I dnešní téma se dá uchopit s humorem. Důkazem toho je příspěvek od čtenářky s nickem TTT, za který moc děkujeme

Nejen, že jsem víkend prožila v duchu hřbitovní turistiky, ještě mám plný kufr auta věnců a svíček na další etapu... a ještě tohle téma:(   Nedávno jsme se pohřbívali, teď máme na kahánku. Tady má v redakci někdo černé myšlenky. Neva:)

Kdybych fakt věděla, že to mám spočítané, je cestování celkem zajímavá záležitost....jen tak zruinovat účet vdovce, neboť s holou řití se moje půlka postele bude obsazovat rozhodně obtížněji. Muhehe. Ne ne. Určitě bych uspořádala své záležitosti a byla bych vděčná, že jsem na to měla tolik času. Učitelkám mých dětí bych oznámila, že odteď bude vyřizovat veškeré stížnosti na potomky jejich otec, který zná stovku vtipů o učitelkách, veří, že ne Galileo, ale Amos měl skončit na hranici a rodičovské schůzky přestane ignorovat, až na nich začnou podávat pořádné espresso a povolí kouřit.

Do rodinných záležitostí bych vnesla trochu jasno též.Tak především bych zajistila opatrovníka a rentu pro morčátka. Papouškovi bych dala svobodu. Co na tom, že pochází z teplých krajů a polské rosničky předpovídají krutou zimu. Naše antipatie za života byly vzájemné, tak ať borec dělá, co umí. Koneckonců za prolití mé krve se musí platit, byť by šlo jen o prokouslý prst.

Děti....pokud dostatečně zásobím špajz, lednici a nechám na viditelném místě ovladač od televize, asi jim nedojde, že jsem někam šla...nebo alespoň ne hned. Pro jistotu jim ale předám rady, jak se o tatínka postarat.

A muž? Tak o účtu jsem již prve mluvila. Ale půl roku je dostatek času, abych se připravila lépe.  Samozřejmě prostřihnu malé dirky do jeho spodního prádla. Ne tak velké, aby mu táhlo na ledviny. Jen tak malé, aby mu nestály za zašití a aby mu bylo žinantní odkládat před nějakou svrchní oděv. Dám klíče od našeho bytu jeho matce. Dostatečně dobře, nejlépe do své rakve, schovám jeho sbírku obalů od žvýkaček. Alespoň bude mít důvod plakat, když si vzpomene na můj funus. To by stačilo.

Rozdám šatník i botník...ještě by se při probírání pozůstalosti přišlo na to, kolik mám párů bot nebo šatů. Uklidila bych byt...nesnáším, když někam jdete, byť by to bylo na věčnost,a zůstane binec. Zařídila bych si funus...nikdo to neudělá tak dobře jako já sama. Jo a konečně bych odvezla starý vysavač do sběrného dvora. Říkám si to už třetím rokem.

I prd, velebnosti. Nic takového:))  Věřte mi, že když něco chci něco udělat, tak to udělám. Jen tak, protože život se má žít i bez dramatické diagnozy. A až mi jednou bude zbývat posledních šest měsíců, prožiju je tak, jako celý život: na plné koule.

Původně jsem chtěla napsat svůj oblíbený citát: "Žij jakoby každý den byl tvůj poslední." Pak jsem si vzpomněla na lepší: "Žij tak, aby se ostatní po tvém odchodu hodně nudili."

Snad to vyjde

TTT

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Ve vašem případě o tom vůbec nepochybuji. Moc jste mě pobavila a slibuji, že příští téma bude na veselejší notu

Jak vidíte, milé ženy-in, i dnešní téma se dá pojmout humorně. Nechcete také přispět svoji troškou do mlýna? Nemusíte psát jen o smrti a věcech vážných. Jak se vám líbí citát TTT „Žij tak, aby se ostatní po tvém odchodu nudili“? Napište, co děláte pro to, abyste život žila a ne přežila? Odkládáte věci na neurčito, nebo jste žena činu a žijete na plné pecky? Napište nám, dnešní téma je široké a můžete si ho pojmout po svém.

redakce@zena-in.cz

Soutěž: indicie 6

Karlovy Vary