holčička starosti max. tak o panenky a jiné hračky, tak se takhle vyjadřovat? To někde musela slyšet, a ne jednou, že si to zapamatovala. A nesnažte se mi tu tvrdit, že to má ze školky nebo školy ...
Já teda za žádné své příbuzné ruku do ohně nedám ..., co se děje za zavřenými dveřmi ...
Když se můj syn narodil,manžel řekl, že je to krásná obludka. Už mu to zůstalo a asi do jeho 5ti let mu říkal obludko. I když ho miloval a myslel si, že je to to nejkrásnější dítě.
Nikusa:
no, podobné plky má i můj manžel..
jednou jsem se ho ptala, před tchýní, co budem vařit o víkendu k obědu. Sdělil "já si vemu nějaký zbytky, jsem na to z domova zvyklej".. tchyni málem ranila mrtvice..
Mně můj puberťák ,když jsem se ptala co mám vařit o víkendu řekl,že svíčkovou,protože ve škole jim dělají náhražky jídla.
No, s tím šmejdem ... jeden známý tak říká svému synovi i nevlastní dceři.
Chtěla jsem napsat :Hurvajs. (To v mi vypadlo.)