Sváteční atmosféra kolem nás žádá sváteční barvy.

Mezi ty nejslavnostnější patří určitě fialová .

Nebo jak říká jeden režisér poeticky “violetová“.

 

Žádná jiná barva v sobě nemá takovou magii a zádumčivost.

Je zvláštní, co se stane smícháním realistické modré s divokou a nespoutanou červenou.

Fialová zdědila klid modré a zároveň rafinovanost červené.


Fialová má tolik podob a odstínů, tolik charakterů a nálad, je tak proměnlivá a tvárná.


Je ušlechtilá a aristokratická.

 

Dokáže vzbuzovat respekt jako biskupské roucho a lemy talárů.

Možná právě proto se k ní stavíme tak rezervovaně a ostýchavě.

Vzít si na sebe fialovou vyžaduje notnou dávku sebevědomí a odvahy.

 

Ale umí být i něžná, jak květy hortenzií, chutná jak borůvky se smetanou, voňavá jak svazeček fialek.

 

S příměsí bílé, tedy lila, je mnohem civilnější, přístupnější a nositelnější.

 

Fialová je i výborně kombinovatelná barva.

 

Nostalgicky secesní náladu vám vykouzlí v kombinaci se šedou.

Dramatická a temperamentní je s červenou.

Dekadentní s černou.

Odvážně rafinovaná se zelenou.

 

Rozumí si se stříbrnou a ocelovou.

 

A jak si s ní rozumíte vy?

Bojíte se jí, nebo patříte mezi milovnice této obdivuhodné barvy?