tuky

Jednou tuky ano, podruhé zas ne... Pomalu ani nevíme, jak se v různých odborných studiích a doporučeních zorientovat a zvolit tu skutečně správnou variantu. Oč to měly naše babičky jednodušší. Prostě to neřešily a taky to šlo!

O škodlivosti a prospěšnosti tuku se toho popsaly celé stohy. Ale neuškodí si občas některé zásady připomenout.

Jak to tedy doopravdy je? Pokud chceme být zdraví a netrpět nadváhou, máme se tuků striktně vyvarovat? Dnes už ale skutečně věda pokročila, a co se týče tuků, má jasno.

Lidský organizmus se bez tuků neobejde. Při jejich používání však musíme být hodně vybíraví.

Co se týče stravování, vezměte rozum do hrsti: Proč si zbytečně zanášet cévy tukem? Stačí vynechat či alespoň výrazně omezit máslo, sádlo, tučné maso a mléčné výrobky s vyšším obsahem tuků a zvyknout si jíst ryby a používat jedlé oleje.

tuky

Budete-li konzumovat příliš mnoho tuků v potravě, zcela jistě ztloustnete, protože každý gram, který nespálíte, se dobře uloží. Pokud však tuky vyloučíte z jídelníčku úplně, připravíte se o cenné živiny, například o vitaminy A, D, E a K, které jsou v tucích rozpustné.

Například k tomu, aby se betakaroten z ovoce a zeleniny přeměnil v těle na vitamin A, potřebujeme denně přísun přibližně 25 g tuků.

Co bychom však vůbec neměli vynechávat, i když chceme zhubnout, jsou tučné ryby. Losos, makrela nebo tuňák obsahují tuky působící jako lék – udržují optimální hustotu krve a snižují riziko srdečních chorob.

Tuky dělíme na tři skupiny: nasycené, mononenasycené a vícenasycené. Pozor!

  • Nasycený tuk (máslo, sádlo, slanina apod.) zvyšuje hladinu cholesterolu a časem způsobuje cévní a srdeční potíže

  • Mononenasycené („hodné“) tuky – hlavně olivový olej – posilují náš imunitní systém

  • Vícenasycené tuky – např. slunečnicový olej, brutnákový nebo sójový – pomáhají potlačit záněty a mají pozitivní vliv na krevní tuky, podporují též pokles cholesterolu

Kromě těchto tuků, které si tělo dokáže samo vyrobit z bílkovin, sacharidů a alkoholu, potřebuje tělo takzvané esenciální mastné kyseliny pro stavbu buněk, ale tělo si je nedokáže samo vyrobit, a musí je proto načerpat z potravy

Patří sem mastné kyseliny ze skupiny omega-6 (kyselina linolová) a omega-3. Dospělý člověk potřebuje 3–4 g mastných kyselin omega-6, které se rovnají dvěma lžičkám olivového nebo slunečnicového oleje nebo hrsti mandlí či ořechů.

Pozor: dobrého pomálu! Vysoký příjem tuků skupiny omega-6 může být zdraví škodlivý!

Mastné kyseliny omega-3 potřebujeme jen v malých dávkách, asi tak 1–2 g denně, ale zato nezbytně nutně. Tuto dávku získáme z asi 100 g porce ryby – sledě, lososa, sardinek nebo ze dvou lžiček řepkového oleje.

Nejíte-li ryby, je vhodné občas polykat v kapslích rybí tuk z lékárny.

Jak zacházet s tuky

  • Protože vysoký příjem tuků zvyšuje hladinu cholesterolu, měli bychom omezit spotřebu nasycených tuků, to znamená vynechat máslo, vyhýbat se tučným mléčným výrobkům, uzeninám a také pečivu, které obsahuje ztužené tuky
  • Ani margaríny náš problém nevyřeší. Sice se vyrábějí z olejů, ale při ztužování se vytvářejí škodlivé trans-mastné kyseliny, které jsou spojovány se vznikem srdečních a cévních chorob
  • Řešením pro zdraví je radikálně změnit skladbu tuků po vzoru národů žijících ve Středomoří – zvýšit příjem olivového oleje, ryb a plodů moře
  • Spíše než ztužené tuky používejte na vaření oleje. Olivový olej například odolává i vyšší teplotě a nepřepaluje se